Eli Gottlieb Pořadí knih

Padesátník Todd Aaron je těžký autista, žijící od dětství ve specializovaném sanatoriu. V klidu si znovu a znovu pročítá encyklopedii a je nejraději, když se nic neděje. Když však do sanatoria přibudou noví lidé – nevlídný člen personálu a pacient s poškozeným mozkem –, poklidné vegetování vezme za své, a co je ještě horší: jednooká pacientka Martine mu dělá milostné návrhy a přesvědčuje ho, aby přestal brát léky, protože právě ty mu blbnou hlavu. Tlak těchto okolností citlivý Todd nevydrží a ze sanatoria uprchne, aby nalezl svého mladšího bratra a spolu s ním dávno ztracené dětství. Příběh psaný v první osobě dává čtenáři nahlédnout do přecitlivělé duše člověka vyděšeného světem, ale většinou je to čtení plné paradoxních a vtipných úvah a postřehů.

Rob Castor je asi třicetiletý uznávaný spisovatel, který má před sebou slibnou kariéru. Jednoho dne však média oznámí, že zastřelil svou přítelkyni a poté spáchal sebevraždu. Jeho přátelé a známí jsou v šoku, ale nejvíc tuto nepochopitelnou tragédii prožívá Robův již od dětství nejlepší kamarád Nick, který je zároveň vypravěčem celého, velmi komplikovaného, příběhu. Není to jen vyprávění o Robovi, o jeho úspěchu a následně o jeho zoufalství. Nick vypráví především sám o sobě, o svých vztazích, dětech, o svém nevydařeném manželství… Ale ve všech jeho vyprávěních nějak figuruje Rob. Všechny linie složitého příběhu k němu směřují. Zdá se, že Nickův život ovlivnil víc, než si byl Nick ochoten připustit. Robova smrt vrací Nicka ve vzpomínkách do dětství a vrstvu za vrstvou odkrývá v paměti vědomě vytlačené zážitky. Některé skutečnosti viděné z odstupu dostávají nové významy, ale také potřebují vysvětlení. To přichází, je bohužel kruté a bolestné a otřese se všemi jistotami Nickova života. Rázem se ocitá v jakémsi vzduchoprázdnu, svůj dosavadní život vnímá jako lež, a odpověď na otázku, zda se s novou situací vyrovná, je v závěru románu jen naznačena. Dřív než vyprávění skončí však Nick připraví čtenářům jedno překvapení…