Milena Turner Knihy

Anglický filozof a politolog John Gray pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok. Eseje původně vznikaly pro londýnský týdeník New Statesman, lze je tedy považovat i za svého druhu komentáře ke světovému dění na prahu 21. století. Gray, u nás známý zejména knihami Slamění psi či Dvě tváře liberalismu, vidí lidskou historii nikoli jako vzestupnou spirálu vedoucí do vysněného lepšího světa, ale jako nekonečný cyklus, v němž na sebe vzájemně působí proměnlivé znalosti a neměnné lidské potřeby. Jediné, čeho můžeme dosáhnout, je snažit se zkrotit drsnější instinkty člověka-divocha a drobnou prací omezovat síly, které hrozí, že nás zničí.

O lidech a jiných zvířatech. Uznávaný filozof (přes 20 let byl profesorem filozofie na Jesus College v Oxfordu) a autor mnoha knih se v této knize radikálně a nemilosrdně vyrovnává s celou západní kulturou i s jejími kořeny od starého Řecka přes křesťanství až po moderní myšlení. V mnohém s ním můžeme nesouhlasit, avšak problémy, které otevírá, jsou zásadní a neoddiskutovatelné. Je skutečně celé lidstvo chlípná, chamtivá, pomatená a krvelačná sebranka s morálním profilem paviána? Je skutečně jediným vyústěním celého rozvoje lidské civilizace masová sebevražda či redukce populace na přirozených 5-10 % současného stavu? Autor je proslulý jako filozof pesimismu, při psaní této knihy však měl zjevně mimořádně špatnou náladu. Cítíte-li, že s lidstvem je něco v nepořádku, zde najdete všechny argumenty na jednom místě. Jste-li s ním spokojeni, ověřte si, zda nejde jen o nedostatek informací.

Příběh o nepříliš úspěšném učiteli by se mohl odehrát kdekoli na světě, nejen v dnešní Anglii. Henry Wilt deset let učí dospívající mládež, která se naprosto nezajímá o jeho obor, a o povýšení může díky své nevýbojnosti jenom snít. Dvanáct let bezdětného manželství s Evou, která na rozdíl od něho oplývá spoustou energie, v něm udusí poslední zbytky činorodosti, a tak Wilt prožívá okamžiky štěstí jen ve své fantazii. Jednoho dne však nečekaná náhoda zcela změní jeho život a Wilt se stane středem dramatických událostí, v nichž nechybí ani policejní vyšetřování a obvinění z vraždy. Wilt je však obrněn svými dlouholetými pedagogickými a manželskými zkušenostmi a celou situaci bravurně zvládá... Skvělý humoristický román současného britského autora plný nečekaných situačních i slovních gagů udrží čtenáře v napětí od první do poslední stránky, způsobí mu časté záchvaty neovladatelného smíchu a v závěru mu připraví i nečekané překvapení...

Al Kajda není žádným pozůstatkem středověku, míní anglický filozof John Gray. Naopak, je produktem moderní doby, produktem moderního uvažování, produktem éry globalizace. Stejně jako například celosvětové drogové kartely a jiné podoby organizovaného zločinu. Ve světle teroristických útoků, které 11. září 2001 směřovaly na New York a Washington, je proto třeba nově zhodnotit naše (rozmuměj: západní) představy o tom, co je moderní a zda modernost je opravdu onen jednolitý a veskrze kladný stav věcí, jak rádi soudíme. John Gray zkoumá všechny moderní západní mýty o jediné správné cestě vpřed, ke všeobecné civilizaci, jež bude znamenat konec dějin. Stvrzuje přitom svoji pověst myšlenkového provokátora. Jeho kniha, kterou londýnské nakladatelství Fabe and Faber vydalo roku 2003, je přitom důkladnějším rozvedením argumentů jedné drobné kapitoly z populární práce Slamění psi, která vyšla i v českém překladu.

Motoristický pořad Top Gear sleduje po celém světě asi 350 milionů diváků, momentálně běží i na českém kanálu Prima Cool. Za jeho mimořádnou popularitou stojí zejména hlavní moderátor Jeremy Clarkson, autor této knihy. Začal ji psát, aby se vyznal ze své vášně pro auta a také aby zjistil, co vlastně lidi k nejrůznějším strojům tolik přitahuje. A k čemu došel? Že ty nejvíce fascinující automobily, letadla, ponorky, raketoplány a další technické výtvory mají jedno společné: za každým z nich najdeme nějakého vizionářského inženýra či nadšeného konstruktéra, který svému stroji vdechl "duši" a právě ta je tím, co nás ke strojům poutá. Mimoto se od Clarksona dozvíme některé zásadní informace, například kde se nejlíp schovat v případě nukleární války či kdo by vyhrál, kdyby se v souboji utkali Superman, James Bond a Terminátor.