Kateřina Klabanová Pořadí knih (chronologicky)

Vítejte v Grandhotelu emocí, kde je každý z pocitů vítán, s každým je nakládáno podle jeho potřeb: kolem Smutku se musí chodit po špičkách, abychom ho slyšeli, protože mluví tenkým hláskem, naopak Zlost nadělá mnoho povyku a roztahuje se, takže je třeba ji ubytovat v největším pokoji. Když ji totiž zavřeme do malého pokojíčku, dovede se proměnit do spousty dalších pocitů: Viny, Deprese, Studu. Když se naopak objeví Láska, z hotelu se stane říše zázraků, rozjasní se a naplní ho smích a jeho krása přitáhne lidi ze široka daleka. Takových hotelů je po světě mnoho a každý někdo spravuje, stará se o své hosty a nechá si vyprávět, co mu chtějí říct. Překrásná analogie hotelu pro lidské prožitky pocitů a emocí s perfektním vystižením toho, co s námi mohou dělat, je svým pojetím a zpracováním pochopitelná pro nejmenší, a zároveň přijatelná pro teenagery i dospělé.

Autobiografický příběh autora a motivátora, který rozpracoval myšlenku zákonů úspěchu a zpřístupnil ji milionům lidí po celém světě.

Nesentimentální, vtipný a vřelý komiks. A navíc pořádná jízda! Roztomilý králíček a zlý vlk? To je nějaká pohádka? Ani náhodou! Nemocný králík shodou okolností bezděky zachrání vlkovi život a vlčí kodex hovoří jasně: teď je řada na vlkovi, aby zachránil králíka. Králíka, který pelichá, všude s sebou tahá stojan s kapačkou a jehož soupis léků je delší než vlkův seznam hříchů. Společně vyrazí na divoký road trip, během nějž nebudou chybět akční scény, silné momenty ani vtipné zážitky. Málokdy se téma nemoci dostane do knihy v tak citlivé a zároveň zábavné podobě. Poskytne útěchu a dodá odvahu těm, kdo je potřebují. A současně všem ukáže, že diagnózou život nekončí. Kniha byla letos nominována na německou Cenu za literaturu pro děti a mládež a zároveň zařazena do katalogu The White Ravens — výběru nejlepších knih pro děti a mládež za uplynulý rok, který sestavují odborníci z International Youth Library. Pro čtenáře od deseti let.

Jaké jsou argumenty pro a proti, aby se dnes rodily děti? Verena Kessler vypráví s podmanivým stylem a nijak nepřikrášleným jazykem příběh v mnohém velmi odlišných žen, které na tuto otázku nacházejí vlastní odpovědi. Co kdyby Sina nemohla otěhotnět? Co kdyby Mona nikdy neměla děti? Byl by svět v důsledku toho lepší? Klimatická aktivistka a učitelka Eva Lohausová souhlasí, neboť podle jejího názoru může naši planetu zachránit jen zastavení rození dalších a dalších dětí. Zatímco ona se potýká s důsledky své vize, pro mnohé lidi v jejím okolí radikální, sestry Sina a Mona bojují se svými vlastními životními plány. Zdálky si závidí, zblízka se litují a společně se snaží vzdorovat odpovědnosti a tlaku očekávání. Ale teprve setkání s Moninou novou sousedkou pohled na mateřství skutečně mění.

V létě roku 1942 se rodině Rabinowitzových podařilo uniknout z nacistického ghetta v rodném polském městečku a ukrýt se v děsivém Bělověžském pralese. Jako zázrakem v lesích přežili dva roky až do osvobození Rudou armádou v roce 1944. Byly to roky poznamenané krutou zimou, epidemiemi tyfu a nemilosrdnými nacistickými nájezdy. Po válce se Rabinowitzovi vydali na strastiplnou pouť Evropou a pomocí převaděčů doputovali přes Alpy do Itálie, kde se usadili mezi ostatními běženci, dokud se nerozhodli vystěhovat do Spojených států amerických. Během vyvražďování v ghettu provedla Miriam Rabinowitzová selekcí cizího chlapce coby svého syna. Po téměř deseti letech se Philipovi, někdejšímu zachráněnému chlapci, díky náhodnému setkání na svatbě v Brooklynu podařilo najít ženu, která mu pomohla přežít – a v její dceři objevil lásku na celý život.

