Jiří Pilucha Knihy

Základní kurz na většině středověkých univerzit se skládal ze studia sedmi svobodných umění. Nižší úroveň (gramatika, rétorika a dialektika) se nazývala trivium a úroveň vyšší, kvadrivium, zahrnovala studium aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie. Kvadrivium lze chápat jako studium čísel ve vztahu k prostoročasu: aritmetika se zabývá čistými čísly, geometrie čísly v prostoru, hudba čísly v čase a astronomie (kosmologie) čísly v časoprostoru. Kniha Kvadrivium vznikla jako syntéza šesti publikací řady Pergamen, která pro českého čtenáře již téměř deset let systematicky mapuje lidské poznání na pomezí vědy a tajemna. Stejně jako u jednotlivých titulů řady jde o atraktivně graficky zpracované ochutnávky velkých témat, které se nebrání mystice ani čisté spekulaci. Jednotlivé knihy byly pro Kvadrivium aktualizovány, doplněny o řadu nových kapitol, tabulek a přehledů a propojeny odkazovým aparátem. Kniha poskytne mnoho potěšení každému, kdo se nebojí přemýšlet o velkých tématech, a uvítá názorného průvodce po jejich říši s doprovodem stovek půvabných ilustrací.

Ilustrovaná knížka Zázračné stromy je výsledkem mnoha let vědeckého výzkumu o životě stromů. Proniká do jejich tajemného světa a nabízí nám nové pohledy na podstatnou součást přírody, o níž toho víme stále málo. Strom může žít stovky let, úzce spolupracuje s jinými rostlinami, zvířaty i mikroorganismy. Skupina stromů tvoří les, jenž nám poskytuje potravu a prostředí pro rozmanité formy života. Cílem této knihy je pomoci lépe pochopit tajemství stromů, jejich částí, růstu, dynamických změn a to, jak je jejich život propojen s tím, co znamená být člověkem.

Co se s vámi děje při pití kávy? Působí čokoláda opravdu jako afrodiziakum? Jak fungují takové drogy jako alkohol a cannabis? Hrála psychedelie roli v evoluci člověka? V této fascinující knížce se přední psychofarmakolog Ben Sessa zabývá drogami, zákonnými i nezákonnými, přírodními i syntetizovanými, od nikotinu k endorfinům, od cukru k antidepresivům, které dennodenně užívají lidé po celém světě, aby si změnili stav vědomí.

V šestém století našeho letopočtu byl Blízký východ rozdělen na dvě mocenská centra, Persii a Byzanc. Už o sto let později se ale na jejich místo prodrala nová velmoc – arabská říše. Její bleskový vzestup znamenal v podstatě konec starověkého světa. Změny, které se v této chaotické době udály, však nebyly pouze geopolitické; svědčily o zásadní proměně lidské společnosti. Ta měla mít nepředvídatelné důsledky nejen pro současnost, ale také pro blízkou i vzdálenou budoucnost. To prozkoumal oceňovaný autor Tom Holland ve své nové knize, v níž se ponořil do historie oblasti Blízkého východu a Palestiny, kde má kořeny nejen evropská civilizace, ale i křesťanství, islám a judaismus. Jakou roli sehrála tato tři hlavní světová náboženství v boji o světovou nadvládu? Jaké místo náleželo císařům, šáhům a chalífům v tehdejších mocenských sporech při ustavování velkých říší? Proč mají Bible a Korán podobu, v jaké je známe dnes, a jak to ovlivňovalo tvorbu zákonů, architekturu, průběh bitev nebo dentální hygienu? Tom Holland zde přináší strhující a dramatický příběh rozmachu arabské říše se všemi jeho dopady pro západní svět.

Humorná dvojjazyčná knížka od amerického autora, který v letech 1990–1994 působil v Praze (mmj. jako šéfredaktor časopisu Prognosis). Souběžný anglický text tištěný zvratmo.

Matematika je nejen jedním z pilířů vědeckého bádání, ale dokáže nám osvětlit i mnoho zdánlivě všedních jevů z každodenního života. Matematické a fyzikální zákonitosti mají překvapivé uplatnění i v říši sportovních výkonů. A totéž platí i pro umění a kulturu – i tady hraje matematika důležitou, a leckdy nečekanou roli. Víte, jak lze pomocí Archimedova zákona snadno usvědčit padělatele šperků? Proč připomíná vlajka Nepálu polovinu vánočního stromečku? Víte, proč Cageova slavná skladba, při níž nezazní jediný tón, trvá právě 4 minuty a 33 sekund? John D. Barrow nám odhaluje skryté souvislosti světa čísel a vzorců a světa umění. U mnoha obrazově či zvukově libých objektů či jevů bychom matematické pozadí vůbec nečekali; umění máme přece jen spojené spíš s inspirací, náhlými vnuknutími, fantazií a spontaneitou. A o to je čtení zajímavější.

Studie o křesťanských ideálech, které tvoří základní morální principy demokratické společnosti a jsou jejím hlavním vývojovým stimulem.

Americkému filosofu a sociologu Robertu Nisbetovi se v této čtivé analytické rozpravě podařilo téměř nemožné: precizně definovat a srozumitelně vysvětlit politický konzervatismus. Konzervatismus patří spolu se socialismem a liberalismem ke třem hlavním politickým ideologiím současnosti, avšak na rozdíl od svých protivníků se vzpírá snadné definici, dokonce se sám za ideologii ani nepovažuje. Vychází totiž z přesvědčení, že jsme formováni tradicí a loajalitou vůči civilizaci a národní kultuře, z níž pocházíme. Že z ní máme vybírat všechno prověřené a zásadní – nejen proto, že jsme „trpaslíci na ramenou gigantických předchůdců“ a že pravá „politika znamená dát hlas mrtvým,“ ale díky vědomí, že nepochopíme, kde jsme, natož kam jdeme, nepochopíme-li, kde jsme byli až dosud. Konzervativní instinkt (solidní předsudek) „lze přirovnat k chabé naději, že svět může být lepší, která skomírá po boku zdrcujícího přesvědčení, že všechno může být daleko horší.“ Nisbet v tradici Edmunda Burkeho dokona

Autor analyzuje všeobecně rozšířené předsudky vůči kapitalismu, podporované zvláště západními intelektuály.

Proč se setkáváme s draky takřka ve všech lidských kulturách? Jaké geomantické poklady draci střeží? Ve skvostně vypravené knížce vypráví Joyce Hargreavesová příběhy těchto pozoruhodných živočichů ze všech koutů světa. Tento bohatě ilustrovaný svazek s přílohami, v nichž najdete podrobné popisy dračích lokalit po celé zeměkouli, je fundamentální a nadčasovou příručkou pro každého drakologa.