Zuzana Schwarzová Knihy

Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Záznamy pod souhrnným názvem Glossarium představují pozdního Carla Schmitta, kontroverzního myslitele německého 20. století. Zápisky vznikly v poválečné době, kdy Schmitt bilancuje minulost, vypořádává se se svými resentimenty, vyjadřuje se k současnému dění, ale především rozvíjí staré i nové filozofické, právní a literárněvědné úvahy. Český překlad Glossaria zahrnuje všech pět dílčích knih a je opatřen obsáhlým komentářem.

Kniha poskytuje ucelenou sbírku sociálních reportáží z pera Wenzela Jaksche (1896–1966), které byly otištěny mezi lety 1924 až 1928 v centrálním orgánu Německé sociálnědemokratické strany dělnické „Sozialdemokrat“. Jaksch podnikal coby mladý novinář delší cesty po německy mluvícím československém pohraničí. Líčí tamní surové poměry, nebere si servítky, a ač mají reportáže výrazný stranický nádech, jenž také vystihuje ducha doby a zoufalou snahu o sociální zajištění těch nejchudších, poskytuje především jedinečný vhled do sociálních, politických a společenských podmínek soužití, přežívání a živoření v meziválečném pohraničí.

Odvážná kniha o tom, jak ženám škodí představy o ženství Není možné být ženou jen tak, bez přívlastků. Být žena znamená být nějaká žena, většinou podle kulturně a společensky narýsovaných standardů: nejdřív hodná holka, pak silná, nezávislá superwoman, potom starostlivá máma, a občas i pořádná mrcha. Všechny tyto role jsou pro ženy svazující — ale jako každá společenská role také automatické a neuvědomované, často pohodlné a někdy i výhodné. Sophia Fritz ve své brilantní knize Toxická feminita s nekompromisní a odvážnou upřímností jednotlivé role a stereotypní podoby ženství pojmenovává, rozkládá na prvočinitele a ukazuje, v čem jsou pro ženy, ale i pro muže a celou společnost zraňující a škodlivé.

V roce 1989 se zdálo, že v duchu Fukuyamova citátu nastal konec dějin a že z nich vítězně vyšel Západ. Dnes už to působí poněkud jinak. Mnohokrát oceněný historik Philipp Ther se esejistickou formou věnuje otázce, odkud to celé pramení. Opírá se o přelomové dílo Karla Polanyiho o velké transformaci a tematicky pokrývá vývoj v USA od dob Billa Clintona po konec úřadu Donalda Trumpa, německou cestu transformace po znovusjednocení nebo například důvod, proč se Rusko a Turecko natolik vzdálily Evropě. Toto aktualizované vydání se již vyjadřuje také k době covidové a ruské válce na Ukrajině.

Příběh neoliberální Evropy. Pád Berlínské zdi v roce 1989 dal vzniknout experimentu obrovských rozměrů. Tento experiment ovlivnil celou Evropu: národy, které do té doby tvořily východní blok, byly přetvořeny, aby vyhovovaly západnímu neoliberálnímu systému a podřídily se tak režimu liberalizace, deregulace a privatizace. Philipp Ther byl svědkem těchto historických proměn, ať už v ulicích Prahy během sametové revoluce, nebo v Polsku a na Ukrajině, kde žil několik let. V této knize přináší zprávu o Novém pořádku na starém kontinentě – a poprvé tak i komplexní analýzu tohoto pořádku z celoevropského hlediska.

Je tak snadné stát se náckem. Pochopit příčiny je mnohem složitější. O nacismu se před malým Christianem mluvilo šeptem. Bylo to monstrum z temné minulosti, pro mladého kluka zlověstné, ale zároveň přitažlivé. V někdejším východním Německu, kde pro spoustu lidí znamenaly kapitalistické reformy spíše ponížení než vítězství a které do devadesátých let nepoznalo přistěhovalectví v takové míře jako to západní, neztratila rétorika silného, samostatného a etnicky homogenního státu nikdy na přitažlivosti. A v opozici vůči liberálnímu, změkčilému a multikulturnímu Západu má původ i určitý ideál muže: vojensky strohého, chránícího přirozený řád. Stačilo poprvé zajít na demonstraci, na koncert — a z Christiana se stal neonacista. S nově nabytým historickým odstupem a kritickým nadhledem už nebyly pro Christiana jeho dosavadní názory a přesvědčení přijatelné. Kniha Moje vlast! je výsledkem pátrání po příčinách radikalizace a po společenských kontextech, které dělají z mladých lidí pravicové extremisty.

