Skripta přinášejí několik vybraných pohledů do nejvýznamnějších náboženských tradic Západu od starověku až po nejaktuálnější současnost. Hlavní pozornost je věnována třem monoteistickým náboženstvím (judaismu, křesťanství a islámu), jež se nejvýrazněji podílela na utváření současné euroamerické civilizace. Přesto je určitý prostor věnován i starověkému kontextu polyteistických náboženství.
Religionisticky pojatá učebnice, která ozřejmuje počátky křesťanství v pěti problémových sondách: (1) pramenná kritika a historický Ježíš; (2) rituální život raných křesťanů; (3) postavení žen v raně křesťanských obcích; (4) křesťané v pohledu římského světa; (5) vizuální kultura raného křesťanství.
Na základě primárních pramenů kniha podává srozumitelný přehled náboženských institucí, představ a praktik antického světa od čtvrtého století př.n.l. do čtvrtého století n.l. Autor nepřistupuje k helenistickým náboženstvím pouze jako k pozadí vznikajícího křesťanství, ale naopak předkládá vyvážený obraz náboženského života helénismu, v němž křesťanství představovalo jen jednu z mnoha náboženských alternativ. Prostřednictvím charakteristiky helenistické zbožnosti, mysterijních kultů a gnostických tradic práce poskytuje ucelený pohled na helenistické náboženství jako koherentní systém náboženského myšlení, který byl určován posunem názorů na osud, prosazováním ptolemaiovského obrazu světa a změnami v rolích ženských a mužských božstev.... celý text
Skriptum ke kurzu RLB666 Konec světa v průsečíku náboženství, vědy a filosofie vyučovaného na Masarykově univerzitě. Příspěvky několika autorů mají společného jmenovatele – otázku konce či konců, zejména pak světa či světů, tak jak ji lidské myšlení, kultura a náboženství v minulosti i současnosti vytvářely. Primárním cílem publikace je představit eschatologickou problematiku tak, jak ji pojímají vybrané náboženské tradice. Kniha se však neomezuje pouze na náboženskou reflexi, ale věnuje se i filozofickému či kosmologickému a přírodovědeckému pojímání konce (světa).