Jan Prokeš Knihy

Chtěli změnit umění a s ním i celou společnost. Umění změnili. Společnost ne… Velká říjnová revoluce, to nebyl jen razantní přelom v ruské politice. V očích revolucionářů se utvářela celá nová společnost, nový svět a nový člověk. Jedním z projevů této nové epochy lidských dějin mělo být i umění: to staré, buržoazní a tradiční bylo zavrženo ve jménu umění moderního a progresivního. V čele Sovětského svazu proto vedle bolševiků stanuli i avantgardní umělci. Dříve odmítaní tvůrci jako Kazimir Malevič, Marc Chagall, Vasilij Kandinskij nebo Vladimir Tatlin byli pověřeni úkolem provést socialistickou estetickou transformaci: reformovaly se pedagogické systémy, v zapadlých obcích se budovaly galerie, města zaplavilo avantgardní umění. Trvalo to však jen pár let, než tato umělecká svobodomyslnost začala být Sovětskému svazu, komunistickému politbyru a jeho regulím na obtíž. Triumf umění skončil lidskou tragédií. Avantgardisté jsou velkolepým příběhem několika umělců, kteří chtěli změnit svět, portrétem doby bolševické revoluce a teroru i strhujícím vyznáním modernímu umění.

Americký historik a novinář Stephen Kinzer ve své poutavé knize líčí život dvou mocných bratrů, Allena a Johna Fostera Dullese, kteří v letech studené války formovali zahraniční politiku USA. Allen Dulles byl šéfem CIA a John Foster Dulles ministrem zahraničí Eisenhowerovy vlády. Ačkoli byli povahově odlišní, tvořili silný tandem, který rozhodoval o osudech milionů lidí, aniž o tom většina Američanů věděla. Vyrůstali v přísné zbožnosti a s misionářským zápalem, snažili se přetvářet svět podle svých představ a v každém, kdo nebyl horlivým spojencem USA, viděli hrozbu. Dullesové byli architekty politiky, která vedla válku proti zemím usilujícím o nezávislost, zejména v třetím světě, kde USA ztrácely vliv. Kinzer popisuje klíčové události, jako puč v Guatemale, svržení íránského premiéra Mosaddeka, intervence v Indonésii a Kongu, a operace proti Kubě. Autor se však nezaměřuje pouze na události, ale zkoumá motivy bratrů, jejich názory a rodinné zázemí, a klade si otázku po příčinách amerického excepcionalismu a intervencionismu. Dullesové nebyli výjimeční jedinci, ale typičtí představitelé americké tradice, a jejich příběh je příběhem Ameriky. Kinzer odhaluje temnou stránku americké historie, která vyvolává kritiku a s níž se Amerika dosud nevyrovnala.

Michael Pillsbury, sinolog a bezpečnostní analytik, odhaluje v aktuální knize, jak Čína systematicky usiluje o to, aby dohnala a předstihla Spojené státy a stala se globální supervelmocí. Tento strategický plán, nazvaný "Stoletý maraton", má vyvrcholit v roce 2049, kdy Čína oslaví sté výročí komunistické revoluce. Čínská vláda při realizaci tohoto záměru postupuje trpělivě a rafinovaně, čerpajíc inspiraci z historických tradic, které sahají až do období Válčících států před více než dvěma tisíci lety. Pillsbury upozorňuje na to, jak Čína využívá neinformovanost a naivitu západní veřejnosti, což nám brání vidět, jak se rýsuje vážná bezpečnostní hrozba. Autor argumentuje, že Západ, zejména Spojené státy, nevědomky pomáhaly Číně na cestě k dosažení jejího cíle stát se první globální supervelmocí. Pillsbury svou analýzu opírá o hluboké znalosti Číny, které získal studiem a přímými kontakty s čínskými exulanty a představiteli čínského intelektuálního a politického establishmentu. Vysocí čínští vojenskí činitelé a zástupci ministerstva státní bezpečnosti mu poskytli unikátní pohled na své geostrategické úvahy a plány. Tato dlouholetá zkoumání vedla k publikaci, která od svého vydání vzbudila značný zájem mezi odborníky i širokou veřejností.

Bez práce nejsou koláče. Někdy to ale jde i bez nich. Práce určuje náš osobní čas, formuje naši identitu a točí se kolem ní organizace celé moderní společnosti. Je prostě přirozené pracovat nebo si práci hledat. Po většinu lidských dějin tomu tak ovšem nebylo a v některých kulturách i v současnosti nezastává práce takovou zásadní roli jako v západní společnosti. Lidé na Západě přitom žijí v nadbytku, v narušeném životním prostředí a také v kontextu zrychlující se automatizace čehokoli. Paradoxně se ale pracuje stále více. Antropolog James Suzman v knize Práce pátrá po zdrojích a příčinách fenoménu politické, kulturní i osobní posedlosti prací. Odhaluje kořeny současného pojetí práce v ideologických sporech devatenáctého století, ale také v tehdejším chápání biologie. A na vlastních výzkumech i historických příkladech ukazuje, že žít a prospívat se dá i bez neustálého pracovního nasazení. Zvlášť když k tomu lidstvo má prostředky i motivaci.

