Filozof Diderot píše pojednání o morálce pro Velkou francouzskou encyklopedii - pojem morálka se mu však proměňuje podle toho, s kým a o čem právě mluví. Před manželkou hájí svou morálku záletného muže, před dcerou, která chce mít za svobodna dítě s ženatým šlechticem, vyzdvihuje instituci manželství. Nakonec není schopen heslo dopsat a spokojí se s odkazem. Živé dialogy i vtipné situační zvraty završí zcela nemorální závěr hry.
Společné vydání tří působivých příběhů s tématem velkých světových náboženství. Titulní hrdina první novely, desetiletý Oskar, umírá na rakovinu a prožívá v nemocnici svých posledních deset dnů života. Se svou starou ošetřovatelkou Růženkou vede nekončící rozhovor o Bohu a víře. Vážně i s humorem se oba staví k otázkám o smyslu života. Druhá novela vypráví příběh kněze, ukrývajícího za války v katolickém penzionátu židovské děti. Kromě dětí samotných ale zachraňuje i jejich kulturu: tajně shromažďuje kultovní předměty judaismu a zaslouží se o to, že děti neztratí kontakt se svým původem a náboženstvím. Poslední příběh je o přátelství židovského chlapce Moma a starého Araba Ibrahima. Po smrti chlapcova otce ho Ibrahim adoptuje a odjíždějí spolu na prázdninovou cestu do Ibrahimova rodiště, kde Ibrahim umírá a dospívající Momo po něm přebírá jeho koloniál, víru i životní filosofii.
Návštěvník nás seznamuje s příběhem světoznámého psychoanalytika Sigmunda Freuda, jehož byt v předvečer války v roce 1938 prohledává a rabuje gestapo, které mu také odvede jeho dceru Annu. A právě v této situaci ho navštíví kdosi neznámý a je na každém, aby rozhodl, kdo jím je - uprchlý blázen, Bůh nebo někdo úplně jiný?
Nové vydání, tentokrát v jediném svazku, úspěšných knih belgického spisovatele tvoří volný cyklus příběhů zasazených do tří světových monoteistických náboženství, křesťanství, judaismu a islámu. Kniha Oskar a Růžová paní (2002), která byla u nás uvedena v několika divadelních nastudováních, je kouzelně naivním dětským pohledem na základní hodnoty lidského života. V části Pan Ibrahim a květy koránu (2001) se ujímá osiřelého židovského dítěte Arab z krámku na rohu a podnikne s ním cestu do své země, aby mu ukázal „květy koránu“. V Noemově dítěti (2004) je hrdinou příběhu kněz otec Pemza, který ukrývá židovské děti za války. Zatímco jeho oblíbenec Josef vstřebává základy křesťanské víry, otec Pemza se učí hebrejsky.
Divadelní program - česká premiéra, premiéry 19. a 20. ledna 2002 v Městském divadle Brno. Režie Zdeněk Černín. Text úvodu Tomáš Steiner a Viktor Kudělka. Obsahuje úryvky z autorovy knihy Diderot čili Filosofie svůdnosti (překlad Matylda Lázňovská) a autorův komentář k divadelní hře Libertin. Zároveň obsahuje text Libertina (překlad Matylda a Michal Lázňovských).
Ve třetím příběhu z cyklu o neviditelném vede v nemocnici chlapec Oskar s ošetřovatelkou v růžovém úboru nikdy nekončící rozhovor o životě, smrti a víře v Boha. Vážně i s humorem se oba staví k otázkám o smyslu života i v té nejtěžší chvíli v životě.
První příběh z volné řady, kterou E.-M. Schmitt, dnes patrně nejpřekládanější francouzský autor, pojmenoval cyklus o neviditelném, vypráví o přátelství židovského chlapce a starého Araba. Kniha posloužila rovněž jako předloha k filmu Můj učitel Ibrahim s Omarem Sharifem v hlavní roli.
Román Evangelium podle Piláta se skládá ze dvou částí. V první, nazvané Zpověď odsouzence na smrt večer před zatčením, je mluvčím sám Ježíš(v knize Ješua), který koná zázraky, ale stále má pocit, že sám své kroky neřídí. V druhé části, psané formou dopisů Piláta Pontia bratru Titovi do Říma, se dozvídáme o postavě jakéhosi Ješuy, který byl špatným truhlářem a špatným Židem, bratříčkoval se s opilci i s lehkými ženami a svého bratance Jóchánána považoval za podvodníka. Po intimně laděné první části získává román v části druhé takřka detektivní spád. Pilát a tetrarcha Herodes viditelně znervózní poté, co se ztratí ukřižované tělo a začnou se šířit první zvěsti o Ješuově zjevování.
Druhá kniha z cyklu o neviditelném vypráví příběh kněze, ukrývajícího za války v katolickém penzionátu židovského chlapce Josefa. Ten vede s knězem debaty o Bohu a snaží se pochopit skutečnosti, které jsou pro něj prozatím neuchopitelné. Chlapec přitom netuší, co se knězi podařilo nashromáždit v kryptě pod kostelem.
Manžel Gilles se po nejasném úrazu hlavy a ztrátě paměti vrací z nemocnice, manželka Líza se mu snaží pomoci a připomíná jejich dosavadní společný život. Postupně vycházejí najevo překvapivé okolnosti a čtenář se zatajeným dechem sleduje měnící se Líziny výpovědi a stále nové a nové verze jejich minulosti. Mohou z toho s takovou tíhou prožitků vůbec vyváznout a žít spolu dál? Má v dnešní době manželství ještě smysl?... celý text
