Martin Majer Knihy

Cílem této knihy je ukázat neznámé a nepřístupné bohatství podzemních Čech a popsat tisíciletý vliv, který mělo hornictví na utváření země. Je mnohem větší, než si autoři zpočátku mysleli. Mnoho pravěkých, středověkých i současných sídel vzniklo nedaleko ložisek zlata, cínu, železa nebo uhlí. Hornictví také stálo u zrodu systémového myšlení konce středověku, mezinárodní spolupráce, bankovnictví a obchodní revoluce. I chemický průmysl vznikal a rozvíjel se nad nalezišti surovin a etika práce zavedená na krušnohorských ložiscích přispěla k formování Lutherovy reformace. Dějiny surovin jsou zároveň dějinami sociálního vývoje společnosti. Základem knihy jsou fotografie, které představují výběr z mnoha tisíc záběrů pořízených během několika stovek pracovních dní v podzemí. Zachycena je více než stovka podzemních lokalit. "Vyhýbali jsme se běžně dostupným místům. Občas jsme přemýšleli nad dávnou alchymickou zásadou, že v hlubinách země se něco důležitého rodí a něco krásného vzniká. Zatím jsme ale nepřišli na to, co by to mohlo být."

Barokní klášter ve Svatém Janu pod Skalou usazený v hluboce zaříznutém údolí pod mohutnými skalami - to je scenérie, jež nemá v Čechách obdoby. Pohledy z okolních vyhlídek na vesničku s významnou národní kulturní památkou znají statisíce návštěvníků. Ty sem krom úchvatné krajiny už dlouhá staletí přitahovala legenda o poustevníku svatém Ivanovi. Jaký je skutečný příběh tohoto pozoruhodného místa? V první podrobné monografii věnované Svatému Janu pod Skalou se dozvíte, co se zde odehrávalo v pravěku a jak vypadaly těžké počátky proboštství a později benediktinského kláštera, jak se proměňoval život v obci během éry industrializace a jak na něj dopadly dramatické události minulého století. Kniha vám také přiblíží přírodní podmínky, které dnes panují v okolní krajině. Obliba Svatého Jana pod Skalou, který v barokní době patřil k nejnavštěvovanějším poutním cílům v Čechách, opět roste a místo znovu promlouvá k lidem.

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO. V posledních letech probíhají práce směřující k vyhlášení jádra oblasti Národním parkem. Křivoklátsko si vysokou míru ochrany nepochybně zaslouží. Předkládaná kniha shrnuje vývoj krajiny Křivoklátska od její nejstarší geologické historie, přes geomorfologický vývoj v třetihorách a čtvrtohorách, až po vliv člověka na krajinu od pravěku po úplnou současnost. Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem. Bohatý fotografický doprovod knihy je zprávou o současném stavu krajiny Křivoklátska, směrovanou pro budoucnost.

V severozápadním okraji Středočeského kraje a v přilehlé části kraje Ústeckého se nachází Džbán – málo známá krajina mimořádných přírodních hodnot, do výšky vystupující lesnatý celek obklopený zemědělskou krajinou Podlesí. Džbán je největší opukovou tabulí Čech, kterou eroze rozhlodala do soustavy stolových plošin, ohraničených prudkými svahy a oddělených širokými údolími.

Velká evropská města mají nejen svou viditelnou tvář plnou památek a turistů, ale i skrytá podzemní města. Paříž je známá svými podzemními lomy, Řím skrývá rozsáhlá města mrtvých a antické stoky, Neapol se pyšní podzemními vodovody a Berlín plánoval velkolepé podzemní komunikace a kryty. Podzemí každého města odráží jeho historii a je jako podvědomí města. Kniha přináší přehled podzemních objektů v Praze a okolí, popisuje jeskyně, ponorné toky, sklepy, katakomby a středověké podzemí, včetně kanalizačního systému z počátku 20. století. Čtenáře zavede do podzemí Pražského hradu a renesanční štoly císaře Rudolfa II. a ukazuje vliv podzemí na současný život města. Kniha sleduje dvě linie: praktickou, která se zaměřuje na umístění a funkci podzemních prostor, a symbolickou, která zkoumá podsvětí jako místo snů a inspirací. Doprovází ji archivní materiály a téměř dvě stovky fotografií, které dokumentují evropskou podzemní fotografii. Hlavním rysem podzemí je kontrast mezi vnitřkem a vnějškem, kde podzemní svatyně slouží k introspekci a osobnímu růstu, zatímco svatyně na kopcích představují duchovní výdech a spojení s komunitou. Skrze podzemí se dostáváme k sobě samým, ale z jiného úhlu.

