Luboš Drtina Knihy

Básnická sbírka reflexivní poezie z let 1989-1992.

Poleťte s námi na Baoplanetu! Nepotřebujete k tomu tisíce světelných let, s našimi létajícími stroji na Baoplanetu doletíte snadno a rychle, dobrodružství je na dosah, stačí otevřít tuto malou knížku… Pamatujete si Baoplán? Kdysi jsme tak pojmenovali dvoulist pro děti, který Baobab příležitostně vydával. V záhlaví každého čísla se vznášel létající stroj od jiného autora a grafikovi Luboši Drtinovi se baoplány, ty podivuhodné a srandovní létající stroje, zalíbily natolik, že z nich sestavil celou knížku. Ta nyní vychází na oslavu patnácti let nakladatelství Baobab v knižním světě. V téhle knize se létá, padá, sviští, také se tu jedí kníry, čte se zepředu a klidně i zezadu, jak je libo, a dá se i omalovat. Je to pocta hravosti, dadaistické nevážnosti, letům šedesátým a Aloisi Mikulkovi. Je to kniha svou stavbou neotřelá — básnická a poťouchle hravá, volně kombinující různé žánry. A taky je to knížka, se kterou se můžete naučit počítat (nebo počítat úplně jinak), a ve které pochopíte, že i písmo může být ilustrací. A hlavně je to knížka nakažlivě veselá!

Velikonoce jsou pro křesťany největší událost roku. Vzkříšení, obnova všeho živého v přírodě, v nás. Vajíčka symbolizují zrození nového života a jak klasik praví: "Nevyčte nikdo z tlustejch knih, co tajemství skryto ve vejcích." Schválně, přečtěte si s dětmi Magorovu pohádku o tom, jak vajíčka, kohouti, bouřka a duha obarvily svět - třeba na Modré nebo Žluté pondělí, Šedivé úterý, na Zelený čtvrtek nebo na Bílou sobotu…

Třetí básnická sbírka předního českého psychiatra Radkina Honzáka. Sbírka představuje opět autorovu osobitou poetiku, založenou na nonsensových hříčkách, jazykové vynalézavosti, historických, mytických a biblických aluzích, ale i na reáliích z lékařského, společenského a politického prostředí. Je to knížka plná humoru, sarkasmu, nadsázky a blasfemie, která potěší každého, kdo má rád legraci s hlubším podtextem. I tentokrát autorovy verše doprovází vynalézavá grafická úprava Luboše Drtiny a jeho původní ilustrace.

Sbírka Česká litanie svérázným způsobem připomíná vybrané aktéry zdejší kultury a novodobé historie. Literáti, výtvarníci či hudebníci se v ní potkávají s faráři, politiky a ornitologem, hrdinové s padouchy a oběti s fízly, tragické s komickým, každodenní s mimořádným, vysoké snízkým. Litanie ve světě této knihy nevylučuje ironii a sarkasmus a básně Miloše Doležala se tu stýkají s jeho dokumentární a badatelskou prací.

Ani moderní doba nezapomíná na starší a často i pokleslé formy vyprávění - historky, fámy, apokryfy či bestiáře. Josef Kroutvor se tomuto okrajovému žánru věnoval léta, sbíral, co zaslechl, co nalezl v novinách, a zbytek dopsal, vyfabuloval a uložil do knížky Panoptikum s.r.o. Tato autentická, neformální "literatura" ráda přehání a má smysl pro paradoxy života.Špalíček textů doprovázejí černobílé ilustrace Luboše Drtiny v duchu tzv. lidových tisků a dotvářejí groteskní atmosféru knížky.

Sbírka veršů, kterými básník ironicky pohlíží na svět. Zamýšlí se nad vlastním žitím a své nedostatky omlouvá těžkým osudem a chudými poměry. Vzpomíná na své lásky. Dílo obsahuje 172 osmiveršových strof vložených do šestnácti balad, dvou písní a tří rondeauxů.

V brilantní zkratce s jemným humorem se autor vrací k slavným postavám evropského umění a kultury. Setkáváme se s Freudem, Čechovem, ale i Caravaggiem, Rabelaisem, Goyou či Stevensonem.

Třicet undergroundových pohádek od dnes již legendárních autorů jako byli Egon Bondy, Ivan Martin Jirous aj. Najdete tu také pohádky od Jaroslava Hutky, Vlasty Třešňáka, Milana Balabána, Jiřího Gruntoráda, Františka Stárka a řady dalších autorů - co jméno, to v českém undergroundu pojem.

V nejnovější knize esejisty a novináře Karla Hvížďaly (1941) se setkáváme nejen s jeho celoživotními tématy, jako jsou možnosti a meze prózy a interview jako žánru, role intelektuála v digitální době nebo reflexe proměny světa. Tentokrát jde také o návraty do dětství, ohledávání dávných osobních selhání i o snahu vyrovnat se s nezvratností odcházení včetně překvapivého citového vzplanutí. Jde o knihu nejosobnější a nejotevřenější. Hvížďala o ní hovoří jako o karnevalu imaginace nad záhadou psaní a lásky v době dvou blízkých válek.