Vladimir Putin se považuje za věřícího a má silný vztah k ruské pravoslavné církvi. Možná se každý večer modlí a ptá se Boha, proč na Ukrajině nevznikly hory. Tato kniha, přeložená do mnoha jazyků, nabízí brilantní průvodce moderními dějinami a shrnuje klíčové informace o současném světě. Geografické podmínky ovlivnily vývoj lidstva a stále formují rozhodnutí politiků. Vedení sedmi miliard obyvatel planety je určováno řekami, horami a dalšími geografickými faktory, které ovlivňují naše možnosti. Pokud vás zajímá Putinova posedlost Krymem, vzestup USA jako světové velmoci, čínská expanze nebo tibetská otázka, tato kniha je pro vás. V deseti kapitolách, které pokrývají různé regiony světa, autor přístupně objasňuje důležité okolnosti formující minulost, přítomnost a budoucnost jednotlivých oblastí. Kniha je inteligentním úvodem do geopolitiky složitého a provázaného světa. Tim Marshall, zkušený novinář a odborník na mezinárodní dění, přináší analýzy a reportáže z mnoha konfliktů a zemí. Je autorem několika knih a zakladatelem serveru TheWhatandtheWhy.com. Jeho práce je uznávána pro schopnost prezentovat složité problémy přístupným způsobem, což dělá tuto knihu jednou z nejlepších v oblasti geopolitiky.

Jakým směrem se bude svět ubírat v 21. století? Autor v této knize, navazující na mezinárodní bestseller, zkoumá, jak geografické a geopolitické faktory ovlivňují možnosti národů. V deseti kapitolách se zaměřuje na regiony, které budou formovat globální politiku a předpovídá potenciální krizová ohniska a konflikty. Čtenáři se dozvědí, proč se další fáze uprchlické krize může objevit dříve, než očekáváme, a jaký význam má aktuální boj o Tichomoří. Kniha také analyzuje vývoj ve Středomoří a na Blízkém východě a poukazuje na to, jak se vesmír stává novým bojištěm pro světové velmoci. Autor objasňuje klíčové geografické a geopolitické podmínky, které ovlivňují minulost, přítomnost a budoucnost jednotlivých regionů. Čtenáři se mohou těšit na cestu do Austrálie, afrického Sahelu, Řecka, Turecka, Spojeného království, Íránu, Etiopie, Saúdské Arábie, Španělska a nakonec i do vesmíru, aby našli odpovědi na otázky o budoucnosti v 21. století. Kniha je doplněna mapami, které usnadňují pochopení prezentovaných informací.

Světoznámá kniha Roboti nastupují amerického počítačového experta a spisovatele Martina Forda, kterou deník Financial Times vyhlásil nejlepší ekonomickou knihou roku 2015 a která byla dosud přeložená do devatenácti jazyků, přináší fascinující vhled do rozvoje umělé inteligence, jež dnes v čím dál větší míře ohrožuje pracovní místa. Jestliže panuje obecná shoda, že v dohledné době mohou stroje nahradit jakoukoliv lidskou práci, která je do určité míry rutinní – ať už jde o práci v továrnách, zdravotnictví nebo například v potravinářství – Martin Ford varuje, že hrozby, kterým do budoucna čelíme, jsou daleko větší. Nejenže ukazuje, že tradiční recepty na negativní dopady techno¬logických změn, jako je rekvalifikace a vyšší vzdělání, už nebudou fungovat, ale především vyvrací představu, že nástup robotů a automatizace práce postihne pouze ty nejhůře placená místa. Na základě podrobného výzkumu a sběru dat zejména ve Spojených státech a Velké Británii dokazuje, že technologie šlapou na paty i vzdělané elitě. Roboti jsou totiž čím dál chytřejší, dokážou pracovat se stále sofistikovanějšími algoritmy a především se dokážou sami učit. Ať už jde o právníky, technické experty, finanční odborníky, ale i učitele, překladatele nebo novináře a paradoxně i počítačové programátory a datové analytiky, skoro nikdo si už nemůže být jistý budoucností

Dokážeme se přizpůsobit měnící se povaze práce? Které dovednosti by měly rozvíjet naše děti? Může obava z kybernetické války rozpoutat další závody ve zbrojení? Autor nabízí zasvěcený a informovaný pohled na přicházející změny v oborech, které nejvíce ovlivní naši ekonomickou budoucnost, počínaje robotikou a umělou inteligencí přes kybernetickou bezpečnost a komerční využití genomiky až po dopad digitálních technologií na peněžní trhy. Nový a vrcholně erudovaný pohled na obory, které nejvíce ovlivňují ekonomickou budoucnost lidstva.