Už jste někdy měli opravdu smolný den? Justin Chase jich má rovnou sedm! Nečekaně se stal hrdinou toho nejtrapnějšího virálu na síti. Jeho kocour se ještě neukázal, nejspíš padl za oběť mimozemšťanům. Táta ho uvádí do čím dál děsivějších rozpaků. A když se školní fotografování sejde v jeden den s vědeckou veleshow, nemůže to dopadnout jinak než příšerným popraskem – takovou pohromu ještě nezažil ani Justin, ani jeho nová škola! ÚTERÝ všem vyrazí dech, někomu i zuby a vstávat vlasy hrůzou budou i vám!

Jeho máma se právě provdala za upíra. Jeho táta řídí obří záchod na kolečkách. Jeho kočku pravděpodobně unesli mimozemšťané. První den v nové škole mu znepříjemňuje psychotický tyran. Aby toho nebylo málo, tak právě teď visí před celou třídou z okraje desetimetrové skokanské věže a na sobě má jen rychle mizející háčkované plavky. A to je teprve pondělí!

Svižný komiks odhalující principy vzniku konspiračních teorií Ujda je normální kluk. Má partu kamarádů, říkají si banda a baví je detektivní záhady. Až na to, že se kolem nich skoro žádné nedějí. Dokud se nezjeví jedna ulítlá rodina. Vypadají jinak, chovají se podezřele a dělají zvláštní věci — za tím určitě něco bude. A tak se banda pustí do pátrání. Ujdovi se novou spolužačku šmírovat nechce, ale případ je případ a vyšetřování už běží samospádem. Chcete-li dětem ukázat, jak vznikají konspirační teorie, tohle je ideální knížka. Autorka pojímá vážné téma s vtipem a porozuměním a díky detektivní zápletce udrží začínající čtenáře v napětí až do konce. Komiksové bubliny jsou přehledně umístěné, takže děti nebudou při čtení tápat. Svěží barevné obrázky se sympaticky jednoduše vystiženými postavami hravě provedou dějem i ty, kteří s písmenky ještě trochu bojují. Ovšem radost z první přečtené detektivky je zaručená. A radost ze čtení je třeba podporovat především.

Příběh výjimečného života Catherine Dior (1917-2008), jež byla múzou svého bratra Christiana i statečnou členkou francouzského odboje. Britská spisovatelka Justine Picardie se vydává po stopách mladší sestry jednoho z nejvlivnějších světových módních návrhářů, která ho inspirovala k slavnému parfému a ovlivnila jeho pojetí ženskosti a krásy. Dva roky po druhé světové válce se Paříž vzpamatovávala z německé okupace a toužila žít znovu naplno. Christian Dior byl tím, kdo jí na poli módy vdechl nové sebevědomí, když představil svou první kolekci známou pod pojmem New Look. Styl vytříbeného luxusu, ženskosti a elegance znamenal revoluci v dámském odívání a z Paříže opět udělal centrum světové módy. Ve stejné době jako New Look vznikl také Diorův první a dodnes legendární parfém Miss Dior pojmenovaný na počest jeho mladší sestry Catherine. Ženy, jež riskovala život v odboji proti nacistům a přežila mučení, koncentrační tábor i pochod smrti. Té, která bratra v mnohém inspirovala a opatrovala jeho odkaz až do své smrti. Ale zatímco se Christian Dior stal jedním z nejznámějších Francouzů na světě, Catherine zůstává v jeho stínu. Kniha Justine Picardie je cestou k nápravě: pečlivě rekonstruuje Catherinin životní příběh a současně zkoumá odkaz něžného bratra, který nedokázal zapomenout na sestřino utrpení, byť její rány halil do květinového hedvábí a vůně lásky. Text doprovází velké množství vzácných dobových fotografií a ilustrací.

