Oliver Jeffers je umělec, jehož díla se projevují v mnoha podobách. Jeho osobité malby byly vystavovány v galeriích po celém světě. Jeffersova vizuální tvorba se vyznačuje jedinečným stylem, který oslovuje čtenáře všech věkových kategorií. Využívá své umělecké dovednosti k vytváření příběhů, které jsou vizuálně podmanivé a zároveň plné hloubky. Jeho práce často zkoumají témata spojení, objevování a lidské kondice.
Nádherná autorská knížka, kterou napsal autor během prvních dvou měsíců života svého syna, když ,,přemýšlel, co by tak měl do začátku vědět...." - Kniha nenápadně zato originálně a s humorem otvírá před dětskýma očima velká témata o tom, kam ve vesmíru patříme, jak se máme ke své planetě a k sobě navzájem chovat...Je to mimořádně vkusná, kreativní a silná kniha o toleranci, zodpovědnosti a pokoře.
I voskovky se mohou rozzlobit - tak moc, že začnou psát dopisy svému majiteli Toníkovi. Prostě už nehodlají mlčet! Červená voskovka je k smrti unavená a chce dovolenou. Fialové se nelíbí, jak moc Tonda přetahuje, černou nebaví dělat ostatním barvám obrysy, žlutá s oranžovou spolu nemluví, protože se hádají, která je barvou slunce...Ale Tonda si si s nespokojeností a řevnivostí voskovek umí poradit!
Manželé Brocketovi jsou úplně obyčejný, spořádaný pár a jsou na to náležitě pyšní -– nad vším zvláštním či odlišným ohrnují nos. Jenže pak se jim narodí Barnaby, a hned jak přijde na svět, je nabíledni, že on obyčejný rozhodně nebude. K hrůze rodičů se chlapec vzpírá gravitačnímu zákonu… a létá. Barnaby by se rodičům zoufale rád zavděčil, a proto se všemožně snaží udržet nohama na zemi. Marně. A tak jednoho osudového dne Brocketovi dospějí k závěru, že už toho mají dost. Když si chce Barnaby létat, tak ať si letí… Šťastná náhoda však obelstěnému, vyděšenému a osamocenému Barnabymu přivane do cesty horkovzdušný balon s pozoruhodnou posádkou – a tak začíná chlapcova kouzelná cesta kolem světa, na níž ho postupně doprovází plejáda nezapomenutelných přátel.
Poetický a laskavě bláznivý příběh o překonání vlastního strachu Na něco se vás zeptám. Jak by se vám líbilo, kdyby se někdo z rodiny – strejda Ernie například – rozhodl udělat z vašeho domu továrnu na rybí konzervy? Jak by se vám líbilo, kdyby všude, kam se podíváte, stály kbelíky sardinek a necky plné makrel? Co kdyby vám hejno sardinek plavalo i ve vane? Co kdyby strejda Ernie vyráběl pořád nové a nové stroje – na odsekávání hlav, uřezávání ocasu a kuchání, na čištění a vaření a pechování ryb do konzerv? Umíte si představit ten randál? A ten brajgl všude? A co teprv ten puch! Stanleymu Pottsovi se to moc nelíbilo, ale protože to byl hodný kluk, vstával v šest hodin ráno a strejdovi Erniemu pomáhal.