Jana Chartier Pořadí knih

Problém reprodukce či reprodukovatelnosti je kanonickým motivem úvah o fotografii a ztělesněním její hraniční povahy. Mezi nejvýznamnější příspěvky k této diskusi patří teoreticko-kurátorská koncepce „imaginárního muzea“ Andrého Malrauxe; její hlavní rysy shrnul v eseji vydané v roce 1947 a revidované v letech 1951 a 1965. Fotografická reprodukce se pro něj stává organizačním principem dějin světového umění, meta-médiem, umožňujícím transformaci obrazů v zájmu jejich porovnávání a uspořádávání. Fotografické imaginární muzeum tak lze zároveň chápat jako historický předvoj a předpoklad soudobých databází obrazů, určených ke strojovému zpracování. Český překlad Malrauxovy eseje doplňuje doslov Tomáše Dvořáka, který rozlišuje dva modely (chápání) rozmnožování obrazů: reprodukci originálu a sériovou výrobu.

New York po roce 1900. Mladá dívka, fascinovaná vzácnými knihami, si zahrává s osudem a šplhá po společenském žebříčku vzhůru. Pod falešným jménem Belle da Costa Greene, pro přátele prostě Belle Greene, se stává ředitelkou pohádkové knihovny magnáta J. P. Morgana a miláčkem mezinárodní aristokracie. Ve skutečnosti je to podvodnice. Podvádí všechny a ve všem, žije v neustálé lži a přetvářce, neboť tato oslnivá dáma, vážená a uznávaná odbornice v elitním prostředí bibliofilů a nejlépe placená žena v USA, skrývá z pohledu striktně rasistické společnosti strašlivé tajemství. Ačkoli vypadá jako běloška, ve skutečnosti je Afroameričanka. Navíc je dcerou slavného černošského aktivisty, který její snahu skrýt svůj původ považuje za neodpustitelnou zradu. Společnost, jež více či méně oficiálně uplatňuje „one-drop rule“, zákon, který označuje za černocha kohokoliv, kdo má v sobě byť jedinou „kapku černošské krve“, je ale ještě nemilosrdnější. Hrdinka knihy Belle da Costa Greene zemřela v roce 1950 a své tajemství by si vzala do hrobu, nebýt kufru plného dokumentů na jedné půdě.

Devítiletý Rádž netuší, že je válka. Má jiné starosti – přišel o dva bratry, otec je tyran a opilec... Rádž se mu snaží klidit z očí a toulá se. Místní vězení ho přitahuje jako magnet. Co je to za tou vysokou zdí za podivné lidi? Co provedli, jsou nebezpeční? A pak se pohledem střetne s chlapcem, jako je on sám; mohl by být jeho bratrem, ale je tak jiný. Černovlasý a snědý Rádž se narodil na Mauriciu, David je židovský chlapec z Prahy s andělskými blond loknami. K jejich osudovému setkání dojde na ostrově Mauricius, kam v roce 1940 připlula loď Atlantic se zhruba 1500 židovskými utečenci ze střední Evropy, z nichž několik stovek pocházelo z bývalého Československa. Britské úřady jim z politických a taktických důvodů nepovolily zůstat v Palestině, kam se po velkých útrapách málem dostali, ale zřídily pro ně internační tábor ve starém vězení na Mauriciu. Docházelo k násilí i bezpráví, na které by se rádo zapomnělo. Zapomenout se pokusil i Rádž, ale jako sedmdesátník k sobě vzpomínku na svého posledního bratra, na Davida, pustí zpět. Nathacha Appanah kouzelným jazykem připomíná krutou, téměř neznámou součást dějin naší západní civilizace, viděnou očima dítěte.

Lucy plní poslední přání své matky a vrací se do rodného města ve Virginii. Cesta přes celé Státy pro ni znamená šanci na nový, lepší život. Získala totiž nečekané dědictví v podobě nemovitosti jménem Zimní vilka. Není to polorozpadlý domek, jak očekávala, ale velký dům, na němž se podepsal zub času. Sídlo s mnoha zákoutími, která skrývají tajemství, vášně a zrady několika generací. A Lucy doufá, že právě tady by mohla najít odpověď na otázku, kterou matka nikdy nezodpověděla. Kdo je její otec? Dědictví dostane, jen když splní několik podmínek, jinak přijde na řadu další z řady dědiců, charismatický Hank. Je proto odhodlaná udělat cokoliv, aby si dům udržela. Pomáhá jí v tom celé městečko, které si ji rychle oblíbí. Lucy postupem času zjišťuje víc o historii své rodiny, ale hlavně o sobě samé. Během pátrání po svých předcích totiž najde něco, co dosud neměla; domov, rodinu a lásku.

