Marie Voslářová Pořadí knih

Usedlost se odehrává na jednom místě, ale v různých dobách. Začíná v současnosti – žena, která odlehlé rodinné stavení s pozemky právě zdědila, k nim nemá příliš silný vztah, připadá si tam cizí. Ale jak chodí po vsi a zařizuje vše potřebné, na každém kroku ji někdo poznává.Jako by ji poznávala snad i samotná země. Pochází zkrátka odsud, z místa, kam v 17. století přišel vysloužilý voják Matts, založil první políčko a svázal svůj život se zdejšími tajemnými lesy a močály. Přes čtyři století sledujeme osudy jedné rodiny na jednom místě, ale není to tradiční kronika – Usedlost mluví mnoha hlasy, každý je naprosto originální, má svůj rytmus a poetiku. A nevyprávějí jen lidé: stejnou důležitost může mít i chleba, kámen, ptáci nebo rostliny. Kořeny lidí a lesa se proplétají v hlubinách země. Román připomíná, odkud jsme přišli, a vybízí k úvahám o tom, co po sobě zanecháme budoucím pokolením.

Žijeme v říši obrazů. S chytrým telefonem v ruce se bavíme, nakupujeme, chodíme na rande, usínáme, a především šmírujeme sami sebe. Jenže zatímco péče o vlastní vzhled se stala jednou z nejdůležitějších částí našich životů – vždyť kdo by nechtěl vypadat dobře na fotce? –, samotná krása se ocitla v ohrožení, neboť se jí zmocnil kapitalistický trh a vyrobil z ní spotřební produkt. Švédská komiksová superstar a pronikavá glosátorka moderního světa ve své první celobarevné komiksové knize zkoumá, kdy jsme se stali paparazzi vlastních těl. Jak souvisí láska se vzhledem? Co mají společného poslední snímky Marilyn Monroe a selfíčka Kim Kardashian? Která z císařoven měla nejtenčí pas? A co se můžeme naučit od Sněhurčiny macechy?

Jev, který lidé nazvali stárnutí, je spíše než jeden konkrétní člověk (či vypravěč) hlavním hrdinou románu švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta – stárnutí jako neodvratný úkaz, jako pomalý, plazivý proces, jenž mění jak konkrétní fyzické tělo, tak vnímání člověka, jeho vztahy a pocity. Podle autora je ovšem stárnutí rovněž proces, který ovlivňuje celý vesmír, neboť stárne všechno včetně slunce, větru, celé přírody. A tak Vogtův román popisuje také neúprosné, postupné ničení přírody a zmenšování nám známého, lidského životního prostoru. Přesto „Stárnutí“ není hořká kniha; obsahuje totiž naději, jež vychází zejména z pasáží, které se věnují pozorování přírody, v nichž nenápadně a obezřetně rezonuje cosi jako touha po životě.

Jsou karikatury proroka Muhammada zbytečná provokace, nebo důkaz svobody slova a uměleckého projevu v západním světě?Lars Vilks nejspíš nečekal, že se po zveřejnění jednoho obrázku stane terčem výhrůžek, Al-Kajdá vyzve k jeho likvidaci a stráví zbytek života s policejní ochranou v utajení. Vilks svou uměleckou kariéru založil na provokaci a hře s hranicemi. Švédské úřady třeba rozčílil proslulou instalací Nimis v přírodní rezervaci. Zašel u kresby proroka Muhammada se psím tělem moc daleko? Niklas Orrenius se také ptá, jestli současná švédská společnost není pokrytecká a kdo nese vinu za mrtvé při teroristických útocích. Švédsko se mění z homogenní společnosti v zemi obyvatel různého původu a mnoha vyznání. Politici i běžní občané stojí před novými problémy. Situace, kterou ve své knize z roku 2016 popsal Orrenius se znovu proměňuje, Švédsko je laboratoř budoucnosti – a to i pro střední Evropu, kde prozatím uprchlíci zůstávají především strašákem předvolebních kampaní.

