Abū Ḥāmid Muḥammad ibn Muḥammad al-Ghazālī byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších filozofů, teologů, právníků a mystiků sunnitského islámu. Ve své době byl považován za obnovitele víry, který vrátil islámské tradici její původní ducha. Jeho dílo se vyznačuje hlubokým proniknutím do duchovních nauk a kritikou dobové filozofie, čímž ovlivnil budoucí myšlení v Evropě i na Blízkém východě. Jeho práce si získaly uznání a dodnes jsou předmětem studia a obdivu.
Topics discussed include: sincerity, the nature of intention, types of heart, the four poisons of the heart, seeking Allah's forgiveness, supplication, praying at night, love of Allah, hope in Allah, fear of Allah and many others.
This text covers those dimensions of Islamic rituals of worship - prayer, alsmgiving, fasting and pilgrimage - which are considered essential to inner fulfilment.
Book XVIII of the Revival of the Religious Sciences
Der Klassiker als Neuausgabe Das Elixier der Glückseligkeit zählt zu den wichtigsten und zugleich schönsten Texten des Islam. Es lehrt eine Haltung, „die aus der Gottesliebe erwächst und sich in Nächstenliebe ausdrückt“ (Annemarie Schimmel). Al Ghasâli, der große Erneuerer der islamischen Religion (1058-1111), schrieb sein Meisterwerk der Lebenskunst nach zehnjähriger Wanderschaft. Er hatte eine glänzende wissenschaftliche Karriere in Bagdad aufgegeben, um als Derwisch nach Damaskus, Jerusalem, Mekka und Alexandria zu pilgern. Aus der Verbindung von Theologie und erlebter Religion erwuchs ein Oeuvre, das der Menschheit das Geheimnis des Sufismus und die Weisheit des Herzens erschlossen hat.
İşbu kitab dört kısmdır. Birinci kısm, (Er-redd-ül-cemil li-ilâhiyyet-i Îsâ bi-sarih-il-İncil) kitabıdır. Bunu, imâm-ı Muhammed Gazâlî yazmış, Robert Chidiac fransızcaya terceme ederek, ikisini birlikde 1939 da Pârisde basdırmışdır. Kitâbda, Îså aleyhisselâmın, Allahü teâlânın kulu ve Peygamberi olduğu vesikalarla isbât edilmekdedir. İkinci kitab, yine imâm-ı Gazâlînin (Eyyühel-veled) risalesidir. Üçüncüsü, imâm-ı Rabbânînin (Mektûbât) kitabından seçme mektûblardır. Dördüncüsü, türkçe (Se'âdet-i Ebediyye) kitabının önsözünün ve sonsözünün arabî tercemesidir. Kitâb arabî olup, içinde Osmânlıca yazı hiç yokdur.