Richard Dawkins Knihy

Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Někteří dobrodruzi tyto sny proměnili ve skutečnost a cestování letadlem nám dnes připadá stejně všední jako jízda vlakem. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? A v čem se létající živočichové liší od letadel vyrobených lidmi? Odpovědi na tyto a další otázky hledá ve své knize proslulý evoluční biolog a autor teorie sobeckého genu Richard Dawkins, který čtenáře provází světem létajících tvorů a popisuje odvěké snahy člověka se jim vyrovnat. Od nezávislé evoluce křídel u několika skupin organismů a jiných způsobů, jak se vzepřít gravitaci, zabrousí do historie balónového létání, připomene úspěch bratří Wrightů, vyloží fyzikální principy letu a objasní, proč by lidstvo mělo dobýt vesmír. Jeho čtivý a srozumitelný výklad doprovází poutavé ilustrace Jany Lenzové.

Druhý díl autobiografie nejznámějšího světového evolučního biologa, skeptika a ateisty se soustředí na dobu pozdějších úspěchů, kdy autor pokračuje na cestě intelektuálního vývoje a vědeckého zkoumání. Po vydání prvních knih, které se staly bestselery a přinesly s sebou i neočekávanou celosvětovou slávu, začaly přicházet pozvánky na světové konference a vystupování v televizi. Objevily se ale také první kontroverze, nesouhlas a boj s ignorancí, které však jen přispěly k posílení vlastních názorů a důrazu na otevřenou mysl. Kniha není psána vytvořena chronologicky. Jedná se spíše o řadu vzpomínek psaných s nadhledem, rozdělených tematicky a přerušovaných odbočkami a humornými historkami, jako je například televizní natáčení „taxíkové evoluční teorie“. Znovu se objevuje Oxford a další význačné univerzity – tentokrát jako místa, kde Dawkins vyučuje na profesorských postech. Spolu s autorem cestujeme po celém světě, připojujeme se k vědeckému výzkumu hmyzu v Panamském průplavu, želv na Galapágách či lemurů v Jižní Karolíně. Účastníme se vědecké konference na německém zámku, vystupování v japonské televizi nebo debaty týkající se náboženství na americké jižanské univerzitě.

Magie má mnoho podob. Tou tradiční naši předkové, než vyvinuli vědeckou metodu, vysvětlovali svět. Dawkinsova Magie reality je plná chytrých myšlenkových experimentů a vysvětluje celou řadu přírodních jevů. Z čeho se skládá hmota? Jak starý je vesmír? Co je příčinou tsunami? Proč je na světě tolik rostlin a zvířat? Magie reality je ovšem víc než čtivý úvod do vědecké metody – díky desítkám ilustrací výtvarníka Davea McKeana tu vzniklo skutečně umělecké dílo, pokladnice pro kohokoli, kdo někdy uvažoval o tom, jak svět funguje.

Podtitul: „Pouť k úsvitu života“ Inspirován Chaucerovými Canterburskými povídkami vyráží autor s tlupou svých čtenářů na pouť k úsvitu evoluce, ode dneška až po vznik života – prvních replikujících se molekul. Začíná u organismů, které známe nejvíce, tedy u člověka, a při sestupu do „evolučního podzemí“ postupně sbírá další skupiny organismů. Každý z přidávajících se poutníků vypráví povídku, jež souvisí s fylogenezí a evolucí. Například drozofila vypráví o Hox-genech, mravenci Atta o vynálezu zemědělství, drápkovec o kambrijské „explozi“, saranče o existenci zvířecích a lidských ras, blboun nejapný o opakované evoluci nelétavosti a mločík o „tyranii diskontinuální mysli“.

Podtitul: Důkazy evoluce. Biologická evoluce není „pouhou teorií“, ale skutečností. Probíhá po miliardy let a vedla ke vzniku tolika podivuhodných životních forem, že si zaslouží označení za největší show na Zemi; a toto velkolepé představení přitom nepotřebovalo žádného režiséra. Současně se ale evoluce odehrává i přímo před našima očima, můžeme ji zaznamenat na sloních klech i ve vrtění psího ocasu. Kniha známého britského biologa a popularizátora vědy nám ukáže fungování evoluce z mnoha pohledů, od paleontologického záznamu přes molekulární genetiku a vývoj embrya až po domestikaci zvířat či to, jak se historie života promítla do geografického rozšíření současných druhů. 32 stran barevné přílohy.

Kniha Sobecký gen je „sociomorfní“ v tom smyslu, že podobně jako svého času Darwinův Původ druhů odráží charakter soudobé společnosti. Dawkinsovo pojetí živého organismu, v němž ústřední místo zaujímá sobecký gen, autonomní stavební i funkční jednotka, vypovídá mnoho také o současné, vysoce individualizované a atomizované společnosti.

Podtitul: Zázrak života očima evoluční biologie. Jak vznikl člověk a proč tady vůbec jsme? Na tuto nejzákladnější lidskou otázku odpovídá významný britský zoolog a myslitel. Brilantním způsobem vyvrací řadu rozšířených představ o evoluci člověka a dalších organismů. Ukazuje oprávněnost evolučního pohledu na vznik živého světa, aniž by přitom umenšoval náš údiv nad jeho tajemstvími a složitostí. Dawkinsovy inspirativní myšlenky vedly k plodné změně pohledu na evoluci a staly se základem dnešního chápání evoluce. Kniha patří spolu s jeho Sobeckým genem k nejzákladnějším publikacím o darwinismu vůbec.

Přináší náboženství útěchu, nebo bolest? Kniha britského evolučního biologa R. Dawkinse odmítá náboženský fundamentalismus a kritizuje všechny ostatní i umírněné podoby náboženství. Považuje je za nebezpečný jev, který omezuje svobodné myšlení lidí. Být o něčem přesvědčen na základě víry je podle Dawkinse v ostrém rozporu s přesvědčením na základě racionálních argumentů. Náboženský dogmatismus pak stojí v jádru dalších problémů – od vyučování zjevných nepravd o původu světa a lidstva až po teroristické útoky. Cílem Dawkinsovy knihy je zvýšit sebevědomí ateistů, jejichž pozice např. v USA je podle autora na úrovni homosexuálů před 50 lety. Dále je kniha určena všem, kteří by chtěli odvrhnout náboženství, ale mají obavy, zda i bez něj je možné žít plnohodnotný, šťastný a mravný život.

Proč se básníci a jiní umělci tak často vyjadřují o vědě s pohrdáním? Proč bývá tak často vědecká literatura nudnější než telefonní seznam? Opravdu Newton svým slavným experimentem se skleněným hranolem a lomem světla zbavil duhu poetického kouzla? Biolog Richard Dawkins si podobné otázky ohledně smyslu, krásy a záhad našeho světa a lidské povahy kladl řadu let a své odpovědi na ně shrnul v hluboce humanistické knize Rozplétání duhy. Věčný skeptik provádí čtenáře světem přírodních věd i kultury s přesvědčením, že „v nejlepší vědě by mělo zbýt místo i pro poezii“ a „záhady neztrácejí své kouzlo tím, že je vyřešíme, ale často se ukáže, že řešení je krásnější než záhada sama“.

V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel v dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě, se zřetelem na čtenáře, kteří nejsou zběhlí v soudobé evoluční biologii. Sám Dawkins byl v mládí natolik ohromen krásou a spletitostí stvoření, že věřil, že za ním musí stát nějaký tvůrce. Když se však seznámil s teorií evoluce, představu boha zavrhl. Ve své knize dává čtenářům možnost znovu promyslet zásadní otázky o životě a vesmíru.