Seznam se s Belindou Low Brownovou a jejím speciálním deníkem. Původně si v něm tedy měla cvičit svoji děsivou gramatiku, ale ono se to tak nějak no prostě se to zvrhlo jiným směrem. Belinda je docela obyčejná holka, chodí do školy, má kamarády, sem tam nějaký ten průšvih jo a taky má dvě mámy, které se budou brát. Prostě normálka. Až na to, že nová spolužačka si až nějak moc dobře rozumí s Belindinou nejlepší kámoškou. A učitelce Robinsonové se ve škole ztratí kabelka. Někdo tady rozhodně krade! Ale Belinda je pevně rozhodnutá toho chmatáka odhalit. Tak na co ještě čekáš? Pusť se do čtení! Tohle dobrodružství bude rozhodně stát za to Sdílet 0

Dokumentární román ze Západního Berlína Město přeťaté zdí, osmdesátá léta: punk a pouliční bitvy, aids a drogy, syrové umění i divoké teorie. Náraz je románem jedné generace. A několika levicovým rebelům ze Západního Berlína dá havárie nahlédnout do našeho reálsocialismu. „No Future“: pod tímto heslem obsazují mladí počátkem osmdesátých let domy v západoberlínském Kreuzbergu. Jsou politicky a umělecky aktivní a chtějí žít mimo spolkovou republiku a její lži. Pod ustavičným tlakem státní moci ale počáteční euforii hnutí drobí vnitřní neshody. Náraz není jen příběhem nesourodé skupiny squaterů, do jejíž koexistence zasáhne tragická nehoda v socialistickém Československu, ale i generační výpovědí. Svědectvím o potřebě razit si svou cestu, definovat vlastní svobodu, experimentovat v životě i umění, navzájem je propojovat, filozofovat a stavět se proti systému.

Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět. Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky z dětství a dospívání. Když se Elaine po letech vrací do rodného Toronta, je to pro ni zároveň cesta do hloubi vlastní paměti. Nejostřeji vystupují vzpomínky na Cordelii, nemilosrdnou a jindy nečekaně labilní vůdkyní skupiny dívek, která Elaine kdysi šikanovala. Román zasazený do Kanady druhé poloviny 20. století sahá od konce druhé světové války až do osmdesátých let a krom toho, že je brilantní sondou do dívčí psychiky a nevyzpytatelných a mnohdy krutých pravidel, jež ovládají přátelství mezi dívkami, nabízí také neotřelý pohled na řadu kulturních fenoménů té doby, včetně feminismu a různých proudů moderního umění.

Městečko Trochenbrod, v polštině Zofjówka, se od většiny podobných míst ve východní Evropě lišilo pouze tím, že jeho obyvatelé byli až na výjimky Židé a mluvili jidiš. Tehdy jediné samostatné židovské městečko rostlo a vzkvétalo uprostřed lesa volyňského vojvodství. V září 1939, po sovětské invazi do Polska, byla Zofjówka začleněna do Ukrajinské sovětské socialistické republiky a přejmenována na Sofievku. O dva roky později ji nacistické Německo anektovalo pod novým germanizovaným názvem Trochenbrod. Její obyvatelé byli povražděni, domy srovnány se zemí a všechny zbylé stopy odstraněny po návratu sovětské moci. Tam, kde kdysi stály ulice, tržiště, synagogy, parky a hřbitovy, zůstala jen tráva. Nacisti ani komunisti však nedokázali zničit ducha místa, jež nadále žilo v příbězích a legendách o malém kousku nebe, ukrytém hluboko v lese. K jeho nesmrtelnosti přispěla dokumentární próza Avroma Bendavid­Vala V nebi je pusto (2010). Americký ekonom Bendavid­Val, syn jednoho z přeživších obyvatel Trochenbrodu, řadu let pátral v historii zmizelého města a shromažďoval informace o životě svého lidu, o jeho zvycích a kultuře. Výsledkem je podmanivý obraz štetlu od založení na začátku 19. století přes jeho zkázu až do dnešních dnů, kdy existuje už jen jako vzpomínka. Kniha vychází s předmluvou Jonathana Safrana Foera, jenž k nevelkému a rozmanitému souboru knih věnovaných Trochenbrodu přispěl románem Naprosto osvětleno (2002).

