Vít Mlejnek Knihy

Titul světoznámé autorky poskytuje podrobný vhled do fungování muslimské komunity. Autorka popisuje jednotlivé oblasti života, v nichž se západní a islámské pojetí odlišuje: vztahy v rodině (k rodičům, sourozenců mezi sebou, postavení dívek v rodině) a otázku násilí. V tradiční muslimské komunitě v podstatě neexistuje vztah jedinec-stát. Jedinec sám o sobě nemá žádný význam, musí být součástí klanu. Náboženství a dodržování koránu představují základní osu života a je nemyslitelné, že by se někdo vzepřel. Základní vzdělání spočívá v doslovném odříkávání koránu. V podstatě jde o indoktrinaci, která zahrnuje mechanické opakování jednotlivých veršů, prokládané přednáškami o tom, jak je třeba nenávidět Židy, stát Izrael, americké imperialisty a všechny nevěřící, kteří jsou zodpovědní za špatné postavení muslimů ve světě (i Ayaan chodila do takové školy). Tento druh „vzdělání“ probíhá nejen v arabských zemích, ale i v madrasách na britské či francouzské půdě. Právě komplexnost, s níž islám prostupuje životem muslimské komunity, a odlišný způsob uvažování představují základní problém integrace do západního prostředí. Terorismus jako takový tvoří pouze špičku ledovce.

Na osudech tří židovských dívek – z Polska, Holandska a Francie – autor otevírá téma židovských dětí, které přežily druhou světovou válku v úkrytech. Dočteme se o polské Židovce Sophii, které spolu s její matkou zařídil jejich otec falešné doklady a rodné listy prokazující křesťanský původ. Sám krátce poté zmizel a rodina o něm už nikdy neslyšela; matka tak s malou Sophií zůstala sama a v neustálém strachu z prozrazení přežily celou válku. Díky tomu, že hovořila německy, pracovala jako písařka u místního SS důstojníka, který ani netušil, že zaměstnává Židovku. Malou Floru odložila matka nejprve do kláštera, a když i tento úkryt začal být příliš nebezpečný, putovala holčička do bezdětné rodiny francouzsko-švédských manželů, kteří byli chráněni švédskou ambasádou. Malou Carlu zase spolu s její matkou ukrýval holandský holič. Kniha se věnuje i tematice vlivu dětských traumat na život v dospělosti obecně: v kariéře, navazování vztahů, ale i v psychické vyrovnanosti a povědomí o vlastních kořenech.

Přední americké politička a bývalá ministryně zahraničních věcí ve svých vzpomínkách, které zahrnují období 2009 až 2013, přibližuje především své působení ve vládě prezidenta Barracka Obamy. Věnuje se záležitostem kolem Afghánistánu a arabského jara, všímá si vývoje v Rusku a zvláštní pozornost věnuje revoluci v Egyptě, teroristickému útoku v libyjském Benghází a řadě dalších světových událostí. V dubnu 2015 ohlásila kandidaturu na prezidentku USA.