Příběh krále audia, který porazil Apple, Google a Amazon. Na přelomu tisíciletí se hudební průmysl potýkal s krizí, kdy prodeje CD klesaly a pirátské stránky dominovaly. Velké hudební společnosti se snažily najít řešení, ale ani iTunes situaci nezachránily. V této době se mladý počítačový nadšenec ze Stockholmu spojil se zámožným partnerem a vytvořil vizi, která změnila hudební průmysl. Příběh Daniela Eka, Martina Lorentzona a jejich startupu, který se stal lídrem v oblasti streamování hudby, zachycuje složitou cestu hledání investorů, vyjednávání s nahrávacími společnostmi, boj s konkurencí a překonávání odporu Stevea Jobse. I přes mnoho ztrátových let a výzev se Spotify stalo oblíbeným mezi posluchači díky novým funkcím a playlistům, a nakonec vstoupilo na burzu. Kultura mlčení, která provázela Spotify, zahrnovala tajné smlouvy s nahrávacími společnostmi a dohody o mlčenlivosti mezi zaměstnanci. Autoři se však podařilo získat informace od desítek insiderů, včetně bývalých zaměstnanců a členů představenstev, a čerpali z různých zdrojů, včetně účetních závěrek a interních dohod. Výsledkem je inspirativní příběh o tom, jak jasná vize, houževnatost a velké sny mohou konkurovat největším technologickým gigantům.

Slovo láska na nás dnes vyskakuje ze všech stran, z románů, filmů, časopisů i webů, ale čím častěji ho užíváme, tím snadněji opouštíme jeden druhého. Jak je to možné? Liv Strömquistová, švédská autorka úspěšných a provokativních komiksů, si ve své knize pokládá jednu z nejtěžších otázek: Jsme v čase konzumu a sociálních sítí ještě vůbec schopni se zamilovat? Nebo jen, stejně jako Leonardo DiCaprio, který střídá partnerky jako modelky plavky, hledáme v tom druhém zrcadlo pro vlastní ego? Beyoncé, Kierkegaard, Šmoulové, Sokrates, Ariad na i Ježíš Kristus, v tomto chytrém komiksu se sešla vskutku vybraná společnost. Tak se konečně pojďme bavit o lásce vážně. Bude to nesmírně zábavné.

Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a svých zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízko jsme si s ní. Odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou, přičemž toto prastaré pouto zůstává neporušené. Zkoumá, zda lidé mají něco jako sedmý smysl, který dokáže vytušit nebezpečí, a jak náš čich srovnatelný s citlivým čichem psa reaguje na barvy a vůně lesa. Na druhé straně se ptá, zda stromy dýchají a zda lze u nich měřit něco jako srdeční tep. Náš imunitní systém při procházkách lesem využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení, máme i my lidé sedmý smysl, díky němuž se občas cítíme, jako bychom byli sledováni. Ačkoli je čich psů citlivější, v případě vůně zralých plodů můžeme na psy „dělat dlouhý nos“. Rostliny a stromy mají překvapivě mnoho lidských rysů: některé dokážou rozlišovat neškodné zvuky od hrozeb. Stromy vdechují kyslík a využívají ho k získávání energie. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není nadřazený rostlinám a živočichům, ale je součástí úžasného systému, kde si všechny druhy vzájemně závisí a ovlivňují se. Tomuto komplexnímu působení zatím plně nerozumíme.

Jedné podzimní noci se bývalý lékař Fredrik Welin probudí a zjistí, že mu hoří střecha nad hlavou. Plamenům unikne doslova na poslední chvíli a stihne popadnout jen pláštěnku a natáhnout si na nohy holínky — obě levé. Jeho milovaný dům po prarodičích na ostrůvku v Baltském moři lehne popelem i s veškerým majetkem. Ohořelé trosky jako by se staly symbolem jeho osamělého života, který už se chýlí ke konci. Fredrik se nastěhuje do starého karavanu po dceři a hned si objedná nové holínky. Když mu přijede na pomoc jeho dcera Louisa a osloví ho sympatická novinářka kvůli rozhovoru pro místní noviny, obrátí se život stárnoucího muže vzhůru nohama.