Autorka bestselleru Jak být ženou se vrací. Starší a zkušenější — a ještě vtipnější! Caitlin Moranová před deseti lety předpokládala, že má všechny trable za sebou. V globálním bestselleru Jak být ženou se vypořádala s patriarchátem, feminismem a vůbec vším, co obnáší moderní „ženství“, a měl ji čekat spokojený dospělý život plný skvělého sexu a harmonického rodičovství. Víc se mýlit nemohla. V nové a neméně úspěšné knize se proto populární spisovatelka zaobírá výzvami, které v současnosti čekají na „zralé“ ženy. Víc než žena je břitkým průvodcem dospělostí i smířením s faktem, že seznam povinností, potřeb a potíží se bude jen prodlužovat. Ale ať už to jsou stárnoucí rodiče, dospívající a náladové děti, odcizující se partner, nebo proměňující se vlastní tělo, Moranová neztrácí nadhled a smysl pro řádně kousavý humor. Stárnutí je v jejím pojetí oslavou života — i když obnáší nudný sex, protivné puberťáky a nezničitelné faldy. Nebo možná právě proto.

Když se za Fredovou na konci Příběh služebnice zabouchly dveře dodávky, neměli čtenáři ani ponětí, zda ji čeká svoboda, vězení, nebo smrt. Ale kdo si počkal, ten se po pětatřiceti letech napětí dočkal Svědectví. Margaret Atwoodová pokračuje v příběhu Gileádu více než patnáct poté, co June zmizela neznámo kde, a rozvíjí ho ve zdrcujících výpovědích tří ženských hrdinek, které mají s tímto režimem co do činění, byť každá v jiné roli. Ne náhodou získala věhlasná autorka za své čím dál aktuálnější dílo prestižní Bookerovu cenu.

To je práce, to je shonu! Aby taky ne, velikonoční zajíček totiž musí jako každý rok pomalovat a poschovávat snad bambiliony vajíček. Jak jen to asi dělá? Jednoduše: má na to spoustu pomocnic a pomocníků. Čekáte snad kvočny na idylickém statku? Chyba lávky! Dneska už je všechno jinak. Slípky ve vile Na Kukani cvičí jógu, odpočívají při pletení a předhánějí se v soutěži o titul Slepice měsíce. A na malování vajíček už dávno nestačí štětec a barvy. V oddělení módního designu firmy Z.A.J.D.A. se vyvíjejí nové metody zdobení a najímají nové posily. Veselé ilustrace plné legračních detailů a komických scének skvěle doplňují vtipné verše: jedno i druhé spolu dokonale ladí a obojí zaručeně rozesměje malé i velké.

Max je třídní vtipálek a neustále bojuje s panem učitelem Armstrongem. Proto ho velmi překvapí, když ho paní ředitelka Lovilová vybídne, aby kandidoval ve volbách na předsedu třídy. Max však není jediný, kdo se bude ucházet o tak prestižní funkci. Aby vyhrál, musí porazit několik velmi silných soupeřů včetně Abby Purcellové. Na pomoc mu proto přichází jeho nejlepší přítel Hugo a společně se chystají na největší kampaň Maxova života. Max není ani nejchytřejší, ani nejrychlejší, a už vůbec ne nejhezčí. Je ale neuvěřitelně vtipný. Vlastně to je možná nejzábavnější kluk, s jakým jste se kdy setkali. A to je talent, se kterým rozhodně zaboduje. A proto: Volte Maxe!

