Magdalena Křížová Pořadí knih

Doktor Ejtan Green cestou z Beerševské nemocnice na opuštěné silnici srazí chodce. S hrůzou zjistí, že zraněný muž je eritrejský migrant bez šance na přežití, a z místa nehody uprchne. Jeho život se změní v okamžiku, kdy ho navštíví mladá černoška, žena mrtvého muže, a donutí ho poskytovat lékařskou péči migrantům z Afriky. Ejtanův osud se tak ocitne v rukou krásné ženy, která ho zároveň přitahuje i odpuzuje. Napínavý příběh o erotické přitažlivosti a odcizení jednoho člověka druhému odhaluje nejtemnější kouty izraelské společnosti i lidské duše.

Osada na pahorku je rozsáhlý společenský román situovaný do současného Izraele, který se zaměřuje na aktuální téma židovských osad na Západním břehu. Děj se odehrává v malé ilegální osadě Maale Chermeš, kde sledujeme komunitu a její členy během jednoho roku, od jara do zimy. Hlavní postavy, bratři Roni a Gabi, jsou sirotci, kteří vyrůstali v kibucu. Roni, extrovertní a nadaný, se stává úspěšným bankéřem, zatímco Gabi, uzavřený a terčem šikany, se po odsouzení za týrání syna uchyluje k ortodoxní komunitě a mění si jméno. Po finanční krizi se Roni vrací do Maale Chermeš, kde se pokouší o podnikání s olivovým olejem, avšak jeho plány narazí na židovsko-arabské animozity a zásah japonského kapitálu. Autor ukazuje chaos a absurditu izraelské politické scény s humorem a odstupem, přičemž vytváří živé postavy a pestrou mozaiku příběhů. Závěrečná scéna na karnevalové oslavě Purim ilustruje napětí mezi osadníky a armádou. Gavron mistrovsky zachycuje prostředí, od biblické krajiny po moderní města, a vytváří paralelu mezi osadnickým hnutím a levicově sekulárními kibucemi, které formovaly izraelskou politiku a společnost.

Když Arabové tancují na diskotéce, vypadají u toho strašně, pomyslí si vypravěč Kašuovy částečně autobiografické prvotiny, zatímco za barem utápí v alkoholu své deprese, vykořeněnost a existenciální prázdnotu. Je mu necelých třicet let, má ženu a dceru, avšak svoje místo ve světě nenašel – za svůj arabský původ se stydí, islám považuje za zkostnatělý a směšný, palestinská národní myšlenka se rozplynula v beznaději a židovská majorita o něj nestojí. Jakou samotu prožívá člověk, kterému nerozumí ani prostředí, z něhož pochází, ani jeho noví přátelé mezi Židy? A není osud arabské menšiny v Izraeli něčím podobný osudům židovské diaspory v minulosti – vždyť jakkoli touží splynout s většinovou kulturou a společností, pokaždé jim někdo připomene, že „Arab zůstane vždycky Arabem“? Útlá knížka, která vzbudila veliký ohlas v Izraeli i ve světě vzápětí po svém vydání, podává vtipný, absurdní a hořce ironický obrázek o zklamaných nadějích třetí generace izraelských Arabů. Sleduje hlavního hrdinu v různých epizodách jeho života od dětství v arabské vesnici Tira přes dospívání na elitním židovském gymnáziu až po dospělost a dává čtenářům nahlédnout málo známou tvář složité reality dnešního Izraele.

Zdánlivě všední věc – mít rodiče, z nichž se stanou prarodiče – inspirovala Etgara Kereta k sepsání souboru povídek ohraničených „sedmi dobrými lety“, kdy byl autor současně otcem i synem. Tato zkušenost se stala pro Etgara Kereta záminkou k rozvinutí úvah o současném Izraeli a v rámci autobiografických příběhů k vyprávění o zemi i lidech, které má rád. Činí tak s humorem a sebeironií, ve zkratce a s originální pointou, jak to čtenáři znají z jeho předchozích knih. V povídkách vypráví o otci a jeho poválečných dobrodružstvích, o vlastním psaní a o životě literáta-profesionála, který se mimo jiné odehrává v letištních halách během cest na autorská čtení všude možně po světě, o sourozencích tak rozdílných, jak je to jen v Izraeli možné...

Soubor dvaadvaceti krátkých povídek seznamuje českého čtenáře s tvorbou úspěšného moderního izraelského autora. V krátkých, často absurdně či bizarně vypointovaných povídkách na nejrůznější motivy se autor snaží nenápadně zachytit nejdůležitější traumata, jimiž dodnes trpí současná izraelská společnost. Skutečnost reflektuje velmi často očima malého dítěte či dospívajícího hrdiny, který po svém vnímá a musí se vyrovnat se všemi negativními odkazy minulého i současného světa - od pronásledování a koncentráků přes palestinsko-izraelskou válku až k projevům nejnovějšího terorismu. Povídky ve zkratce, s nadhledem, a často se sžíravou ironií, zavádějí čtenáře mezi lidi těžce poznamenané minulostí a rozčarované přítomností, kteří se smutkem přijímají absurdnost svého každodenního života.

Po návratu z Palestiny do Říma, kde byl triumfálně uvítán, za ním příjíždí jeho celoživotní láska Berenika. Titus jí slíbí, že z ní učiní císařovnu, ale Řím je ovládán dvorskými pletichami a rostoucí záští k ctižádostivé cizince. Titus, který musí čelit intrikám svého bratra Domitiana, si uvědomuje, že musí zvolit buď své osobní štěstí po boku milované ženy, nebo zajistit Římanům osvícenou vládu, a Bereniku zapudí. Po necelých třech letech vlády umírá jako všemi milovaný a oplakávaný císař, jehož vzpomínka na milovanou ženu provázela až do hrobu.