Lenka Krátká Knihy

Kniha, zpracovaná s využitím velkého množství archivních pramenů, z větší části dosud nepublikovaných, souhrnně pohlíží na problematiku založení a rozvoje námořní plavby v bývalém Československu a na fungování samostatného podniku Československá námořní plavba, a to v období let 1948–1989. Téma je probráno z mnoha stran, vedle analýzy hospodářských výsledků se autorka věnuje problematice spolupráce s Čínskou lidovou republikou, událostem roku 1968 na námořních lodích, období tzv. normalizace v prostředí námořní plavby i aktivitám Státní bezpečnosti v dané oblasti. Opomenuta není ani lodní hierarchie a prostor dostala také každodennost nevšedního života námořníků, například téma cestování, emigrace, pašování zboží či u této profese nesnadného skloubení pracovního a rodinného života. Poutavě napsaný text dokreslují dobové fotografie.

Kniha se věnuje tématu transformace firemní kultury v českém prostředí, konkrétně v tuzemských pobočkách zahraničních korporací, jež byly nově zakládány po roce 1989 a staly se vzorem pro etablování „západní“ firemní kultury v tuzemském kontextu. Oproti jiným publikacím, jež vnímají firemní kulturu jako nástroj řízení a zlepšování výkonu organizace, tato práce reflektuje problematiku firemní kultury z hlediska zaměstnanců a zaměstnankyň. Na základě orálněhistorického výzkumu (rozhovory s lidmi ze všech úrovní firemní hierarchie) autorka hledá odpověď na otázku, zda a jakým způsobem neoliberální hodnoty zakořeněné v nadnárodní korporátní kultuře proměnily (a proměňují) nejen sféru pracovní, ale také chování a prožívání jednotlivců v životě mimopracovním, soukromém.

Kolektivní monografie "Turistická odysea" představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu. Vedle základních tendencí celostátní i regionální politiky na tomto poli představuje v jednotlivých studiích nejrůznější aspekty dobových fenoménů, jako byly odborové či podnikové rekreace, turistická hnutí, lázeňská léčebná péče nebo chatařství a chalupářství i cizinecký cestovní ruch (včetně zájezdů z opačné strany železné opony). Výborně pramenně podložená kniha, opírající se rovněž o rozhovory s pamětníky a doprovázená dobovými fotografiemi, zalidňuje pomyslnou krajinu soudobých dějin konkrétními aktéry a jejich příběhy.

Kniha obsahuje soubor editovaných rozhovorů s aktéry polistopadové transformace české ekonomiky, s deseti muži a jednou ženou, který je nejen reflexí samotného transformačního období devadesátých let 20. století, ale také zajímavou ukázkou prolínání velkých dějin a osobních kariérních trajektorií. Rozhovory zachycují širokou paletu zkušeností, od nejvyšší, rozhodovací úrovně (Fond národního majetku, ministerstva) přes reflexe účastníků privatizačního procesu a „transformujících“ se manažerů dříve socialistických podniků až po nové podnikatele, kteří se chopili příležitosti a stali se majiteli a zakladateli firem. Výpovědi pamětníků jsou doplněny metodologickou statí a interpretační kapitolou, jež sleduje některé ze strategií „vyrovnávání se s minulostí“, tedy jak si narátoři udržují symbolický odstup od negativních jevů doprovázejících dnešní obecné povědomí o transformaci a privatizaci.

Monografie Lenky Krátké představuje fungování Československých aerolinií napříč několika desetiletími, od jejich založení v éře první republiky (1923) až do prvního roku existence samostatné České republiky (1993). Historie národního leteckého dopravce je zachycena primárně perspektivou hospodářských dějin, ale zároveň je zasazena do širších rámců dějin sociálních, politických a částečně také dějin každodennosti. Faktograficky bohatá práce se opírá především o první ucelené zpracování rozsáhlého fondu podnikových archiválií a umožňuje sledovat kontinuity i diskontinuity vývoje podniku v dlouhé časové řadě.

Kniha se zabývá dosud spíše opomíjenou problematikou služebních cest do zahraničí v éře lidově demokratického a posléze socialistického Československa a přibližuje ji jak z hlediska zkušeností jednotlivců, tak z perspektivy kolektivních aktérů – státu, komunistické strany a dalších institucionálních hráčů. Kromě vhledu do širších politických, legislativních i administrativních souvislostí služebních výjezdů obsahuje tematické studie věnované jednotlivým skupinám zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří ve sledovaném období do zahraničí cestovali, případně zde dlouhodobě působili. Studie zachycují výjezdy do zahraničí ve sférách dopravy, zahraničního obchodu, kultury, sportu i cesty zástupců armády či představitelů československých politických elit. Jsou doplněny konkrétními zkušenostmi mužů a žen, kteří v minulosti do zahraničí „za účelem služebním“ cestovali, v podobě editovaných rozhovorů. Nedílnou součástí publikace jsou dobové fotografie.

Alva Hajn patří do zapomenuté generace, která se nestihla prosadit v šedesátých letech a následující dvě desetiletí jí vyloženě nepřály.