Cyrillus Hierosolymitanus

Svatý Cyril Jeruzalémský Narodil kolem roku 315 v Jeruzalémě jako syn křesťanských rodičů. Mládí údajně prožil v ústraní, cvičil se v ctnostech a studoval. Kolem roku 335 byl Makariem z Jeruzaléma vysvěcen na jáhna a přibližně o deset let později Maximem na kněze. Když v roce 348 biskup Maximus III. zemřel, byl Cyril zvolen na jeho místo. Povahy byl mírumilovné, což mu ovšem nebránilo, aby jasně odmítl nekompromisní názory Ariánů. Cyril hájil Kristovo božství a chtěl ukončit spory v křesťanském učení vyvolané biskupem Ariem. Spřízněného ducha nalezl u biskupa Eusebia z Kaisareie taktéž hledajícího schůdné řešení sporu. Ariáni se Cyrila neustále snažili zdiskreditovat. Roku 358 se vyostřil spor mezi ariánským biskupem Akaciem a Cyrilem ohledně jistého kanonického precedentu. Akaciovi se podařilo za pomoci ostatních palestinských biskupů Cyrila sesadit a donutit odejít do Tarzu. Akacius navíc obvinil Cyrila ze zpronevěry církevního majetku při podpoře chudých. Skutečným důvodem nepřátelství bylo, že Cyril ve svých katechezích neučil ariánské, ale nicejské vyznání víry. Smířlivý sněm v Seleukii o rok později za Cyrilovy přítomnosti sesadil pro změnu Akacia. V roce 360 se karta znovu obrátila a Cyril byl opět vyhnán z Jeruzaléma, dokud mu nebyl návrat povolen Juliánem II. Apostatou. Jenže ariánský císař Valens Cyrila v roce 367 ještě jednou vypudil a konec tohoto vyhnanství přinesla až císařova smrt. Zbylých 6 let svého života biskup Cyril spravoval svůj úřad v pokoji; nadále pomáhal chudým, nemocným a opuštěním, učil a žehnal. Ještě v roce 381 na Prvním konstantinopolském sněmu dal svůj hlas pro zavedení termínu homoúsios. Na tomtéž sněmu bylo také Cyrilovo učení zkoumáno a shledáno pravověrným. Zemřel v Jeruzalémě roku 386. Papež Lev XIII. jej v roce 1882 vyhlásil za církevního učitele.