Carmen Blanco García je autorkou poezie, prózy a esejů, jejíž dílo se vyznačuje hlubokým zkoumáním lidské existence. Její psaní často čerpá z galicijské kultury a identity, přičemž se nebojí experimentovat s formou i obsahem. Jako profesorka univerzitního typu přistupuje ke svým textům s akademickou precizností, ale zároveň je prodchnuta vášnivým zájmem o svobodu a multikulturní dialog.
Esta obra se presenta como un microscopio para observar la vida a través de poemas que reflejan alegrías y tristezas, amores y desamores, llenos de sensibilidad. Se espera que los lectores revivan su niñez y encuentren alegría, incluso en la tristeza, al concluir la lectura.