Richard Howard Pořadí knih (chronologicky)

Slavná sbírka veršů, vydaná poprvé v r. 1857, která v době svého vzniku vzbudila nesmírné pohoršení měšťácké společnosti. Sbírku tvoří 6 částí: Spleen a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt. V básních je zcela obnaženo srdce člověka, rozpolceného mezi hrůzou před životem a extází z jeho krásy, člověka, který je nepřítelem každé prostřednosti a všednosti, se zálibou ve výstřední obraznosti. Tato básnická sbírka vznikala řadu let. Autor byl stíhán za urážku náboženské mravnosti i veřejné morálky, řada básní nesměla být uveřejněna.

Druhá sbírka kreslených vtipů pražského kreslíře Pavla Raka. Stejně jako v první publikaci jsou všechny vtipy s českým textem opatřeny třemi překlady: do angličtiny, němčiny a esperanta.

After a failed assassination attempt, Professor Daniel Dupont fakes his own death with Doctor Juard's help. Meanwhile, special investigator Wallas is sent from Paris to the provincial town of the crime, which he coincidentally visited in his childhood.

Provincetown artist Susan Baker dramatically shifts her venue to follow and visually reproduce the trail of Marcel Proust through the areas of France that he lived in, loved, and made the site of the major segments of Remembrance of Things Past. In areas well known to generations of readers through that great novel -- for example, Combray, Balbec, and Guermantes, as well as the home of Monsieur Swann -- and also the areas in which Proust lived and vacationed such as Trouville, Deauville, Rouen, Amiens, and Illiers, not to mention Paris, Baker brilliantly captures the ambiance, buildings, and cathedrals that mark the beauty and the uniqueness of these locations. "Drawn in initially by the humor, then dazzled by the description, and finally obsessed by the genius, I decided to follow Proust -- just to stand where he stood," writes Baker. The colorful outcome of her quest is this rare gift to the world's legions of Francophiles, Proustians, art lovers, and travelers.

Poslední kniha nejznámějšího francouzského sémiotika Rolanda Barthese (1915–1980) je pozoruhodný text o fotografii, v němž překračuje sémiotická východiska svých starších textů a fenomén fotografie se mu stává podnětem nejen k proměně metodologie, ale, a to především, k hlubšímu filozofickému zamyšlení. Světlá komora. Poznámka k fotografii (La chambre claire. Note sur la photographie, 1980) patří k základním pracím teorie fotografie, spolu s knihami Susan Sontagové, Johna Bergera, Viléma Flussera a dalších vyvolala na počátku 80. let nový zájem o fotografii jako kulturní fenomén.

Antoine de Saint-Exupéry napsal a poprvé vydal Malého prince v roce 1943, pouhý rok před tím, než jeho letadlo zmizelo během průzkumného letu nad Korsikou. A je jen málo knih, kterých by si dospělí cenili stejně jako děti. Tento lyrický příběh s pohádkovým nádechem, jenž usiluje o nalezení pravého smyslu života, si najde svou jedinečnou cestičku ke každému čtenáři. Text je navíc doplněn užitečnými poznámkami pod čarou, které čtenáře upozorní na důležitá anglická slovní spojení. Doporučujeme všem mírně pokročilým k procvičení pochopení anglického textu.

Bouřlivá léta Francouzské revoluce 1795. Oklamaná pařížská lůza vyhrála válku slov s Radou, novým orgánem moci, ale šestiletá válka o chléb a demokracii končí na ulici a pod gilotinou. V zoufalé snaze zachránit italské tažení se Rada, ovlivňována mladým Napoleonem Bonapartem, rozhodne odvést do armády i odsouzené zločince. V bezedných hloubkách pařížských věznic - mezi vrahy, zloději a násilníky - trpí rovněž muži jako Alain Lausard. Tento šlechtic, donucený po masakru své rodiny žít jako rolník, se podobně jako tisíce jiných ocitne během revoluční hysterie ve vězení. Pro muže odsouzené na smrt je příchod svobody nečekaným, ale zrádným lákadlem. Lausard však pojímá vidinu svobody jinak. Jako absolvent vojenské školy si u svých svěřenců postupně získá respekt, který mu umožní přeměnit otrhanou masu darebáků v nemilosrdnou kavalérii, ta se stane hlavní zbraní v Napoleonově tažení do Piemontu a severní Itálie. Série překvapivých vítězství vede k porážce rakouské armády a Lausard se stane hrdinou. Přesto uvnitř jeho jednotky stále vře skrytá zloba a neposlušnost. Když se oddíl dostane pod vedení despotického Cezara, nebezpečná výprava za nepřátelské linie hrozí zvrátit křehkou rovnováhu až na pokraj anarchie ...

