Lucie Korecká Pořadí knih

Před devíti lety učinila rodina očekávající druhé dítě osudové rozhodnutí – nechala svou devítiletou dceru strávit noc v zahradním domku. Holčičku už nikdo nikdy neviděl. Když je během policejní razie objeveno její oblečení, mrazivý případ dívčina zmizení se znovu ocitne v centru pozornosti. Týr, Karó a Idunn musí pátrat hodně hluboko, aby odhalili pravdu o tom, co se té osudné noci stalo. Mezitím se čerstvě rozvedená žena, jež si pronajímá byt, ve kterém tehdy rodina zasažená tímto strašlivým osudem žila, začne o případ nebezpečně zajímat, což vede k hrozivým následkům. Strhující závěrečný díl série Černý led je tu a přináší zároveň dlouho očekávané odpovědi na otázky týkající se vraždy Týrovy matky, záhadu, jež Týra pronásleduje celý život už od dětství.

Focusing on cultural memory studies, this book analyzes Old Icelandic sagas from the twelfth to fourteenth centuries, exploring their role in shaping the collective identity of late medieval Icelanders. It examines the intertextual relationships within these sagas, revealing how they influence perceptions of history beyond mere literary connections. The narratives, chronicling Iceland's integration into the Norwegian kingdom, highlight themes and values that defined this era, providing a deeper understanding of how medieval Icelandic history was remembered and interpreted.

Studentka pedagogiky Sóldís potřebuje po rozchodu rychle najít nové bydlení a práci, a tak s nadšením přijme místo soukromé učitelky dcer bohatého páru obývajícího luxusní sídlo v odlehlém, zapadlém koutě západoislandského venkova. Zaměstnavatelé na ni sice působí poněkud zneklidňujícím dojmem a život na osamělém místě v ní postupně začíná vzbuzovat neblahé předtuchy, ona se však rozhodne zatnout zuby a své obavy překonat. Bude to správný krok? ***** Policejní vyšetřovatel Týr se po letech vrací ze Švédska na rodný Island, protože v přelomové životní situaci touží po novém začátku. Záhy po nástupu do kriminalistického týmu v Reykjavíku se musí zapojit do pátrání po pachateli zločinu, jaký si v poklidné ostrovní zemi nedovedl představit ani v nejhorších snech – brutální čtyřnásobné vraždy. Jeho spánek však nakonec budou narušovat ještě hrozivější noční můry než obraz vyhaslých očí čtyř nevinných obětí.

Historie se zabývá převážně lidským konáním, aktivitou, prací. Zkoumané texty, předměty, děje a situace představují obvykle výsledky usilovné či soustředěné činnosti. Lidský život se však v činorodém úsilí odehrává pouze z poloviny. Stejnou měrou je protkán i chvílemi oddechu a zahálky, jež si zasluhují odpovídající badatelský zájem. Kolektivní monografie, volně navazující na úspěšné tituly Hranice smíchu a Staré baby, představí různé pohledy na středověký svět nečinnosti, odpočinku, zábavy a kratochvíle. Autorky a autoři z několika odborných pracovišť v ČR se věnují spánku a hrám, lenošení, snění o volném čase, ale i protivným hlasům, které nicnedělání znevažují a stále člověka nutí k dalším a dalším činům...

Chcete vědět, kdo byl skutečným objevitelem Islandu? Jak to bylo s vůbec prvním parlamentem na světě? Jak výbuch islandské sopky ovlivnil Velkou francouzskou revoluci? Co má společného Island a Apollo 11? Jak Island ovlivnil průběh druhé světlové války, ukončil tu studenou a stál u vzniku státu Izrael? Publicista a reportér Egill Bjarnason nastínil ve své knize tyto a mnohé jiné souvislosti mezi Islandem a zbytkem světa a velmi čtivou formou přiblížil úžasnou historii, kulturu a způsob života obyvatel tohoto udivujícího ostrova.Tak trochu jiný pohled na Island, Islanďany, islandskou historii a význam této ostrovní země ve světovém kontextu.

This work presents an outline of the Old Norse vocabulary associated with magic and its practicioners. The research is focused on the individual words’ evaluative aspect and on their function within the texts, as well as on the narrative roles of magic as a literary motif and as a cultural concept. The literary motif of magic plays a significant role as a narrative device that enables the construction of multiple layers of meaning in the texts. The cultural concept of magic contributes to the conceptualization of various social and psychological aspects, such as the transformations of political power, gender roles, the transgression of norms, irrational impulses, and diverse forms of otherness.

Výjimečně se stane něco, co stmelí celé lidstvo, propojí osudy všech, jako by sebou zemská přitažlivost trhla a svět se na okamžik zmenšil, přiblížil, a každý jednotlivý člověk si pak pamatuje, kde byl, když se to událo nebo když se o tom dozvěděl. A někdy se svět zmenší natolik, že je z něj jenom jeden člověk. Jedna drobná lidská bytost v opuštěném zálivu. Vyčkává a sepisuje kroniku nedávných událostí, na něž nelze zapomenout. Román Ostrov v sobě spojuje milostný příběh a mrazivou dystopii, v níž islandské dějiny postihne nečekaný obrat. Klade otázku, co lidi spojuje a co je rozděluje.

Co prožívá, když její dcera beze stopy zmizí? Matka je příběh o zločinu a jeho následcích, o nepochopitelné krutosti i ničivém žalu a o boji mezi muži a ženami, v němž bylo vždy zřejmé, kdo je pachatel a kdo oběť – až dosud. Zde však žádné jasné hranice mezi zločinem a spravedlností nenajdeme a postavy nejsou tím, čím se na první pohled zdají. Ze svižně plynoucího děje se místy vynořují mystické epizody, jež jsou charakteristickým znakem autorovy tvorby a čtenářům ještě více přibližují neskutečný vnitřní svět hlavní postavy. Steinar Bragi přistupuje k tématu jako vždy neúprosně a dokáže čtenáře hluboce zasáhnout a udržet v napětí až do poslední stránky. Zároveň se nevyhýbá ani zcela přímé společenské kritice a do románu obsadil i několik skutečných osobností současného islandského veřejného života.

Hranice mezi lidskou společností a světem mrtvých, snů a nadpřirozených bytostí je v pozdních ságách o Islanďanech úzká a lze ji oběma směry překračovat. Literární motivy překračování hranic nepředstavují v ději ság pouhé náhodně zvolené epizody, nýbrž odrážejí změny v náhledu pozdně středověkých Islanďanů na vlastní svět. Zatímco základním stavebním prvkem klasických rodových ság byly konflikty v rámci společnosti, v postklasických textech ustupují do pozadí a staroseverská literatura se širokým obloukem vrací k původnímu mytologickému modelu, jenž se zakládá na rozporu mezi sférou řádu a silami chaosu. Kniha tuto proměnu osvětluje z literárního i historického hlediska a studii doplňuje kompletními překlady osmi pozdních staroseverských textů.