Denisa Červenková Knihy

Kniha života Terezie z Avily je jedním z nejkrásnějších svědectví o lásce Boží a lidské touze po Boží blízkosti. Terezie v ní popisuje svou vnitřní duchovní zkušenost – vášnivé hledání Boha i cestu modlitby, na kterou se vydala. Velká reformátorka karmelitánského řádu je příkladem žité rovnováhy mezi činností a kontemplací, mezi službou druhým a rozvíjením svého vnitřního života. Byla mystičkou i zručnou organizátorkou, „bláznem Božím“ i vnímavou psychoterapeutkou, kajícnicí i ženou užívající si života. Uměla se odevzdávat božskému tajemství i naplno prožívat vztahy k lidem kolem sebe. I když od sepsání Knihy života uplynulo pět století, je dodnes inspirativní svým smyslem pro realitu a intimním vztahem ke Kristu. Karmelitánské nakladatelství vydává slavnou autobiografii v novém, úplném vydání a s úvodní studií karmelitána P. Pavla Poly.

Kniha nabízí úvod do teologické reflexe vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím v katolické perspektivě. Představuje dějiny tohoto vztahu a definuje teologický základ křesťanského přístupu k náboženské pluralitě. Stranou neponechává ani současné teologické přístupy a některé otevřené otázky, s nimiž se setkáváme v rámci mezináboženského dialogu (zjevený charakter, spásonosnost a pravdivost různých náboženských identit).

Lidské jednání je spoluutvářeno teoretickými koncepty a názorovým systémem, který stojí v pozadí konkrétních etických postojů. Studie se soustředí na problematiku mezikulturního a mezináboženského soužití a zkoumá, co v této oblasti může nabídnout teologie a její pohled na některé podstatné společenské otázky (obavy z proměn společnosti, kulturní a náboženské rozrůzněnosti, migrace). Autorka vymezuje v teologické perspektivě základní pojmy a paradigmata pro interpretaci vztahů mezi různými kulturami (kultura, náboženství, multikulturalita, interkulturalita, dialog) a zkoumá vliv klíčových kategorií křesťanské epistemologie (trojičně-christologická výpověď o transcendenci, práce s reciprocitou a diferencí ve vztahu, kategorie agapé a kenósis) na utváření etických pravidel mezikulturního a mezináboženského dialogu.

Monografie na základě analýzy a interpretace Tertuliánova spisu Apologeticum (2. stol.) sleduje změny v sebepojetí křesťanství, k nimž docházelo v dialogu s pozdně antickou latinskou kulturou a správními strukturami Římské říše. Klíčovou roli v tomto procesu sehrál pojem religio, který od druhého století proniká do jazyka křesťanské teologie a právě v Tertuliánově díle je poprvé vztažen na křesťanství. To přestává být prezentováno v prvé řadě jako cesta (hodos) či pravá filozofie a stává se „náboženstvím“, kategorií blízkou a srozumitelnou latinskému kulturnímu okruhu.

Enneagram je dynamická typologie osobnosti, která popisuje devět odlišných vzorců prožívání, myšlení a jednání. Jde o komplexní model s mnoha rovinami, který lze použít nejen jako efektivní nástroj psychologie, ale také jako mapu překážek na cestě modlitby. Po letech psychospirituálního doprovázení předkládají autoři v této knize nejen své zkušenosti, ale i přístupy a metody, které se osvědčily jako pomůcky k autentičtějšímu způsobu bytí a duchovnímu vývoji. Jejich přístup je jedinečný vědomým propojováním psychologického a terapeutického kontextu s duchovní podporou. Ve své knize, příznačně nazvané Mezi duší a Duchem, se autoři pokoušejí skloubit sebepoznání a současnou křesťanskou spiritualitu v českém prostředí. Kromě detailní charakteristiky jednotlivých osobnostních typů (enneatypů) kniha nabízí též praktická doporučení, jak duchovně a lidsky růst a dát vlastnímu životu nový, hlubší smysl.

Chceme-li porozumět náboženskému pluralismu z hlediska recentní katolické teologické reflexe, je třeba si ujasnit některé základní koncepty, s nimiž současná teologická hermeneutika pracuje. Patří mezi ně i pojem náboženství. Předkládaný text rozvíjí především teologický přístup k definici náboženství v současném kontextu. Vymezení pojmu náboženství totiž tvoří základ pro další studium hermeneutiky náboženských tradic. Autorka se domnívá, že pouze pojetí, které nepovažuje náboženství za čistě antropologický fenomén, ale bere vážně jeho zakotvení ve vztahu k transcendentní rovině skutečnosti, je možné považovat za relevantní pro výklad existující náboženské plurality z hlediska teologické reflexe.

Rozhovory Denisy Červenkové a Elvy Frouze s Janem Šedivým o kontemplativní cestě. Jan Šedivý, učitel kontemplativní modlitby a duchovní průvodce, vypráví v poutavém rozhovoru se dvěma svými kolegy o životní cestě, která jej od nesnadného dětství v komunistickém Československu vedla přes ilegální opuštění republiky, vstup do jezuitského řádu a teologická studia až k uzavření šťastného manželství a dráze duchovního učitele v Německu. Zároveň popisuje svůj vlastní vnitřní vývoj a jeho zásadní okamžiky. Sdílí se čtenáři své osobní zkušenosti s rozvíjením spirituality, kontemplativní modlitbou i duchovním doprovázením, které mohou jak nadchnout a inspirovat, tak i prakticky pomoci při překonávání možných úskalí na úzké stezce vedoucí k poznání sebe sama, očištění vlastního nitra a prožívání Boží blízkosti.