Sedmnáct tisíc francouzských vojáků opustilo v květnu 1798 přístav Toulon, aniž by tušili, k jakému cíli směřuje jejich cesta. Sotva tři měsíce po dobytí Říma odměnil Bonaparte nejlepší oddíly tohoto tažení zařazením do Orientální armády, elitních invazních jednotek, určených k útoku na Egypt. Pro muže, kteří nastoupili na palubu lodi, však první bitva začala již bojem s útrapami pobytu na moři. Když nespokojení příslušníci jednotky Alaina Lausarda - jednotky jízdy, která byla před třemi lety vytvořena z trestanců odsouzených k smrti - obrátí svoji frustraci proti posádce fregaty L´Esperance a pěšákům, drsná pouť si začíná vybírat své první oběti. Než se hladoví a vyčerpaní vypotácejí na břehy Egypta, musí Lausardovi dragouni bojovat za víc než slávu a vítězství. Zubožení vojáci se trmácejí rozpálenou pouští a Bonaparte může jen přihlížet, jak se jeho taktická hra hroutí jako domek z karet. Sežehlí žhnoucím sluncem dokážou ještě zoufale odolávat nájezdům Arabů, bránících jim v přístupu k Nilu, ale jak jsou vtahováni stále hloub a hloub do neznámých končin, jejich řad se zmocňuje beznaděj. Šíří se jako nemoc. Mamelukova armáda sice podlehne v boji ve stínu pyramid, ale Nelson drtivě poráží Bonapartovu flotilu. A Bonapartova posedlost válkou ... Lausard už ztratil naději, že ještě někdy uvidí Paříž.

These diaries by Ned Rorem, written in Paris and New York, marked the beginnings of Gay Liberation, not because he made a special issue of his sexuality, but because he did not. Rather, he wrote of his affairs frankly and unashamedly.

This book represents a complete revision of the authors' previous authoritative work. It incorporates all the significant changes to bird taxonomy that have occurred over the past six years and remains the only single-volume work to list subspecies.

These late essays of Roland Barthes's are concerned with the visible and the audible, and here the preoccupations are particularly intense and rewarding, in part because Barthes was himself, by predilection, an artist and a musician, and in part because he was of two minds about the very possibility of attaching to art and to music a written text, a criticism.

In his consideration of the language of the fashion magazine―the structural analysis of descriptions of women's clothing by writers about fashion―Barthes gives us a brief history of semiology. At the same time, he identifies economics as the underlying reason for the luxuriant prose of the fashion "Calculating, industrial society is obliged to form consumers who don't calculate; if clothing's producers and consumers had the same consciousness, clothing would be bought (and produced) only at the very slow rate of its dilapidation."

Úvod do fantastické literatury je jednou ze zásadních knih Tzvetana Todorova, francouzského literárního vědce bulharského původu, významné osobnosti francouzského strukturalismu druhé poloviny 20. století. Hlavním přínosem díla, které je od vydání v roce 1970 stále považováno za jakousi příručku fantastického žánru, je definice fantastična. Podle Todorova je jeho zdrojem naše nerozhodnost, kterou coby čtenáři zakoušíme před událostí jevící se byť jen zdánlivě nadpřirozenou; podmínkou přitom je, že se neuchýlíme k básnické a alegorické interpretaci textu. "Fantastično se zakládá hlavně na váhání čtenáře - čtenáře, který se ztotožňuje s hlavní postavou -, pokud jde o povahu podivuhodné události. Toto váhání se může vyřešit buďto tak, že připustíme, že k události skutečně došlo; anebo tak, že rozhodneme, že je výplodem představivosti nebo dílem iluze; jinak řečeno, můžeme rozhodnout, že událost se buď stala, nebo nestala." Žánr fantastické literatury autor posléze blíže vymezuje ve vztahu k podivuhodnému a zázračnému, na toto vymezení navazuje charakteristikou fantastického diskursu a témat s ním spojených. V závěru knihy pak jako odpověď na otázku ?Proč je fantastično?? předkládá analýzu společenské a literární funkce nadpřirozena.

Considered by Gide as his most significant work, this elegantly crafted volume comprises four dialogues exploring homosexuality and its societal implications. Initially published anonymously in parts between 1911 and 1920, it appeared in a signed edition in France in 1924 and in the U.S. in 1950, shortly before Gide's death. This edition features a masterful translation by Pulitzer Prize-winning poet Richard Howard. Engaging in spirited dialogue with a prejudiced interviewer, the protagonist, Corydon, presents evidence from naturalists, historians, poets, and philosophers to argue that homosexuality has been integral to the most culturally advanced societies, from ancient Greece to Renaissance Italy and England. Despite later critical obscurity, literature and art from Homer to Titian reveal the true nature of relationships among figures like Achilles and Patroclus, as well as Virgil's Corydon and his shepherd, Alexis. Corydon posits that heterosexuality is a socially constructed union, while the more fundamental and natural connection is homosexual. Gide noted that his friends believed this work could harm his reputation. In these pages, modern readers will discover a bold and insightful examination of a topic that remains contentious today.

Kniha francouzského literárního kritika, teoretika a esejisty, jednoho z nejzajímavějších představitelů francouzského strukturalismu druhé poloviny dvacátého století, vzešla z cyklu autorových seminářů vedených na École pratique. Ačkoli se tváří především jako zlomkovitý katalog figur, vybraných z řeči milenců, lze ji číst rovněž jako strhující příběh odkrývání překvapivě jazykové povahy milostného citu.