Ester Krumbachová Knihy

Tato publikace je věnována Ester Krumbachové (1923–1996), významné filmové a divadelní kostýmní výtvarnici, scénáristce, spisovatelce, režisérce a umělkyni, spolupracovnici divadelníků Miroslava Macháčka, Ladislava Smočka či Ivana Vyskočila a filmařů Otakara Vávry, Věry Chytilové, JanaNěmce, Karla Kachyni nebo Petra Václava. Cílem publikace je kritické zpracování zcela neznámé pozůstalosti Ester Krumbachové, jejího díla a témat přesahujících do současnosti. Kniha se skládá z několika rovin – tvoří ji odborné a esejistické texty českých i zahraničních specialistů z různých oborů a archivní materiály, jež jsou seřazeny do tematických, volně komentovaných a provázaných trsů. Právě tato rhizomatická struktura je možná nejblíže způsobu práce samotné Ester Krumbachové a odkrývá její uvažování o režii, scénografii, kostýmní tvorbě a scenáristice, a také o detailu, aktivním objektu, barevných koncepcích, symbióze filmových profesí, o magii, folklóru a exotice, o realismu, subjektivitě, hierarchii a mužské a ženské polaritě, queeru, feminismu, lásce a sexu, o jídle nebo o kočkách, péči a přátelství. Kniha vychází v české a anglické jazykové mutaci.

Ester Krumbachová proslula především jako scénografka a kostýmní výtvarnice, v mnoha případech se však zásadně podílela i na tvorbě scénářů a celkové koncepci filmů jak československé nové vlny, tak i filmů starší generace tvůrců (Vávra, Kachyňa, Jasný atp.). Publikace přináší výběr z jejích scénářů a její tvorbu pro film a televizi komplexně přibližují studie editora Jana Bernarda a další doprovodné materiály. Jako celek publikace představuje zatím nejúplnější pohled na scenáristickou tvorbu této výjimečné umělkyně.

Napsal jsem tuto knihu z lásky k tajemství starých vypravovánek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima a jež mi nedopřály svěřit svůj obsah. Zdá se mi, že básnické umění není ničím víc a ničím méně než splácením starých dluhů životu a jeho tajemství. Aniž bych chtěl svým „černým románem“ kohokoliv sváděti z cesty (nejméně ty, kdož se bojí pohledět přes hranice „dneška“), obracím se k těm, kdož se občas rádi zastavují jako já nad mystériem určitých dvorů, sklepení, letohrádků a smyček mysli kolem tajemného. Podám-li jim touto svou knihou evokaci jistých vzácných a řídkých pocitů, které mne přiměly k napsání příběhu, který klepe na okraj směšného a bezcenného, budu spokojen

Vtipná a pozoruhodná knížka zahrnuje "neúmyslně zapomenuté, úmyslně neodeslané dopisy, smíchané s černými pohádkami".