Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. Komentovaný soubor dokumentů, propagandistických článků apod. publikovaných v průběhu procesu. Obsahuje mj. i texty rezolucí, jimiž občané -- pracovní kolektivy, školní (dětské) kolektivy aj. -- žádaly co nejtvrdší trest pro "zrádce". Mrazivé svědectví o mrazivé době.
České dějiny, symbolicky od Masaryka po Havla. První republika, Mnichov 1938, období protektorátu, únor 1948, srpen 1968, normalizace a sametová revoluce. Autoři úspěšné série Přepište dějiny představují ve dvanácti kapitolách české dějiny 20. století od založení Československa v roce 1918 až po rozpad společného státu v roce 1992. Kromě chronologického popisu přinášejí nové pohledy na dobře známé milníky a rozbíjejí zažité interpretace významných událostí, aby je popsali v souvislostech a bez dobového zabarvení. Nechybí ani historické texty nebo statistická data ilustrující dějinné proměny. Tato kniha je určena nejen maturantům nebo studentům připravujícím se na přijímací zkoušky, ale také široké veřejnosti se zájmem o 20. století. Je tu prostě pro všechny, kteří chtějí poznat a pochopit historický vývoj české společnosti v minulém století s jeho přesahy do dnešních dnů.
NEJISTÉ DĚJINY – ROZHOVOR O HISTORII A PAMĚTI „Hlavní je uvědomit si, že dokumenty a svědectví promlouvají, jen když se jich umíme ptát…” Marc Bloch Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo – a jakým způsobem – nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo “jistota”? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.
Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě! Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.
Babický případ z července 1951 otřásl celým tehdejším Československem. Tři mrtví na chodbě babické školy, následně akce bezpečnosti a další dva mrtví v bolíkovickém poli. Rychlý politický proces se sedmi tresty smrti. Další procesy, stovky odsouzených a další čtyři tresty smrti. Druhý příběh Babic pak přinesly hned dva díly seriálu Třicet případů majora Zemana. Kniha podrobně mapuje situaci na Vysočině mezi únorem a srpnem 1951, zejména činnost Ladislava Malého a postupy Státní bezpečnosti. Jsou zde vůbec poprvé publikovány některé archivní materiály a fotografie. Na základě tisíců stran materiálů bezpečnosti, vzpomínek aktérů a dalších dokumentů je vytvořen realistický obraz babického případu.
Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou válkou, moskevskými procesy, tragédií vzducholodi Hindenburg, úspěchem sovětských letců na severním pólu či nankigským masakrem japonsko-čínské války. To vše vytváří mozaiku konkrétního roku 1937, který byl symbolickým krokem do propasti tragického roku následujícího.
Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce - samotného malíře. Tomáš Císařovský získal pro svůj nejnovější cyklus zdatnou múzu. Navíc věčnou, je totiž nesmrtelná, protože nikdy nebyla ani živá. Císařovský ji objevil ve svém bývalém ateliéru v pražských Dejvicích, který před ním na počátku minulého století užíval malíř a profesor na pražské Akademii výtvarných umění Vlaho Bukovac. A právě této téměř stopadesátileté bezejmenné panně daroval Císařovský vlastní život a nechal ji důvěrně vstoupit do svých děl. V žádném jiném cyklu obrazů Tomáš Císařovský nespojil svůj trvalý zájem o dějinné události a postavy s důsledným ohledáváním všeho lidského i nelidského v nitru člověka i umělce samotného.
Katalog k výstavě věnované životním osudům a rovněž druhému životu T. G. Masaryka. // autoři textu: Milena Běličová, Karolína Heroldová, Marek Junek, Pavel Muchka, Martin Sekera, Michal Stehlík, Miroslava Burianová, Jitka Hanáková, Vítězslav Kuželka, Luděk Navrátil, Dana Přenosilová, Petr Přibyl, Lubomír Sršeň, Eliška Vavříčková // souběžný anglický text
Kniha vychází z podcastu, který se zaměřuje na dějiny ve veřejném prostoru, médiích a výrocích politiků. Mnozí se nevyhnou divokým paralelám a přirovnáním, jež často postrádají reálný historický základ. Přepisovači dějin, využívající sociální sítě a své společenské postavení, se snaží zapojit historii do aktuálních strategií. Například, pokud chcete kritizovat Evropskou unii, můžete ji přirovnat k Třetí říši, nebo oslovit české voliče strachem ze Sudeťáků. Kniha analyzuje tyto zkreslené paralely a ukazuje, jak daleko se skutečná minulost odchyluje od dnešních interpretací. Dokumentarista Dan Moravec označil podcast za veřejnoprávní formát, který spojuje moderní a tradiční prvky a povyšuje je na novou kvalitu. Zajímá ho, zda autoři udrží tempo, protože propojení současnosti s minulostí je nezbytné pro porozumění. Podcast získal ocenění Podcast roku 2020 v kategorii Objev roku. Věříme, že i v knižní podobě na vás čeká řada objevů, i když se témata mohou zdát známá z výuky.
