Franz Olivier Giesbert Knihy

Róza, sto pět let stará dáma, vlastní v Marseille vyhlášenou restauraci „Malá Provence“, kde hostům předkládá velice originální pokrmy inspirované vším, čím si kdy prošla, všemi lidmi, které kdy potkala. Nakonec se rozhodne sepsat paměti, neboť její život byl vskutku pohnutý... Groteskní epopej, jež z toho vzejde, vypráví o kuchařce, která se nikdy ničeho jen tak nezalekla. Róza, ztřeštěná a poněkud drsná osůbka, přežila všechny možné podlosti 20. století, jímž prošla, aniž co ztratila ze své poživačnosti a chuti do života. Vedle dvou velkých lásek zakusila, co se dalo: genocidu Arménů, nacistické hrůzy, maoistické třeštění, osobní tragédie i ponížení, cestu jí křížili lidé obyčejní, i ti, kteří zasahovali do dějin: absurdní řízení osudu a její kuchařské umění ji na čas zavedly i do domácnosti vůdce SS Heinricha Himmlera. Pokaždé se ale oklepala a zase vykročila vpřed – někdy pod praporem, na němž vlálo starozákonní heslo Oko za oko, zub za zub. Na její neuvěřitelné pouti napříč bouřlivým stoletím i zeměmi ji doprovázela zvláštní bytost – mlok Theo, s nímž v těžkých chvílích rozmlouvala jako rovný s rovným. Hořce ironická kniha v duchu šibalských románů.

„Toho večera jsem se rozhodla zavést Knihu zla a zapisovat do ní jména všech škodlivých individuí, která mi přijdou do cesty. Prvním byl Robespierre.“ Mladičká pomocnice v zubařské ordinaci Lucile toho ve svých patnácti letech zažila až příliš. Velká francouzská revoluce ze dne na den ukončila její šťastné dětství v Normandii a vrhla ji do víru událostí v hlavním městě. V den, kdy pařížská lůza vyplenila královský palác, se v dusivé atmosféře všeobecné nejistoty a násilí rozhodla zasvětit život trestání všech nepravostí, na něž jí v životě budou stačit síly. A protože má velmi jemný smysl pro spravedlnost a protože ji zubařské řemeslo přivede do mimořádně zajímavých prostředí, má příležitostí ke mstě za nevinné oběti fanatismu všeho druhu víc než dost. V novém románu Franze-Oliviera Giesberta, kterého čeští čtenáři znají jako autora knih Himmlerova kuchařka a Láska je věčná, dokud trvá, sledujeme neobyčejný osud dlouhověké zubařky Lucile, který ji zavede na tři kontinenty a na křeslo jí posadí nejednu prominentní postavu historie.

Láska „běží, umírá, znovu se rodí, povznáší, snižuje, pozvedá nebo ničí, bez ustání přeskakuje z jedné bytosti na druhou, okolo zeměkoule“. Amina, mladičká dívka ze severního Mali, musí velice ztloustnout, aby se vůbec mohla provdat. Své manželské štěstí nakonec najde jako čtvrtá žena starého imáma, který si ji velice zamiluje – natolik, že jí dovolí i to, co v tradiční islámské rodině dovoleno není. Amina se vzdělává, účastní rozhovorů s muži – harmonie ovšem trvá jen do chvíle, než do života imámovy rodiny vtrhne krutost v podobě tlupy islámských fanatiků. Amina pak štafetu lásky a milostných vztahů předává do Evropy, Asie, Ameriky... V Himmlerově kuchařce čtenáře jeden příběh provázel bezmála celým 20. stoletím; v této knize (s poněkud potměšilým názvem Láska je věčná, dokud trvá) naopak mnoho příběhů oběhne téměř celou planetu Zemi a nakonec se poněkud nečekaně propojí v souvislý kruh osudů.

​Bernard Tapie se livre comme jamais il ne l'a fait. Tapie se livre comme jamais il ne l'a fait.Deux hommes vrais, dans un dialogue complice, émouvant, sans concession. Un portrait inédit et passionnant. Celui d'un personnage fort en gueule, d'une énergie débordante, intrépide et provocateur. Un autodidacte issu d'un milieu très modeste qui a eu mille vies. Bernard Tapie, l'une des personnalités françaises les plus populaires et authentiques, dont toute la France a suivi les aventures mouvementées et qui aura marqué la politique, le sport, le monde des affaires pendant près de cinquante ans." Un témoignage choc, émouvant et combatif. " Le Point" Conçu comme un thriller, Leçons de vie, de mort et d'amour traverse un demi-siècle d'un destin hors normes. " Nice Matin" On jubile d'entrer dans le roman de ce caméléon tape à l'œil, de cet écorché vif à la vulgarité pétaradante, capable de changer de monde comme de chemise. " Le Figaro

De sa montagne, Jehan Dieu de La Viguerie observe, le cœur saignant, la folie des hommes. Maître-chirurgien, moraliste et aventurier, il adore les âmes et les corps de ses semblables en un temps - nous sommes en 1545 - où l'on se plaît à les malmener au nom du Tout-Puissant. Pendant que les troupes du Roi et du Pape massacrent les vaudois de Provence, à Mérindol ou à Cabrières, un criminel en série s'acharne à voler les foies des fillettes. Le sieur Dieu enquête, soigne et redresse les torts, en méditant sur ce qu'il a appris lors de son voyage de l'autre côté de la terre. Depuis, il est hanté par les douze prophètes qui l'ont précédé. Il se prend même pour l'araignée qui s'attarda jadis sur le genou du Christ. Qui éventre les enfants ? Pourquoi le Seigneur divise-t-il au lieu de réunir ? Avec cette épopée métaphysique, Franz-Olivier Giesbert a choisi d'aller jusque dans la nuit qui hante le cœur des hommes. Et, en chemin, nous croisons des saints, des inquisiteurs, des assassins, des manichéens, des damnés et une jeune fille aux yeux verts dont s'est épris le sieur Dieu.

Grande figure du milieu marseillais, Charly Garlaban est abattu dans un parking. le corps criblé de 22 balles, il survit miraculeusement. Il entreprend alors une expédition punitive : supprimer jusqu'au dernier les auteurs du guet-apens. Mais qui peut bien s'acharner à contrecarrer son plan et à décupler ainsi sa faim de vengeance ? Monte-Cristo des temps modernes, inspiré de faits réels, l'Immortel nous ouvre les portes d'un Marseille interpole.

Exploring the profound questions of mortality and faith, François Mitterrand reflects on his impending death and the possibility of viewing it as a new beginning rather than an end. His poignant thoughts serve as a powerful testament to his beliefs and experiences, inviting readers to contemplate the nature of life and death without the comfort of faith. This introspective work delves into the complexities of human existence and the acceptance of one's fate.