Marie Terezie, označována jako „silná žena“, přivedla svou monarchii k prestiži velmoci a získala si respekt Evropy. Její narození však bylo pro rodiče zklamáním, neboť Karel VI. toužil po mužském potomku, aby zajistil pokračování habsburského rodu. Nikdo nepředpokládal, že by právě narozené děvče mohlo jednou vládnout. Výchova Marie Terezie se zaměřila spíše na náboženství a umění, zejména hudbu, v níž excelovala. Její vztahy s rodiči byly chladné; matkou byla její vychovatelka, hraběnka Fuchsová. Provdala se z lásky za Františka Štěpána Lotrinského a měla 16 dětí. Alžběta se ve svých patnácti letech vzdala mládí, aby se stala císařovnou. Její bezstarostný život v Bavorsku skončil, a ona se ocitla v přísném vídeňském dvoře, kde se jí nelíbila rigidita a ceremoniály. Zita, sedmnácté dítě, byla také překvapena svou budoucností jako císařovna. S rodinou trávila léto v Rakousku a zimu v Itálii, a od deseti let navštěvovala penzionát. Klíčovým momentem v jejím životě bylo setkání s arcivévodou Karlem, které zaranžovala její teta, což vedlo k dalšímu vývoji jejich vztahu.
