Mladý americký prozaik předkládá ve své knize dvacítku příběhů ze života současných Indiánů, převážně z prostředí rezervace kmene Spokane ve státě Washington. Jeho do značné míry autobiografičtí hrdinové se potýkají s nezaměstnaností, alkoholismem a dalšími obecně lidskými starostmi, jsou však nuceni čelit i specifické situaci lidí zbavených od vlastní minulosti a tradic a neschopných přijmout cele za svůj svět moderní Ameriky, jímž jsou obklopeni. Alexie sám označuje styl svých próz, pro nějž je typické míšení reálných a fabulovaných prvků a specifický, mnohdy hořký až cynický humor, termínem „rezervační realismus“ a zdůrazňuje subjektivitu svého pohledu; jak ale potvrzuje mimořádně nadšené přijetí jeho děl, o úspěchu jeho snahy zobrazit svět svých současníků s vnitřní lidskou i uměleckou pravdivostí nemůže být nejmenších pochyb.
