Líčení života v přírodě, jak jsou na něj odkázáni dva přátelé, bílý mladík Rolf a starší Indián Quonab, v kanadské krajině na počátku 19. věku. Příběh se uzavírá koncem anglo-americké války, započaté r. 1812, jíž se účastnil i Rolf. Toto Setonovo vyprávění je jedno z mnohých, v nichž učí přírodní moudrosti, bezprostředním podnětem mu byly jeho vlastní zážitky při cestě Kanadou, kterou podnikl 4 roky před sepsáním „Rolfa“ v kánoi po řece Athabasce k severním jezerům.
Jubiabá je sociální román z brazilského černošského prostředí. Ústřední postavou je černý Antonie Balduíro, silák s citlivým srdcem a duší dítěte. Sledujeme jeho osudy, neuvědomělé tápání po smyslu života. Vůdce potulné žebravé tlupy dětí nastupuje dráhu slavného boxera, cirkusového zápasníka, skladatele písniček. Pozvolna se uvědomuje v bojujícího příslušníka dělnické třídy. Žena, kterou miluje, neopětuje jeho lásku a klesá až na dno lidské společnosti. Umírá Balduírovi před očima. Ale on už má pro co žít, našel svou úlohu: bojuje za vítězství vykořisťovaných.
Román anglického spisovatele a kritika zachycující sociální poměry v Anglii v první čtvrtině tohoto století. Autor se zde vyznává ze svého přesvědčení, že úplnou lidskou bytost tvoří teprve muž a žena a že žít plný život není jen přijmout několik formálních přesvědčení a vydělávat a utrácet peníze.
V hlavní roli Matthew Hope Matthew Hope, který se již definitivně stal expertem na trestní právo, opět vystupuje v úloze obhájce klientů, jejichž viny jsou podle mínění úřadu státního zástupce jako na talíři. Floridská Calusa prožívá nejeden žhavý případ a advokát se znovu a znovu mění v akčního soukromého detektiva a v bahně floridského podsvětí musí najít pachatele, aby prokázal nevinu svých klientů. Nejprve řeší složitý případ – na zahradě bývalé učitelky Mary Bartonové se našly mrtvoly tří bestiálně zavražděných děvčátek a Mary byla okamžitě zatčena. Poté se dostane v bezvědomí na oddělení intenzivní péče, kam byl dopraven s těžkým střelným poraněním, jeho přátelé se snaží vypátrat, co vlastně v uplynulém týdnu dělal. A nakonec řeší případ návrhářky hraček, která obvinila svého bývalého zaměstnavatele, že jí ukradl nápad, šilhajícího medvídka, na kterém pak vydělal.
Děj Cooperova Stopaře se odehrává v polovině 18. století.V té době se Anglie snažila utužit své panství v Novém Světě. V Americe se střetala hlavně s francouzskými zájmy. Neproniknutelnými lesy americké divočiny se prodírají čtyři lidé, dva muži a dvě ženy. Jsou to Lučihlav, Indiánproslulého kmene Tuskarorů a jeho žena Červnová Rosa. Dalším mužem je námořník Charles Cap, neústupný a podivínsky zaujatý pro moře, a jeho neteř, 19letá Mabel Dunhamová. Mají namířeno do pevnosti k jezeru Ontario za Mabeliným otcem, seržantem Dunhamem. V lese se setkávají se Stopařem, Sokolím okem, jenž jim vyšel vstříc. Vyslal ho Mabelin otec ze strachu o jejich bezpečí v těchto lesích plných Indiánů. Stopaře doprovází jeho věrný přítel, Mohykán Čingašguk a mladý Jasper Western.
Během jediného týdne jsou střelou zblízka zabiti dva policisté z 87. revíru: Mike Reardon a David Foster. Dvě úkladné vraždy bez zjevného motivu. Rozjíždí se zátah na propuštěné vězně, kteří by mohli mít se sedmaosmdesátkou nevyřízené účty, ale všichni mají skálopevné alibi. Arevolver ráže 45 mm vystřelí znovu. Z tkání nalezených za nehty třetího zavražděného policisty, Hanka Bushe, vyčtou odborníci lecjaké údaje o vrahově postavě, zaměstnání, zvycích. Detektiv Steve Carella začíná tušit, odkud vane vítr. Udělá však osudnou chybu – svěří se se svým podezřením jednomu senzacechtivému žurnalistovi, a ten jeho informace zneužije. Vrah po přečtení novin pochopí: musí Carellu odstranit. A tak neopatrný Steve Carella ohrozil nejen vlastní život, smrtelné nebezpečí číhá především na jeho snoubenku, hluchoněmou Teddy Franklinovou...
Podkladem „Zápisků“ hrdiny Sovětského svazu G. I. Peněžka je jeho frontový deník. První část Psáno na tanku obsahuje jen malý úsek války – pouhých deset dní od 22. června do 3. července roku 1941. Jádrem knihy je vzpomínka na boje u Dubna.
Soudní reportáž dvou britských právníků, zachycující proces bývalého vězně osvětimského koncentračního tábora, později dobře prosperujícího londýnského lékaře Deringa, proti americkému spisovateli L. Urisovi, autoru knihy Exodus, ve které tento autor o zmíněném lékaři napsal, že se účastnil sadistických pokusů o masovou sterilizaci žen "méněcenných národů". Protože předvedení svědkové potvrdili věcnou správnost knihy, byla žalujícímu, kterýžádal astronomickou částku za urážku na cti, přiznána směšná částka půl penny.
