Joseph Stiglitz je uznávaný ekonom, který se vyznačuje kritickým pohledem na řízení globalizace a na některé mezinárodní instituce. Jeho práce se často zaměřuje na témata jako nerovnost, tržní selhání a dopady hospodářské politiky na společnost. Stiglitzův vlivný hlas v ekonomické debatě je známý svým důrazem na potřebu regulace a sociální odpovědnosti v globálním hospodářství. Je považován za jednoho z nejcitovanějších ekonomů světa, jehož analýzy formují současné chápání mezinárodního rozvoje.
Co je skutečným pramenem prudkého růstu životní úrovně v posledních dvou stoletích? Co odlišuje úspěšné firmy od neúspěšných? Proč se některým rozvojovým zemím daří dohánět náskok vyspělého světa, zatímco jiné setrvávají v chudobě navzdory tomu, jak důsledně se řídí radami uznávaných ekonomických expertů a světových institucí? Klíč k odpovědím na tyto otázky nespočívá v akumulaci kapitálu, ani v množství zdrojů či výstupů, ale ve schopnosti učit se a získané znalosti efektivně sdílet. Autoři této knihy vysvětlují, v čem se produkce znalostí liší od produkce jiných statků a proč tržní ekonomika sama o sobě nedokáže zajistit jejich efektivní tvorbu ani šíření.
Několik let po finanční krizi se ukazuje, že jednotná evropská měna byla chybný projekt: nebral v úvahu různorodost evropských států a především v sobě neměl (a nemá) zabudovány mechanismy, které by Evropu ochránily před hospodářskými krizemi, jako byla ta z roku 2007/ 2008. Euro vyprojektovali politici s přesvědčením, že ekonomická integrace automaticky přinese integraci politickou. Dnes je zřejmé, že se mýlili. Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, zasvěceně popisuje genezi problémů, které euro přineslo. Ukazuje, jak jednotná měna zvýraznila rozdíly mezi „věřitelskou Evropou“ v čele s Německem, a „Evropou dlužníků“ v čele s Řeckem. Podle Stiglitze je neudržitelný současný stav, kdy se „hasí“ jen ty nepalčivější problémy. Buď se eurozóna musí proměnit v plnohodnotnou měnovou unii, která bude mít společnou fiskální politiku (společný rozpočet, společné dluhopisy), nebo se musí rozpadnout na „dvě, tři kompatibilnější části“, případně zavést „flexibilnější euro“, což je částečně návrat k národním měnám. Pokud se nic nestane, můžou vysoká nezaměstnanost a další sociální problémy v řadě evropských zemí postupně vést k nepokojům, růstu napětí a nepředvídatelným řešením, jako jsme viděli v případě Brexitu. Pozoruhodná, věcná a srozumitelná analýza globalizované a stále propojenější světové ekonomiky. (společná měna jako hrozba pro budoucnost Evropy)
Kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii představuje zasvěcený pohled do procesu globálního ekonomického rozhodování a čtenářský obdiv získala jak pro svou odvahu a poctivost, tak i pro myšlenkovou hloubku a neotřelost. Joseph E. Stiglitz (1943) působil několik let jako předseda Výboru ekonomických poradců Billa Clintona a byl i hlavním ekonomem Světové banky. Soustředil se především na postavení rozvojových zemí, přičemž stále častěji kritizoval kroky Světové banky, měnového fondu i americké vlády, jež podle jeho názoru nadřazovaly zájmy Wall Street a finanční komunity potřebám chudších zemí. Stiglitz přesto není zastáncem radikálních řešení. Naopak, podrobně zkoumá možnosti evolučních kroků, jako je hledání spravedlivějších vztahů v mezinárodním obchodu a větší zastoupení rozvojových zemí v mezinárodních finančních institucích. Jeho kniha chce ve sporu o globalizaci vyprovokovat diskusi, což se jí zjevně daří.
