Alena Pávková Knihy

Enneagramy vytvářejí systém vztahů mezi různými typy lidí a jejich připravenost k vzájemnému pochopení a předpoklady k vzájemné lásce.

Kafkovy aforismy a jejich zasvěcený výklad z pera významného německého filosofa Konrada Dietzfelbingera.

Thothův Tarot Aleistera Crowleyho na svých obrazech pojímá široké spektrum symbolů. Nastiňuje souvislosti mezi astrologií, numerologií a symbolikou nejrůznějších duchovních směrů. Je téměř předurčen k tomu, aby se stal zdrojem nejhlubšího poznání. Tento komplet obsahuje standardní provedení karet. V základní příručce populárního skupinového facilitátora, terapeuta a duchovního učitele Gerda Zieglera se dozvíte, jak Thotův Tarot používat a hlouběji pochopit. Pomůže vám při práci s kartami, jako ukazatel východiska z neřešitelných situací, při obtížném rozhodování, nebo jako průvodce na vašich vnitřních cestách. Mimo jiné obsahuje několik způsobů vykládání, podrobný popis a výklad jednotlivých karet, doplňující otázky, klíčová slova, odkazy, doporučení a afirmace ke každé kartě.

Spolu s vyčerpávajícím přehledem se vám dostává do rukou cenný klíč k pochopení sebe i druhých. Eneagram současně s poznáním zákonitostí v lidském chování, mechanismů určující náš osud, odkrývá nové pohledy na možnosti změny a osvobození se od tlaku předurčenosti. Konfrontuje nás s navyklými způsoby a normami, podle nichž – většinou nevědomě – žijeme, a vyzývá nás k jejich překonání a vykročení do rozměru svobody. Umožňuje nám pohlédnout do očí skutečnému dilema a probudit naší pravou postatu. Poznání eneagramu, jež tato niha přínáší, může změnit váš život. Eneargam, víc než dva tisíce let starý dynamický systém, popisuje devět typů osobnosti, devět charakterů. Po celá staletí byl používán duchovními mistry. Na sklonku středověku jej dále rozvinuli mudrci súfi, kteří jej nazvali „Boží tváří“. Gurdjieff jej popsal jako perpetum mobile a přirovnal k legendárnímu „kameni mudrců“.

Tři tváře každý lékař má: tvář anděla, co pomoc přivolává, tvář boha, který zázrak dokoná, tvář odpornější ďábla, o mzdu když požádá.

Historie Moskvy vrůstá svými kořeny do hlubin staletí. Její vznik je opředen legendami, jež si lidé vytvořili už za pradávna. Učencům se ze všeho nejvíc zalíbila zkazka o tom, že slavné město prý založil legendární Mosoch, vnuk biblického praotce Noema. Ale mezi prostým obyvatelstvem seústním podáním šířily jiné pověsti, připisující založení Moskvy buď Moudrému Olegovi, nebo knížeti Andreji Alexandroviči, pak zas bojaru Stefanu Kučkovi. Vypravěči s oblibou vplétali do svých líčení tragické epizody, v nichž lidský život ustavičně visel na vlásku. Ta časem odvátá, tajuplná léta upoutala pozornost sovětského spisovatele Georgije Bloka. Svůj dramaticky vyhrocený příběh buduje jednak na lidových bájích, jednak na archívních a archeologický dokumentech.