Ernest Gellner byl významný britsko-český filozof, sociální antropolog a spisovatel zabývající se nacionalismem. Jeho dílo se hluboce ponořilo do povahy moderních společností a do toho, jak vznikl a funguje nacionalismus. Gellnerův analytický přístup a jeho schopnost propojit filozofii, sociologii a historii mu umožnily nabídnout jedinečné pohledy na složitost lidské kultury a politiky. Jeho spisy zůstávají zásadní pro pochopení formování národů a moderního státu.
Práce je jedním z nejpozoruhodnějších výkladů dějin moderní evropské filozofie od Descarta po současnost. Nejde však o tradiční akademické dějiny filozofie, chápané pouze jako vnitřní vývoj logiky, ontologie, gnoseologie, etiky a dalších součástí této disciplíny. Gellner vytrvale poukazuje na to, že filozofie je součástí mnohem širších i hlubších posunů v lidském vědění, chápání a jednání.
Co vyplní vakuum vzniklé po dramatickém pádu komunismu v bývalém Sovětském svazu a východní Evropě? Jak ukazuje ve své knize nedávno zesnulý filozof E. Gellner, jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi komunismem a západním liberalismem spočívá v jejich chápání občanské společnosti.
Sociologické pojednání nachází kořeny současné podoby nacionalismu v principech modernity. Dnešní podoba veškerých evropských národů i samotného nacionalismu má svůj původ v určitém historickém období. Zosobňují totiž nedílnou součást určité fáze vývoje evropské společnosti, moderní průmyslové společnosti, neboť před modernizací byly národy a nacionalismus neznámé. Jedná se o produkty hospodářského a politického vývoje! Moderní podoba nacionalismu není pouhou politickou doktrínou, nýbrž stavem mysli a pocitem, že stát a národ musí tvořit jednotu. Snaha interpretovat formování národa a nacionalismu coby paradoxních důsledků vzniku moderní evropské společnosti.
V knize Pluh, meč a kniha vyjádřil Ernest Gellner nejsoustavněji své názory na to, co označuje pojmem struktura lidských dějin. Klade zde důraz na sekvenci tří základních fází dosavadního vývoje směřujícího od společností lovecko-sběračských, přes společnosti agrární ke společnostem průmyslovým. V těchto fázích se proměňuje rovněž vztah mezi třemi základními systémy lidských společností: výrobou, mocí a věděním. Tyto tři druhy společnosti se podle něj od sebe liší tak radikálně, že tvoří zásadně odlišné typy, které je třeba blíže charakterizovat a prozkoumat. Rovněž je třeba ukázat, že neexistuje žádný povinný vývojový model a že společnosti mohou uváznout – a také se tomu často děje – v kterémkoli z těchto stadií. Kniha je velmi zdařilou syntézou Gellnerova celoživotního přemýšlení o struktuře a vývoji lidské společnosti.
Poslední kniha Ernesta Gellnera, vydaná až po jeho smrti, se zabývá soupeřením dvou základních forem moderního myšlení, způsobu života a politiky. Zaměřuje se tedy na napětí mezi tím, co autor označuje na jedné straně jako atomistický individualismus a na druhé straně jako romantický organicismus. Konflikt těchto dvou koncepcí života i myšlení byl a je neobyčejně ostrý zejména ve střední Evropě a tvoří jakési podloží četných dalších střetů ať již v oblasti politiky nebo ekonomie. Byl nejvíce reflektován v Habsburské říši, ale dodnes ho pociťujeme v celém našem prostoru. Je to zároveň konflikt mezi rozumem a kulturou. Gellner jeho podstatu objasňuje analýzou myšlení R. Wittgensteina a B. Malinowského.
Politologická studie věnovaná vymezení pojmů národ, národnost a nacionalismus. Problémy, přinášející s sebou projevy nacionalismu, postihují celý svět, nevyjímaje postkomunistické země střední a východní Evropy, stejně tak jako nástupnické státy bývalého Sovětského svazu.
The author argues against the idea that history is bunk and suggests that today is only possible because of the changes that took place yesterday. His philosophy of history is supported by examples drawn from a wide variety of disciplines. From the author of the Psychoanalytic Movement.
How did the language of psychoanalysis become the dominant idiom in which the middle classes of the industrialized West speak about their emotions? Ernest Gellner offers a forceful and complex answer to this intriguing question in The Psychoanalytic Movement.
This collection of essays addresses critical issues within philosophy, politics, and society, offering insightful analysis and perspectives. It explores fundamental questions and challenges, encouraging readers to reflect on the interplay between these disciplines. Each essay contributes to a deeper understanding of contemporary societal problems, making it a valuable resource for those interested in the complexities of human thought and governance.
First published in 1959, this classic challenge to the prevailing philosophical orthodoxy of the day, remains the most devastating attack on a conventional wisdom in philosophy to this day.