Komediální detektivka s Angelou Merkelovou v hlavní a mopsem Putinem ve vedlejší roli. Angela Merkelová odešla do důchodu a společně se svým manželem Joachimem a mopsem Putinem se přestěhovala na venkov. Bývalá kancléřka se ale brzo začne nudit, protože pečení a dlouhé vycházky jí ke štěstí nestačí. Když je tedy v místnosti zamčené zevnitř nalezen otrávený šlechtic Philipp von Baugenwitz, Angela pookřeje. Konečně problém, který může začít řešit! Dokáže odhalit vraha? Začne se v malé vesničce konečně cítit jako doma? A povede se jí konečně, poprvé za celý život, najít si skutečnou kamarádku?

Julius Fučík v komunistickém Československu a Albert Leo Schlageter v nacistickém Německu: dva popravení, ze kterých režim učinil mučedníky a na jejichž odkazu vybudoval skutečný kult. Oba byli ve své době oslavováni jako hrdinové, bojovníci proti odvěkému nepříteli a jako jeho oběti. Po pádu systémů, který jejich jména využil, na ně čekal opět podobný osud: zapomnění. Tyto dvě osobnosti mají společné také to, že jejich skutečné osudy překryly nejrůznější legendy a polopravdy. Kniha nabízí pohled na hrdinský kult a kulturu vzpomínání dvou států a režimů, hledá pravdu skrytou pod nánosy bájí a zároveň se zabývá obecnými mechanismy vzniku postav národních hrdinů a mučedníků a tím, co je spojuje.

Česká verze průvodce představí 20 nejzajímavějších trekových okruhů v jednotlivých horských skupinách ve Východních i v Západních Alpách. U každého okruhu popisy, časy a obtížnosti jednotlivých etap. Významné jsou praktické informace obsahující kontakty na turistická centra, na střediska horských vůdců, internetové adresy stejně jako informace o chatách a ubytovacích možnostech v jednotlivých alpských oblastech.

Gabriel Bach je úspěšný románový autor, který však právě prochází životní krizí. Chybí mu inspirace nejen k nové knize, ale i k životu samotnému. Při procházce podél Labe náhodou objeví v křoví zachycený nafukovací balonek s pohlednicí, na níž je dětským rukopisem napsán dojemný vzkaz. Když Gabriel čte tyto řádky, dostane konečně po dlouhé době nápad. Netuší ovšem, že Luciino přání v tu chvíli spustilo lavinu nečekaných událostí, které převrátí život naruby nejen jemu, ale i malé Lucii a její mamince Miriam. Laskavý román pro každého, kdo v dnešním složitém a drsném světě potřebuje dávku lidskosti, sounáležitosti a víry v dobro.

V roce 1945 skončila válka. A začala nová éra dějin. Píše se rok 1945. Vítězná „velká trojka“ — Velká Británie, Spojené státy a Sovětský svaz — rozhoduje v Postupimi o dalším běhu dějin. Berlínská hospodyně Else Tietzeová se bojí o život svého syna. Americký voják a nejstarší syn slavného spisovatele Thomase Manna Klaus pátrá po nacistických zločincích. Režisér Billy Wilder v Berlíně plánuje komedii o životě mezi troskami. Tamní kavárny a restaurace znovu otevírají. Německé děti prosí vojáka Rudé armády Vasilije Petroviče o chleba. Japonsko čeká na poslední válečný úder. Třetí říše skončila. Začala doba svobody, vyrovnávání se s válkou, ale i nových konfliktů. Během čtyř měsíců se zhroutil starý světový řád a začal vznikat nový. Jaké bylo léto 1945 pro vítěze i poražené, pro oběti i pachatele, pro celebrity i obyčejné lidi? Oliver Hilmes v kaleidoskopu příběhů zachycuje jedinečnou atmosféru doby plné extrémů: radost a naději osvobozených, obavy poražených, bídu a smutek i nově nabyté svobody.