Carolina Maria de Jesus byla vypravěčka, která využívala své mimořádné schopnosti pozorování k tomu, aby své zážitky z života v chudobě a sociální nerovnosti v Brazílii zaznamenala. Její psaní, které často vycházelo z jejího vlastního deníku, se vyznačovalo syrovou upřímností a silným sociálním cítěním. Prostřednictvím svých textů dokumentovala drsnou realitu života na okraji společnosti a bojovala proti rasovému předsudku. Její dílo je svědectvím síly lidského ducha a důležitosti dát hlas těm, kteří jsou často přehlíženi.
Deník ženy z favely
Nezvyklá a zajímavá kniha, která vyvolala senzaci při svém vydání v Brazílii roku 1960, byla už přeložena do sedmnácti jazyků, zdramatizována a upravena pro televizi. Jsou to vlastně bez zvláštních úprav uspořádané výňatky z deníku prosté černošské ženy z favely, chudinské čtvrti vSan Paulu. Deníkovými zápisy bezprostředních zážitků a dojmů vytvořila otřesný obraz hmotného i duchovního živoření chudiny ve stínu přepychového života velkoměstských boháčů.
Carolina Maria de Jesus (1914-1977), genannt Bitita, war eine verarmte schwarze Brasilianerin, die im ländlichen Hinterland geboren wurde und in die Industriestadt São Paulo migrierte. Dies ist ihre Autobiografie, die Details über ihre Erfahrungen mit Rassenbeziehungen und sexueller Belästigung enthält.
Aufzeichnungen einer brasilianischen Negerin
Casa de Alvenaria - Diário de uma Ex-favelada wurde 1961 von einer ungewöhnlichen Autorin geschrieben. Carolina Maria de Jesus war schwarz und verbrachte den größten Teil ihres Lebens in einer Favela, wo sie als Papiersammlerin arbeitete. Dennoch besuchte sie die Schule, lernte schnell lesen und schreiben und entwickelte eine Vorliebe für das Lesen. Ihr erstes Buch war Quarto de Despejo: Diário de uma Favelada, das großen Erfolg hatte. Ab diesem Zeitpunkt hörte sie nicht mehr mit dem Schreiben auf, und ihr zweiter großer Erfolg war Casa de Alvenaria, ein berührendes Buch, in dem Carolina de Jesus durch ein Tagebuch ihre neue Lebensperspektive beschreibt, nachdem sie in einem richtigen Ziegelhaus lebt. In dieser Erzählung nehmen die Tage eine neue Dimension an, da sie nicht mehr immer gleich und von Hunger geprägt sind. Überraschungen, Schocks, große Freuden und Enttäuschungen folgen in diesem Dokument von großem menschlichen Wert und großer Bedeutung für das Verständnis der brasilianischen Realität. Casa de Alvenaria ist eine berührende und unvergessliche Lektüre.