Barbara Kingsolver Pořadí knih

Píše se rok 1960 a v Belgickém Kongu to vře. Vesnička Kilanga kdesi v hlubinách džungle zatím působí stejně poklidně jako dřív a život její opuštěné misie rozvíří pouze příjezd amerického kazatele Nathana. Má v misii působit rok a jeho předsevzetím je obrátit na víru co nejvíc obyvatel. V neochvějném přesvědčení o své pravdě však nedokáže vesničanům porozumět a najít si k nim cestu, což se mu ostatně nedaří ani u vlastní rodiny, jež ho na misijní cestě doprovází. Postupně vychází najevo, že pod zdánlivou poslušností manželky i čtyř dcer probublává vůči despotické hlavě rodiny hněv stejně silně, jako se Afrika touží vzepřít koloniální nadvládě. Ve vyprávění se prolínají hlasy jednotlivých protagonistek: každá je jiná a k tragickému osudu rodiny zaujímá vlastní postoj. Přes všechny rozdíly je ale k sobě váže pouto, jež nedokáží zničit ani dramatické okolnosti. Barvitý příběh plný humoru i bolesti, v němž do života obyčejných lidí krutě zasáhne válka a špinavá hra velmocí, vyvolává úžas nejen nad nádherou i nemilosrdnou tvrdostí africké přírody, ale především nad kulturním a jazykovým bohatstvím obou civilizací, pro něž je přitom tak těžké si vzájemně porozumět.

Román vypráví o dramatických letech první poloviny 20. století a o tom, jak se dějiny podepisují na osudu jednotlivce. Hlavním hrdinou je fiktivní americký umělec Harrison Shepherd, který se snaží najít vlastní identitu. Jeho útočištěm jsou knihy a deník, do něhož si zapisuje své myšlenky. Harrisonův život se zásadně mění poté, co ho matka Mexičanka odveze do Mexika, když opouští jeho otce. Jeho putování mezi Mexikem a USA je zároveň cestou mezi válkou, revolucí, fašismem a komunismem. Příběh začíná ve třicátých letech, kdy obě země procházejí významnými historickými událostmi. Mistrně konstruované zápletky vedou hrdinu k výjimečným setkáním s umělci a politiky, jako jsou Diego Rivera, Frida Kahlo či Lev Trocký během revolučního vzepětí, a později s Douglasem MacArthurem a Johnem Edgarem Hooverem v období „mccarthyovského honu na čarodějnice“. Kniha přináší nezapomenutelný portrét umělců a umění. Harrison Shepherd je v Americe úspěšný, ale stále mu něco chybí, například dávno ztracený deník, který mu brání dokončit jeho poslední dílo. Tato „lakuna“ se stává klíčovou metaforou pro „bílá místa“ v životě fiktivního umělce i pro mezery v našich životech.