Jitka Lorenzová Knihy

Kniha se na pozadí proměny společenského a vědního paradigmatu zabývá vybranými aspekty postmoderní situace ve vzdělávání. Pozornost je věnována filosoficko-etické perspektivě postmoderny, jež byla v pedagogice spojena s krystalizací nových, radikálně demokratických vzdělávacích perspektiv. Dále je charakterizována proměna paradigmatu vědy v post-kuhnovském období a nahlédnuta situace pedagogiky v podmínkách epistemologického relativismu, kulturní diverzity a pluralizace pedagogického myšlení. Konečně jsou na příkladu univerzity a nároků kladených na učitelskou profesi nastíněny důsledky průniku neoliberální doktríny do vzdělávání v podmínkách ekonomické a technické globalizace.

Monografie přináší pohled na sociální pedagogiku jako na historicky zformovaný a aktuálně rozvíjený systém vědy, praxe a profese. Seznamuje čtenáře s klíčovými teoreticko-praktickými koncepty sociální pedagogiky a objasňuje genezi jejího vědního i profesního profilu. V návaznosti na to nastiňuje aktuální rozvoj sociální pedagogiky v ČR a v dalších zemích. Pozornost věnuje procesu socializace a oblastem, ve kterých se rozvíjí sociálně pedagogická praxe – informální výchově, sociokulturní animaci, práci s mládeží, lidovému vzdělávání dospělých, komunitní škole a školní sociální pedagogice. V neposlední řadě objasňuje význam principů, na kterých je založen sociálně pedagogický přístup k práci s lidmi, a seznamuje s profesí sociálního pedagoga v českém i v mezinárodním kontextu. Výběr z posudků: „Předkládaná monografie nemá v České republice obdobu svým obsahovým záměrem ani šíří zpracování znalostní a dovednostní báze dané vědecké oblasti. V kontextu ČR se jedná o práci, která má potenciál stát se základním profilujícím dílem oboru sociální pedagogika a snese srovnání i s významnými mezinárodními publikacemi.“ doc. Radim Šíp „Kvalitní a tvořivé zpracování monografie prokazuje v plné míře autorčinu kompetentnost a profesionalitu na poli sociální pedagogiky a představuje nejen fundovaný zdroj pro studium sociální pedagogiky, ale především značné obohacení sociálně pedagogického myšlení v Česku.“ doc. Věra Poláčková