Bohémská a surrealistická Paříž meziválečné doby a odvážný poválečný odboj na normanském ostrově Jersey – to je pozadí, na němž se odehrává strhující příběh tvůrčí a milostné dvojice, která v minulém století revolučním způsobem posunula pojetí umění a genderu. Před první světovou válkou se v provinčním francouzském městečku potkávají dvě mladé ženy. Talentovanou malířku Suzanne Malherbeovou naprosto okouzlí geniální, ale problémová Lucie Schwobová. Rozvine se mezi nimi tajný milostný poměr. Záhy dojde k neuvěřitelnému zvratu, když se matka jedné z nich provdá za otce té druhé. Již jako „sestry“ se přesouvají do Paříže a pod změněnými jmény – Claude Cahun a Marcel Moore – pronikají do těch nejoslnivějších společenských kruhů a stýkají se s významnými osobnostmi od Hemingwaye přes Dalího až po Bretona.

Rodiče někdy člověku nadělí nepoužitelná jména, ale stejně vám pak říkají všelijak, třeba Palice paličatá. Ale pokud pocházíte z království a umíte si stát za svým, můžete se klidně přejmenovat na princeznu Svéhlavínu. A když vás o vaše království někdo připraví, nenecháte si to líbit a chcete svůj domov zpátky, to dá rozum. Zvlášť když máte dědu generála a taky partu i spřízněnou duši, která ocení vaše svéhlavoviny a stojí při vás. Jenomže občas bojujete marně. Proti tomu, co se změnit nedá, i sami se sebou.

Paulína, alias princezna Svéhlavína, rozhodně není typ holky, který by se vzdával. Nemá to ale lehké. Život jde totiž dál a Její Svéhlavost se musí postarat o nemocnou mámu a o novou plastovou domácnost, do které se musely přestěhovat z učiněného ráje na zemi, Svéhlávie, obývané jejím tátou a jeho novou paní.

Dorothy je poslušná dcera despotického faráře. Je tak zbožná, že se i za ten nejmenší prohřešek spáchaný v myšlenkách bodne špendlíkem. Jednoho dne se ale probudí po ztrátě paměti na ulici. Netuší, kým je, neví, co dělat, a musí se protloukat nuzným životem, až nakonec skončí ve vězení. Najde cestu zpět? Vzpomene si na to, kým byla? A neztratí nakonec i svou víru?

Největší žijící kanadská spisovatelka s živelností sobě vlastní přetváří zápletku Shakespearovy tvůrčí závěti BOUŘE (1611) tak, aby v duchu alžbětinského barda poukázala nejen na křivdy a mříže, které nás uvnitř vězní, ale i na svátost odpuštění. Věhlasný divadelník Felix byl intrikány vyštípán ze svého postu, což pro něj znamená další katastrofu. Přesto nezahálí a podobně jako mág Prospero spřádá pomstu. V kuriózním divadelním kroužku, kde se mu coby nástroj zúčtování nabídne směska zločinců bažících po vzruchu, zinscenuje představení, jímž soky zasáhne na nejcitlivějším místě. V mistrovském provedení Margaret Atwoodové se ambiciózní námět divadla v kriminále hladce mění v grotesku, v níž místy mrazí a místy tajeme úlevou nad tím, že svět nepřestal být jevištěm a my na něm pouhými herci.

Jak technologie připravuje muže o mužství a co s tím Jak se mají mladí muži v dnešním světě? Mezinárodně uznávaný psycholog Philip Zimbardo ve spolupráci s kolegyní Nikitou Coulombovou ukazují, jak se mužnost ocitá v krizi. Upozorňují na zoufalou neschopnost současných mladíků dospět a odolat nástrahám virtuální reality. Alarmující apel vzbudil celosvětový zájem odborníků i veřejnosti.

