Nemáme-li ztratit historickou paměť, je třeba připomínat minulost a vyvracet tvrzení, která odporují ověřitelným zkušenostem a faktům. Právě o to se snažíme na následujících stránkách. Jednotlivé kapitoly reagují na názory a teze, které se týkají komunistického režimu (zejména období normalizace) a často se objevují například v médiích, na sociálních sítích nebo při kavárenských a hospodských rozpravách. Nezřídka obsahují srovnání tehdejšího života s dneškem.
Najdete zde devět plakátů k různým mediálním tématům. Jsou určené především žákům 2. stupně základních škol a studentům středních škol. Při jejich zpracování byl kladen důraz na hravost a vizuální atraktivitu. Doprovází je texty, které přináší základní informace k tématům jednotlivých plakátů spolu s odkazy na výukové aktivity.
Jak se žilo v Československu v letech 1969-1989? Co jsme tu vlastně tenkrát měli za režim? Bylo to jen otravné zřízení, které občany drobně šikanovalo, nebo promyšlený dusivý systém, soustavně utlačující ty, kdo se mu v každodenním životě nepřizpůsobili a \"vybočovali z normy\"? Těchto otázek se dotýká sborník Naše normalizace, v němž na poslední dvě dekády čs. komunismu vzpomíná více než třicet osobností především kulturního a veřejného života. Osloveni byli hlavně lidé, kteří \"za Husáka\" nedělali kariéru, ale snažili se uchovat si maximální možnou míru osobní svobody, pokoušeli se vytvářet něco smysluplného pro sebe či pro druhé. Ve sborníku, který edičně připravili Adam Drda a Karel Strachota, najdete mimo jiné vzpomínky spisovatelů Jaroslava Formánka, Lubomíra Martínka a Terezy Boučkové, texty novinářů Zbyňka Petráčka, Ondřeje Štindla a Daniela Kaisera, příspěvky politologů Bohumila Doležala a Josefa Mlejnka a mnoha dalších. Součástí publikace je obrazová příloha sestávající z prací předních českých fotografů, například Karla Cudlína, Dany Kyndrové a Luboše Kotka. Kniha volně navazuje na loňskou publikaci Mýty o socialistických časech, která vyvolala značný zájem čtenářů.
