John Bunyan Pořadí knih

Kdysi dávno žil ve Městě zkázy muž jménem Křesťan se svou ženou a čtyřmi dětmi. Nebyl moc bohatý, ale tvrdě pracoval a vydělával dost peněz, aby své rodině mohl zajistit dostatek jídla i oblečení. Měl malý dřevěný domek a spoustu přátel a sousedů, se kterými si rád povídal. Dlouhou dobu byl opravdu šťastný. Jednoho dne však našel knihu. Vyslala ho na nebezpečnou a dobrodružnou cestu – jenže zároveň mu tím zachránila život. Musel sice opustit svou ženu a děti, ale cestou potkal nové přátele i společníky (a také nepřátele). Aby přežil, musí se mít na pozoru: útoky přicházejí ze všech stran – a někdy nečekaně. Dorazí bezpečně až do cíle? Dojde až do Nebeského města? Zvládne bažinu Malomyslnosti, poradí si s obrem Beznadějem a překoná pahorek Obtížnosti? Poutníkova cesta pro děti nabízí moderní převyprávění tohoto známého klasického díla Johna Bunyana. Navíc obsahuje užitečné vysvětlení jmen postav a míst, která Křesťan a jeho společníci postupně navštíví, a Bunyanovo uvažování o nich. „Bunyanova Poutníkova cesta a překlad Bible. Nic víc nechci.“ – Vincent van Gogh „Ani ten nejkultivovanější dospělý nemůže nic víc vynachválit a dítě nenajde nic zábavnějšího než tuto jedinečnou knihu.“ – Samuel Johnson

I v dnešním sekulárním světě jsou literární učenci udivováni působivostí Bunyanovy Poutníkovy cesty, nestárnoucí duchovní alegorie a jednoho z klasických děl anglické i světové literatury. Na stránkách této knihy čtenář může objevit, v čem spočívala podstatná část Bunyanovy velikosti: byl mužem vroucí modlitby, který nepřetržitě zápasil o to, aby ve středu jeho veškerého usilování stál sám Bůh. Předkládaná publikace obsahuje dvě Bunyanova pojednání o modlitbě: Modlitbu v Duchu, sepsanou autorem roku 1662 v bedfordské věznici, a Trůn milosti, který vyšel po autorově smrti v roce 1692 coby součást souhrnné sbírky. Obě krátké, leč hodnotné biblické úvahy tak reprezentují klasickou studii modlitby z autorské dílny bezesporu jednoho z nejpozoruhodnějších křesťanů všech dob.

Nadčasový alegorický popis hledání Boha z pera kazatele, který pro víru byl 12 let ve vězení. Dílo tak slavné a plné pravd, že kazatel Charles Spurgeon toto dílo četl znovu každý rok. John Bunyan byl anglický křesťanský spisovatel a kazatel. Pocházel z chudých poměrů, pracoval jako kotlář a poté, co se oženil, začal navštěvoval nonkonformistický sbor (tj. nepovolenou skupinu věřících, která se oddělila od státní anglikánské církve). Než ale prožil skutečné obrácení z Ducha Svatého, trápil se několik let nejrůznějšími pochybnostmi a duchovními boji. Později už jako známý kazatel, vězněný 12 let za nepovolenou kazatelskou činnost, své trápení a hledání skvěle využil právě ve vězení při psaní nadčasového alegorického popisu hledání Boha s názvem Poutníkova cesta, který právě držíte v ruce. Po několika letech napsal pokračování s názvem Cesta Křesťanky.

John Bunyan byl anglický křesťanský spisovatel a kazatel. Pocházel z chudých poměrů, pracoval jako kotlář a poté, co se oženil, začal navštěvoval nonkonformistický sbor (tj. nepovolenou skupinu věřících, která se oddělila od státní anglikánské církve). Než ale prožil skutečné obrácení z Ducha Svatého, trápil se několik let nejrůznějšími pochybnostmi a duchovními boji. Později už jako známý kazatel, vězněný 12 let za nepovolenou kazatelskou činnost, své trápení a hledání skvěle využil právě ve vězení při psaní nadčasového alegorického popisu hledání Boha s názvem Poutníkova cesta. Po několika letech napsal pokračování s názvem Cesta Křesťanky, kterou právě držíte v ruce.

Autor Poutníkovy cesty, jedné z nejoblíbenějších knih niterně zbožných křesťanů pietistického a probuzeneckého hnutí, uvažuje v tomto svém dalším spise nad zosobněným „tajemstvím nepravosti“, jak je vylíčeno v symbolech Zjevení Janova, poslední knihy Bible. Bunyan byl přímým svědkem náboženské občanské války, která v Anglii sedmnáctého století stála životy mnoha mučedníků, a sám se pro své náboženské přesvědčení ocitl několikrát v žaláři. Přesto v tomto svém krátkém traktátu, který vyšel až po jeho smrti, odolává pokušení, kterému mnozí jiní vykladači podlehli: Nesnaží se symboly biblické Apokalypsy dávat do senzačních souvislostí s jmenovitými historickými událostmi nebo postavami, ale naopak rozvíjí a podtrhuje jejich univerzální charakter. Bunyan byl tedy postiženým současníkem náboženského útlaku duchovně probuzených křesťanů, pronásledovaných jak katolíky, tak anglikány. Jako znalec Písma a bystrý pozorovatel života své doby rozpoznává, že zlo, vycházející z propasti nám unikajícího tajemství, proniká všemi hranicemi a lidské pokusy ho nějak zastavit a zdolat jsou v posledu neúčinné. Jediná naděje pro nás podle autora spočívá v Boží moci, v nenápadně postupující a nakonec viditelně vítězné převaze samotného vykupitelského díla Kristova. Právě tento duchovní výhled činí drobné, více než třistaleté Bunyanovo pojednání překvapivě aktuálním i pro nás.

Svatá válka, kterou vedl Šaddaj s Diabolem o hlavní město světa, aneb, Ztráta a znovuzískání města Duše / Bunyanova Svatá válka se rodila v bedfordském vězení, kam se autor dostal na dvanáct let za kázání při nedovoleném shromáždění. Tryská z ní jeho puritánská radikální spiritualita a jistý kalvínský aktivismus, který vnímá duchovní boj mezi Bohem a ďáblem o lidskou duši jako svatou válku. Není to však dualistický zápas dvou rovnocenných říší a není pochyb, že město - duše člověka může využít sílu Boží spásné intervence v Mesiáši - Immanueli.

Příběh – podobenství, jak si autor představoval životní pouť bohabojného, ctnostného člověka životem. V angloamerickém světe je kniha brána jako jakási „Protestanská bible“.