"Vítězství, sláva, peníze jsou víc než škola, škola, škola!" Tak Hugovi neustále našeptává jeho vnitřní hlas. Tentokrát je ale úspěch tutovka. Hugo má prvotřídní plán! Do školy přichází nový učitel a Hugo ihned pojme podezření! Pan doktor Torres mluví legračně německy a ani trošinku nevypadá jako učitel dějepisu - spíš jako rafinovaný tajný agent... Ale proč ho do Hugovy třídy nasadili? Jako by to samo o sobě nebylo už dost napínavé, hrozí Hugovi ještě doučování - a to od jedné staré známé, které se bezpodmínečně musí co nejrychleji zbavit! Druhý díl úspěšné a velmi populární knižní série o potrhlé pubertální cestě za sebevědomím vychází opět v překladu Kateřiny Klabanové a se skvělými ilustracemi Ute Krauseové. Zábava a napětí zaručeny!

Bilingvní vydání výboru mýtů a legend severoamerických indiánů z oblíbené knihy Richarda Erdoese a Alfonsa Ortize, z níž vycházejí sbírky O muži, který šel za sluncem (Argo, 1996) a Duch dvou tváří (Argo, 2012). Mýty a legendy o stvoření a konci světa, o lásce, hrdinech a válkách, o zvířatech a šibalech, vážné, zábavné i lechtivé, pocházejí z nejrůznějších částí celého amerického kontinentu.

„Tak hele. Jsi fajn, ale snadno ochočitelná a prázdná, umíš se jen uculovat a tvoje osobnost není ničím víc než jen shlukem dívčích přetvářek, okouzlujících, ale bezvýznamných, bez podstaty. Život, milá Ráchel, chce víc pozorování a promýšlení, než si vůbec dokážeš představit.“ Říká v duchu Charles Highway „starší ženě“, jejíž svedení má být jedním z mezníků jeho dospívání. „Já? Já jsem nevyzpytatelný, vypočítavý, posedlý sám sebou – vlastně téměř šílený: já jsem ten druhý extrém: já se nehodlám vydat na pospas svojí vlastní spontánnosti.“ S jakou samolibostí, cynismem a ironií plánuje její dobývání, líčí své sexuální dovednosti, hovoří o literatuře a komentuje všechno kolem sebe, se dozvídáme z poznámek věnovaných Ráchel, které v předvečer svých dvacátých narozenin zařazuje do pečlivě vedené kartotéky právě končícího mládí. Od roku 1973, kdy tehdy čtyřiadvacetiletému Martinu Amisovi tato prvotina vyšla, se kniha „Věnováno Ráchel“ dočkala celé řady vydání a roku 1989 byla i zfilmována.

Amisova kniha, která byla v roce 1991 navržena na Bookerovu cenu, je patrně jedním z prozaicky nejlépe zpracovaných námětů, které odhalují zvrácenou logiku nacistické morálky. Hlavní postavou příběhu je doktor Tod T. Friendly, muž dvou tváří a dvou životních příběhů, spořádaný občan s děsivou minulostí, o které však s výjimkou jeho niterného svědomí nikdo netuší. Friendlyho totožnost se začíná odhalovat v okamžiku, kdy je životní pouť hlavního hrdiny u konce a vyprávění se postupně vrací do jeho minulosti. Najednou se ocitáme v některé z řad kinosálu a kde se nám před zraky začíná odvíjet příběh běžící jako film, ten však kdosi nevědomky spustil POZPÁTKU. Počáteční harmonie se tak záhy mění v destrukci, stáří se stává mládím a nevinnost ustupuje strašlivé realitě prodělané zkušenosti hlavního hrdiny. Tod německy smrt, friendly anglicky vlídná – vlídná smrt přichází ke svým obětem a dějištěm je najednou neblaze proslulé působiště doktora Mengeleho – vyhlazovací tábor Osvětim!