Ramón Buenaventura Knihy

Carské Selo, 1916. Podivínský kněz Rasputin pronáší během rozhovoru s carevnou Alexandrou mysteriózní proroctví: předpovídá vlastní smrt a varuje, že pokud ho zavraždí někdo z carových příbuzných, žádný člen Mikulášovy rodiny nepřežije následující dva roky. Předkládá vyděšené carevně vizi občanské války a Něvy plné krve, ale zároveň i naději na spásu. Znovuvzkříšení carské pokrevní linie je podle jeho slov podmíněno tím, že největší provinilec nahlédne svou vinu a dvanáct dalších viníků zemře… Moskva, současnost. Atlantský právník Miles Lord přijíždí do Moskvy, aby se jako člen Carské komise pokusil nalézt osobu s romanovskou krví, jíž se podařilo přežít bolševický masakr a která by vahou svého původu dokázala zasáhnout do neblahého dění v dnešním Rusku. Snaha Carské komise se pochopitelně stane středem zájmu rozličných mocenských skupin, které se za pomoci podstrčených důkazů snaží prosadit vlastního kandidáta, jenž by následně sledoval jejich – povýtce neušlechtilé – cíle. A mezi tím vším kličkuje Miles Lord, který zjišťuje, že komusi jeho práce v Carské komisi vadí natolik, že se ho rozhodl zabít. Podaří se Lordovi rozluštit Rasputinovo proroctví a zároveň zůstat naživu?

Die Tatsachen - das sind die faktischen Erlebnisse und Erfahrungen des Autors, aus denen die fiktiven Personen und Handlungen seiner Romane entstanden sind: die Jugend im jüdischen Kleinbürgermilieu, der erste Zusammenstoß mit dem Antisemitismus, die Katastrophe einer Ehe und Erschütterungen durch den Vietnamkrieg. Und mit Verblüffung erkennt der Leser, in welchem Maße die Welt im Roman von Philip Roth der Wirklichkeit entspricht.

I dnes překvapivě aktuální text z roku 1993 se zabývá stavem státu Izrael v době procesu s Johnem Demjanjukem, nechvalně pověstným „Ivanem Hrozným“ z nacistických koncentračních táborů. Pohrává si jak s žánrem literatury faktu, tak s žánrem špionážního románu, a výsledkem je brilantní postmoderní koláž zachycující paranoidní pocity strachu ze ztráty vlastní identity v dnešním světě médií a nadnárodních společností. Roth se zde však věnuje i tzv. velkým společenským tématům – především se pokouší řešit otázku židů v diaspoře a vede filozofické meditace nad vzájemně propletenými osudy židovských a arabských osadníků.