Paolo Cognetti je italský spisovatel. Začal studovat matematiku na univerzitě, ale zapsal se na milánskou filmovou školu Civica Scuola di Cinema «Luchino Visconti», kterou absolvoval v roce 1999.
In "Die Geschichte zweier ungleicher Brüder" erzählt Paolo Cognetti von Luigi und Fredo, zwei Brüdern mit unterschiedlichen Lebenswegen. Während Luigi im Tal bleibt und eine Familie gründet, kehrt Fredo nach Jahren der Abwesenheit zurück, um sich von seiner Herkunft zu lösen. Ihre Wurzeln verbinden sie trotz ihrer Unterschiede.
Paolo Cognetti se ve svém nejnovějším díle vrací k některým hrdinům a místům známým již z předešlého románu Vlčí štěstí, ale tentokrát místo třpytivých horských vrcholků zkoumá nástrahy šedého údolí. Luigi a Elisabetta jsou spolu už patnáct let a právě čekají první dítě. Ona se do údolí přistěhovala z města, protože chtěla poznat skutečný život, on, syn pytláka, se přidal k lesní stráži, aby zabezpečil rodinu, a nyní řeší podivný případ: podél řeky Sesie někdo zabíjí psy. S mírnými obavami očekávají příjezd Luigiho výbušného bratra Alfreda, který žije už několik let v Kanadě a nyní se vrací kvůli vyrovnání dědictví po otci. Bratři by nemohli být odlišnější, stejně jako stromy, které jejich otec zasadil před domem, když se narodili: tvrdý, ale křehký modřín pro Luigiho a silný a odolný smrk pro Alfreda. Kromě zděděného domu mají oba muži společnou jen jednu věc: když začnou pít, nevědí, kdy přestat. Nakladatelská anotace. Kráceno.
Neúspěšný spisovatel Fausto opouští po rozchodu s dlouholetou partnerkou Milán a nachází útočiště v horské vesnici. Nečekaně získá místo kuchaře v malé restauraci oblíbené u horalů a vedené srdečnou Babette. I ona před lety utekla z města a vnesla do vesnice trochu přívětivosti. V novém románu autor kreslí obrázky z každodenního života místních obyvatel, v nichž spolu se změnami ročních období zaznamenává i proměnu lidských tužeb a snů.
Zbierka poviedok Niečo malé, čo každú chvíľu vybuchne obsahuje päť príbehov odohrávajúcich sa v najnežnejšom, najnásilnejšom a najúzkostnejšom období nášho života. Rozprávajú ich dievčatá zavreté na klinike pre anorektičky, synovia a dcéry, prežívajúci v troskách manželstva svojich rodičov a nachádzajú útechu vo fantázii. Príbehy spája životný moment, v ktorom si uvedomujeme svoju identitu, objavujeme sex, priateľstvo, krutosť sveta, prekračujeme hranicu, búrime sa. Vo svojej tretej zbierke poviedok Paolo Cognetti zaznamenáva každodenný život a v období dospievania nachádza magické miesto, v ktorom postavy rozprávajúce o svojom živote odhaľujú náš.
Sada sam bio na vrhu između dve doline mog života, hodao sam po kamenju koje je puklo od leda i zuzetno mekoj mahovini koja se stvara na visini od tri hiljade metara. S jedne strane razvođa bila je dolina mog zrelog doba, nebo iznad nje je bilo vedro, toliko plavo da sam imao utisak da to plavetnilo ima masu i zapreminu. Na drugoj strani, gde je bila dolina mog detinjstva, podizali su se oblaci, koji su se uvijali i rasplinjavali pod mojim nogama. Na jednoj strani sam proveo dvadeset godina, na drugoj poslednje mesece: dve doline koje su izdubile dve reke, i dve reke koje je iznedrila ista planina. Jedna knjiga-- dve priče o dva važna iskustva koja su obeležila život Paola Konjetija. Detinjstvo je proveo na Alpima i te planine poslužile su mu kao utočište nakon lične krize koju je imao u svojim tridesetim godinama. O tom svom iskustvu pripoveda nam u noveli Divlji dečak. U svojim četrdesetim potreba za istraživanjem, kako sveta tako i sebe, odvela ga je na Himalaje. Razmišljanja i doživljaje sa tog životnog puta opisao nam je u noveli Ne stigavši nikad do vrha. Između ova dva putovanja nastao je i roman Osam planina. Kada se čitaju jedna za drugom, ove priče nam ne oslikavaju samo dva različita sveta. Alpe i Himalaje, i sudbine ljudi koji na njima žive, već nas vode na put preobražaja samog pisca dočaran različitim trenucima jednog istog života. --page [4] of cover.
In this exquisitely written journal-turned-journey of self-discovery, author Paolo Cognetti examines our universal desire for connection through a voyage in the Himalayas. Why climb a mountain without ever reaching the summit? In 2017, Paolo Cognetti returned to Nepal, not to conquer the mountains but to journey through the high valleys of the Dolpo with a copy of Peter Matthiessen's The Snow Leopard in hand. Drawing on memories of his childhood in theAlps, Cognetti explored the roots of life in the mountains, truly getting to know the communities and the nature that forged this resilient, almost mythical region. Accompanying him was Remigio, a childhood friend who had never left the mountains of Italy, and Nicola, a painter he had recently met. Joined by a stalwart team of local sherpas, the trio started out in the remote Dolpo region of Nepal. From there, a journey of self-discovery shaped by illness, human connection, and empathy was born. Without Ever Reaching the Summit features line illustrations drawn by the author.
A young man escapes his painful past by retreating to the rustic comfort of the Italian Alps in this gorgeously wrought memoir from the internationally bestselling author of the “exquisite” (Annie Proulx) novel The Eight Mountains. When life in the city becomes too overwhelming for Paolo, he decides to take refuge high in the Italian mountains. Returning to the breathtaking Valle d’Aosta—known for its snowcapped mountain peaks—after a decade’s absence, he rediscovers a simpler life and develops deep human connections with two neighbors. In this stunning landscape, he begins to take stock of his life and consider what he truly values. With lyrical and evocative prose, The Wild Boy is a testament to the power of the natural world, the necessity of an ever-questioning mind, and the resilience of the human spirit.
Vom Abenteuer des einfachen Lebens
Aus der Hektik der Großstadt in die Ruhe der Berge: Die persönliche Geschichte von Bestsellerautor Paolo Cognetti Paolo Cognetti braucht eine Auszeit vom hektischen Leben in Mailand und mietet eine Hütte in den Bergen – nicht weit von dort, wo er als Kind die Sommer verbracht hat. Das Leben auf 2.000 Meter Höhe bringt die einfachen Dinge zurück: Holz hacken, Feuer machen, einen Garten anlegen. Endlich hat er Zeit zu lesen, spricht mit den Tieren, hört seltsame Geräusche in der Nacht. Wochenlang trifft er keine Menschenseele – bis aus dem Nebel doch eine Gestalt auftaucht. »Mein Jahr in den Bergen« ist 2017 unter dem Titel »Fontane Numero 1« im Rotpunktverlag erschienen.