Tato kolektivní monografie odhaluje tajemství středočeského podzemí a ukazuje jeho rozmanitost a krásu. Svět nad a pod zemí nemůžeme chápat odděleně - těžba zlata, stříbra, železa, uranu, uhlí a vápence měla obrovský vliv na samotný vznik českých zemí a posledních tisíc let byla jednou z hlavních sil vývoje společnosti. Když se na oblast středních Čech podíváme z hlediska surovin, rychle pochopíme, proč se staly hospodářským centrem a hnacím "motorem" země. Berte tuto knihu nejen jako průvodce na výlety, ale také jako návod, jak porozumět kraji, ve kterém žijeme či který navštěvujeme.

Berounsko a Hořovicko je unikátní oblastí, na jejímž území se stýkají tři chráněné krajinné oblasti - Český kras, Křivoklátsko a Brdy. Díky rozmanitosti prostředí lze v tomto regionu nalézt velkou část z více než pěti tisíc druhů hub popsaných z České republiky. Některé dokonce rostou pouze zde. Tato publikace si klade za cíl seznámit čtenáře s výběrem těch nejkrásnějších, nejvzácnějších a nejzajímavějších hub tohoto regionu. Autoři informují čtenáře také o tom, že se houby nedělí pouze na jedlé a nejedlé, ale že mají v ekosystému své důležité a nezastupitelné místo, že je nacházíme nejen v lese, ale i na místech, kde bychom je nečekali, že mnohé rostou hojně, ale jiné jsou vzácné a zákonem chráněné, a tudíž bychom je neměli sbírat. Houby jsou totiž nejen „masem chudých“, ale i nedílnou součástí a okrasou naší přírody.

Obec Srbsko nepochybně patří spolu s Karlštejnem, Svatým Janem pod Skalou, Tetínem a Koněpruskými jeskyněmi k nejnavštěvovanějším místům Českého krasu. Návštěvníci sem ale nepřijíždějí za památkami, nýbrž za vycházkami po okolí, za poznáváním přírody nejcennějších částí této chráněné krajinné oblasti nebo za sportem či dobrodružstvím. Kniha podrobně shrnuje všechny aspekty obce, není ale obvyklou obecní monografií. Mnohem větší prostor než samotnému Srbsku je věnován jeho okolí a přehledu geologického vývoje, procesům vzniku krasu a jeskyní, archeologii, rozvoji těžby a zpracování vápence i současné mimořádně bohaté a cenné živé přírodě oblasti. Podrobné údaje řady témat v ní prezentují naši přední odborníci způsobem, který je srozumitelný všem čtenářům. Kniha je určena těm, kdo chtějí pochopit širší souvislosti a podrobně poznat srdce Českého krasu, kraj neobyčejné přírody a historie.

Český kras je vápencové území mezi Prahou a Zdicemi, odkud byla popsána řada mezinárodně uznávaných geologických profilů, velké množství archeologických památek, včetně pravěkých podzemních svatyní, i téměř 700 jeskyní. Krasové dutiny fungují jako past na sedimenty, které uchovávají památky na dávno zašlé světy, třeba makaků nebo jeskynních hyen kolem návrší Zlatého koně. Vápnité sedimenty umožňují rekonstrukci jinde dávno zmizelých etap ve vývoji krajiny, a proto Český kras představuje klíč k poznání Pražské kotliny i českého vnitrozemí. V průběhu posledních dvaceti let zde došlo k překvapivým geologickým objevům i dobrodružným průnikům do nových jeskynních systémů. Tato kniha popisuje hlavní milníky geologického a geomorfologického vývoje krajiny, jejího osídlení i vlivu člověka. Fotografie, které jsou podrobnou zprávou o stavu nadzemní i podzemní krajiny Českého krasu, jsou provázeny textem sepsaným autory, kteří zde jako jeskyňáři i vědci aktivně působili celá desetiletí.

Kniha Lomy a vápenice v srdci Českého krasu aspoň částečně splácí dluh všem těm bezejmenným řadám lidí, kteří trávili život v lomech či u vápenných pecí. Na stránkách knihy se tak člověk setká s téměř tisíciletým vývojem vápenictví v širokém okolí Tetína a Koněprus, od nesmělých počátků přes technickou revoluci v polovině 19. století až po otevření Velkolomu Čertovy schody a ukončení těžby v ostatních lomech v roce 1962.