Tomáš Pánek Knihy

Obrazová kniha Rozhlasto představuje sto rozhlasových let v unikátních fotografiích, plakátech a dokumentech z bohatého Archivu Českého rozhlasu. Publikace zachycuje spartánské počátky vysílání ve dvacátých letech, zlatou éru rozhlasu v éře první republiky i krvavé boje o rozhlas v letech 1945 a 1968. Zobrazuje specifickou práci rozhlasových pracovníků za mikrofonem i u nahrávacích zřízení a představuje osudy významných rozhlasových osobností, slavných herců a režisérů na dosud neznámých fotografiích. Nezapomíná ani na posledních 30 let veřejnoprávní služby. Součástí knihy jsou i QR kódy, které po načtení mobilním telefonem umožňují okamžité přehrání dobových zvuků spojených s danou fotografií. Součástí je i několik tematických složek, v nichž čeká na čtenáře odhalení jednoho tajemství.

Kolem jeskyní v Moravskoslezských Beskydech už od nepaměti kolují mýty a pověsti. Jak je to však s beskydským podzemím doopravdy?

Čtyřicet doporučených pěších tras po turistické oblasti Javorníky - Moravskoslezské Beskydy, nejsevernější části česko-slovenského pohraničí.

Studená plotna, studené srdce? Nevaříš, tedy nemiluješ! Nemusí to být vždycky pravda, ale vymluvte to prázdnému žaludku! Navíc už máte plné zuby těch fádních jídel ze závodky nebo hospody na rohu. Uklohněných bez fantazie i koření a zalitých univerzální omáčkou. Teď máte chuť na něco... něco dobrého. BLESK vám touto knížkou nabízí příležitost k obojímu - posílíte lásku a skoro dvěstěkrát si dáte "něco dobrého". Něco originálního a zároveň jednoduchého, co vás nebude stát majlant. Ze záplavy receptů od čtenářů BLESKU jsme vybrali 184 jídel, která jsme uvařili a ochutnali. A ejhle! Toto není kuchařka, která si hraje na vaši maminku nebo se tváří jako slovník cizích slov. Tohle je unikátní sbírka osvědčených receptů skutečných lidí, kteří se pod ně nebáli podepsat. Takže s klidným srdcem spolu se čtenáři BLESKU doporučujeme: Milujte se a vařte! K obojímu přejeme dobrou chuť. Publikace, která pří čtení zalahodí i oku - na každé straně je barevná fotografie skvostně upraveného popisovaného pokrmu.

Do vašich rukou se právě teď dostává unikátní kuchařka, která si nehraje na vaši maminku nebo se tváří jako slovník cizích slov, ale obsahuje spoustu osvědčených receptů, které jsou originální a zároveň jednoduché a nebudou vás stát majlant. I ty na pohled nejobyčejnější pokrmy, jako například Ostrá česnečka pro zahřátí od Marie Pobežalové z Ostravy, spolehlivě zaplaší nudu od vašich chuťových pohárků.

To nejlepší ke grilu: 215 letních receptů od čtenářů. Z receptů čtenářů vybraly a upravily Kateřina Piškulová a Lucie Matějíčková.

Dějinné události druhé poloviny 20. století vyhnaly z komunistického Československa bezpočet lidí, kteří museli začít nový život v zahraničí. Sedm komiksových příběhů představuje ve zkratce osudy výjimečných lidí, kteří se ve světě neztratili, ale dokázali se díky svému talentu, činorodosti a odvaze prosadit i daleko za hranicemi bývalé domoviny. Kniha vychází z projektu Chechoslovak Talks, jenž se zaměřuje na sbírání a prezentaci životních příběhů československých krajanů ve světě.

Jubilejní publikace reflektuje sto let technického i programového vývoje rozhlasu i současnou roli moderního veřejnoprávního média.V unikátní spolupráci autorských a realizačních týmů Národního technického muzea a Českého rozhlasu vznikla výstava „Sto let je jen začátek - Český rozhlas 1923-2023“. Katalog má ambici předvést také to nejlepší z bohatých sbírek Národního technického muzea v oblasti československé radiotechniky za posledních sto let. Věnuje pozornost počátkům radiotelegrafického a radiofonického vysílání a přehlednému vývoji studiové, reportážní, záznamové i vysílací techniky, používané v průběhu století.

Kniha vychází z disertační práce, obhájené v roce 2020 na Masarykově univerzitě v Brně. Autor v ní analyzuje české dějepisectví v letech 1938–1945. Neomezuje se ale pouze na historiografii českou, neboť ji srovnávání i s dějepisectvím sudetoněmeckým a slovenským, s všestranným důrazem na jejich vzájemné vztahy. Pozornost přitom věnuje institucionálnímu provozu historie v období protektorátu, knižnímu trhu v této době či uplatňování se historických témat v rozhlasu a denním tisku. Vedle toho se na historiografii v letech 1938-1945 dívá i biografickým prizmatem osudů jednotlivých aktérů, jež se mnohdy diametrálně lišily. Cílem autorovy práce je rovněž odhalit, jaké obrazy dějinné paměti historici zprostředkovávali svým čtenářům a posluchačům. Spolu s tím se ale rovněž ptá, jak na to široká veřejnost v období protektorátu reagovala, jak historické obrazy recipovala a jak se sama často stávala aktivními tvůrci státní politiky paměti.