Šárka Steinová Knihy

Na konci 19. století se z českého zahradnictva vynořilo mnoho osobností, které významně přispěly k rozvoji oboru. Mezi nimi vynikal chrudimský rodák, zahradní architekt Josef Vaněk, jehož zájmová a tvůrčí mnohostrannost byla výjimečná. I on však pocítil dopady první světové války. Aby zachytil své osobní zážitky, začal si vést deníček, který se vešel do kapsy jeho vojenské blůzy. Zaznamenával v něm přesuny po frontách, smutné okamžiky, pokusy o únik z bojového nasazení a zajímavosti místního prostředí, včetně zvyků a stravy obyvatel. Jeho odborné zaměření na botaniku, pomologii a zahradní architekturu mu pomohlo překonat válečné strasti. Editoři kritické edice Vaňkových vzpomínek doplnili úvodní kapitoly, které čtenáře seznamují s osobností Josefa Vaňka (1886–1968), charakteristikou jeho osobního fondu a stručným popisem jeho válečných vzpomínek a deníku „Proč jsem si zvolil zahradnictví?“. Obsahuje také poznámku o nasazení dalších členů Vaňkovy rodiny do války. Závěrečná kapitola se detailně věnuje královehradeckému 18. pěšímu pluku, k němuž Vaněk nastoupil, a přibližuje atmosféru a průběh bojů během tohoto světového konfliktu, což čtenářům usnadňuje orientaci v jeho pohybu během války.

Ve dnech 2.–3. října 2017 uspořádalo Národní zemědělské muzeum Praha, s. p. o., s Mendlovou univerzitou v Brně, Zahradnickou fakultou v Lednici odbornou konferenci na téma „Zahradní architektura první poloviny 20. století“, která se stala závěrečným výstupem projektu NAKI DF13P01OVV003 Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během první Československé republiky. Konference se konala v Alšově jihočeské galerii v Bechyni, která se tak stala doprovodným programem NAKI výstavy „Po stopách českých prvorepublikových zahradních architektů“. Na konferenci zaznělo celkem 16 příspěvků a většinu z nich přináší sborník, ve kterém lze najít jak originální články, tak i přehledné studie, které shrnují již známé poznatky. Výsledkem je jedinečné dílo, které v nebývalém rozsahu přispívá k hlubšímu poznání do této doby opomíjeného tématu zahradně-architektonické tvorby první poloviny 20. století. Příspěvky zahrnují tematické okruhy týkající se osobností a objektů zahradního umění na našem území i v zahraničí, obnov objektů daného období, aplikovaného výzkumu, dostupných sortimentů a použití rostlin ve vybrané etapě zahradního umění. Na vzniku sborníku se podíleli zahradní architekti, zahradníci, školkaři, historici a archiváři.

České vězeňství prošlo v průběhu 20. století mnoha změnami, přičemž ne všechny lze hodnotit pozitivně. Za jednu z jeho nejtemnějších kapitol je možné vcelku oprávněně považovat počátek padesátých let, kdy vznikaly nechvalně proslulé likvidační lágry při uranových dolech na Jáchymovsku a později také v okolí Příbrami. Avšak i přes existenci těchto vězeňských táborů, zřizovaných podle sovětského vzoru, přežívala také zařízení, v nichž se po omezenou dobu dařilo udržovat při životě fragmenty z prvorepublikové tradice humanizace výkonu trestu. Konkrétně se jednalo o využití práce v zemědělství jako účinné převýchovné metody. Nikoliv tedy trestní ústav jako prvoplánově represivní zařízení určené nepřátelům režimu, ale místo, kam sice po únoru 1948 rovněž doléhala ideologizace, ale ve specifické umírněné podobě. Tato skutečnost měla svoje důvody a jedním z úkolů této monografie je i jejich osvětlení.

Publikace je přehledem osobních fondů zemědělců a lesníků v paměťových a jiných institucích, kam se dostaly odkazem, darem či i koupí a vycházejí primárně se sbírky písemných dokumentů Národního zemědělského muzea.

Souborná reprezentativní publikace je vydávána ke stému výročí vyhlášení samostatné Československé republiky. Monografie se snaží odborné a laické veřejnosti uceleně představit nejen zahradně-architektonickou tvorbu, ale i zahradnictvo a jeho stav, zahradnické školství, zahradnické časopisy, školkařství a jeho významné závody a základní charakteristiku zahradní architektury v meziválečném období první Československé republiky.