Je léto 1967, u jezera ztraceného v hloubi hustého quebeckého lesa zmizí děvče. Najdou ji mrtvou, s nohou rozervanou od zrezlé lovecké pasti. Vyšetřováním se dojde k závěru, že šlo o nehodu: Zaza Mulliganová se prý stala obětí tichého lesa. Když se ale ztratí další dívka, je všem jasné, že kolem jezera obchází zabiják. Vybroušený styl ve službách tísnivé atmosféry a jemné psychologické sondy – to mnohé kritiky i čtenáře vede ke srovnání s Twin Peaks Davida Lynche. Autorka za román Bandury (Bondrée, 2014) získala několik literárních ocenění, především prestižní kanadskou Cenu Generálního guvernéra. Thriller z hlubin kanadských lesů.

Budou se mít rodiče rádi celý život? K čemu je vlastně láska? Můžeme mít kamarády na celý život? Láska a přátelství vyvolávají u dětí celou řadu otázek. Některé z nich mohou vzbuzovat rozpaky a dospělí na ně nemají vždy odpověď. Tato knížka se snaží vhodnými slovy vysvětlit dětem velkou záhadu jménem láska. Upozorňuje je na emoce, které může láska přinášet, a pomáhá jim co nejvyrovnaněji přejít z dětství do puberty. Pro kluky a holky od 7 let.

Kniha je určena všem, kteří mají v úmyslu omezit množství odpadu kolem sebe tím, že budou uvědoměle nakupovat, jíst, oblékat se atd. Autorka popisuje svoji cestu: prvotní rozhodnutí vyloučit všechny odpady, z něhož rychle vystřízlivěla, a současný pomalejší postup krůček po krůčku, což je realistická varianta i pro čtenáře-laiky. Nejedná se o suchý popis, autorka také uvádí různé problémové situace z vlastního života, do nichž se vinou své snahy o změnu dostala, a dává čtenářům cenné rady, jak se jim vyhnout. Vyjmenovává také, jak konkrétně lze snížit odpad ve všech možných lidských aktivitách a jak změnit své dlouholeté návyky.

Zoufalí rodiče nechali Palečka i jeho bratry v lese. Ti při hledání cesty domů narazili na obra lidožrouta, který vaří děti podle televizního pořadu a jehož dcerušky milují Zpívání na pasece. Jak tohle dopadne? Paleček je sice nejmladší, ale ničeho se nebojí, ani obra, ani obryně, ani rodičů. Říkáte si, co je to za pohádku? To je pohádková pohroma! I hrdinové z klasických pohádek chtějí držet krok s dobou. Přečtěte si známou pohádku s vtipnými ilustracemi i komentáři, které pobaví vás i vaše děti. Konečně kniha, kterou si budete chtít číst každý večer!

Suzanne Lulingová byla jednou z výjimečných osobností Diorova nejužšího týmu. Právě ona měla rozhodující podíl na vzestupu tohoto módního domu a jeho věhlasu doma i v zahraničí. Christian Dior a Suzanne Lulingová se narodili v Granville a znali se odjakživa. Ona nikdy nepochybovala o jeho úspěchu, on obdivoval její nevyčerpatelnou energii a dobrou náladu. Suzanne před válkou pracovala v oboru reklamy po boku Marcela Bleustein-Blancheta, zakladatele skupiny Publicis, a na kariéru v oblasti módy neměla ani pomyšlení. Když si ale Christian v roce 1946 otevřel vlastní módní salon, trval na tom, aby jeho podnik, prodej a komunikaci vedla právě Suzanne. Tak se tato žena výjimečného temperamentu a neodolatelného šarmu stala jednou z klíčových postav značky Christian Dior a neopominutelnou osobností pařížské smetánky té doby. Své vzpomínky na "ducha jedné epochy" zachytila formou krátkých textů doprovázených fotografiemi.

Gabrielle „Coco“ Chanel, první dáma haute couture, vytvořila vzhled moderní ženy. Ve dvacátých letech minulého století vydělala obrovské jmění a vybudovala módní impérium. Její život mezi lety 1941 až 1954 zůstával ovšem dlouho zahalen dohady a tajemstvím, které ani ona ani autoři jejích životopisů nikdy neobjasnili. Hal Vaughan přichází s pravdou o její válečné kolaboraci a dlouhém vztahu s německým playboyem, baronem Hansem Güntherem von Dincklage – špionem, který stál v čele vyzvědačské sítě a zodpovídal se přímo Goebbelsovi. Vaughan rekonstruuje příběh toho, jak se Chanel stala nacistickou špionkou, jak po skončení války unikla zatčení a skrývala se se svým milencem ve Švýcarsku. A také, jak se – i přes podezření ohledně své kolaborantské minulosti – dokázala v sedmdesáti letech vrátit do Paříže a znovu postavit na nohy ikonický módní dům Chanel.