Daniela Mrázová Knihy

Jak souvisí vražda bývalého odbojáře s kosterními pozůstatky z druhé světové války? Kdo byla Agnes Gernerová, krásná dívka, která přijela do Osla na podzim roku 1939? Ve svém domě v lepší osloské čtvrti je v létě 2003 brutálně zavražděn zestárlý podnikatel Carl Oscar Krogh, bývalý člen odboje. O několik týdnů dříve byly v lese na sever od města nalezeny lidské kosterní pozůstatky pocházející patrně z druhé světové války. Osloská policie hledá mezi oběma případy souvislost. Během vyšetřování se brzy ukáže, že Krogh patřil k nejbližším spolupracovníkům mýty opředeného Kaje Holta a byl jedním z těch, kteří se pokusili odhalit příčinu Holtova nikdy nevyšetřeného úmrtí ve Stockholmu na jaře 1945. Bludiště lží a zamlčování zavede vyšetřovatele Tommyho Bergmanna zpátky do válečných časů. Do časů, kdy se pravda obětovala jako první, láska se považovala za břemeno a jediným cílem bylo přežít.

Jednoho srpnového dne roku 2008 je ve své chatě nalezen předák sociálnědemokratické strany Arve Storefjeld. Byl zavražděn – stejně jako jeho dcera a další tři osoby, které tam s ním pobývaly. Ihned se vyrojí řada hypotéz, kdo za hrůzným činem stojí. Celé Norsko truchlí, jen novinářka Ine Wangová, jíž se v posledních letech nedařilo, chytá druhý dech. Konzervativní soudce Peter Malm rozmrzele sleduje emoce, s nimiž celá země na událost reaguje. Jako by se lidé ve smutku vyžívali. Stranou všeho dění stojí bývalý přítel Storefjeldovy dcery Nicolai Berge. Až do chvíle, než ho Ine Wangová požádá o rozhovor. Společenský román s náznakem detektivní zápletky zachycuje Norsko v době před Breivikovými útoky z pohledu tří různých osob: novinářky, soudce a bývalého přítele zavražděné. Renomovaný klasik norské postmoderny Jan Kjærstad opět přichází s knihou, v níž nic není předem jasné.

Tady to všechno začalo. Mysteriózní prequel bestsellerové série. Oblíbený norský autor Samuel Bjork přichází s novými díly z detektivní série s vyšetřovateli Holgerem Munchem a Miou Krügerovou.Píše se rok 2001. Novopečený šéf zvláštní vyšetřovací jednotky Holger Munch má za úkol vyřešit vraždu dvou jedenáctiletých chlapců. Nedostatek důkazů ho přivede na nápad angažovat talentovanou studentku policejní akademie Miu Krügerovou. Ani s pomocí její intuice se však nevyhnou všem falešným stopám, které jim zanechává pomatený vrah posedlý vizuální dokonalostí. Podaří se nakonec dopadnout muže, jenž má hrůzné činy na svědomí?

Doporučená četba pro všechny šestileté děti, jejich rodiče a prarodiče Léto je skoro pryč a Oskar je nervózní. Dvojčata Hana a Johana, které s ním nastupují do první třídy, už umějí jezdit na kole, potápět se, a dokonce i trochu číst. Nic z toho Oskar neumí a má strach, jestli ve škole obstojí. Zkoumá, jestli se mu konečně neviklá první zub, a přitom zjišťuje, jestli se i dospělí něčeho bojí. A bojí se skoro všichni! Jedna prateta se bojí zimy a sněhových závějí. Druhá prateta má strach, že až umře, bude se jí po Oskarovi stýskat. Bojí se i maminka, že Oskar bude cestou do školy sám přecházet silnici. A bojí se dokonce i tatínek! Strach je totiž součástí lidského života a mít strach neznamená být zbabělý. Vizuálně neotřelá kniha o velkých změnách v životě dítěte, v níž nechybí filozofický přesah a otevřenost typická pro skandinávskou dětskou literaturu.

V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom z pokojů mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného pachatele, který zanechává policii podivné vzkazy. Detektiv Holger Munch proto k případu přizve zkušenou vyšetřovatelku Miu Krügerovou. Společně musí zastavit vyšinutého vraha dřív, než si vyhlédne další oběť.

Vizionářský ekoromán předznamenávající zkázu deštných pralesů, které dnes skutečně čelíme. Jak a proč se Jens Oder Flirum ocitá uprostřed evropské války, zamčený v bývalém klášteře? Podaří se ještě uskutečnit Velký plán, kterým chce skupinka odvážných zachránit Evropu od úplné zkázy? O sedmnáct let dříve se Jens Oder vydává do indiánské vesnice v hloubi amazonské džungle, aby zde zahájil sběr vzorků rostlinných druhů. Má v úmyslu uchovat jedinečné přírodní dědictví pro budoucí generace, ale lidská touha po moci a penězích mu neustále klade překážky. Podaří se Jensi Oderovi vzepřít se neblahému dědictví dobyvatelského ducha Evropy? Naštěstí je tu ještě Mino, hrdina předchozí knihy Mengeleho ZOO, který mu podává pomocnou ruku ve chvíli, kdy to nejvíce potřebuje. Gert Nygardshaug napsal tento nevšední utopický příběh už v polovině devadesátých let, tváří v tvář současné katastrofě v brazilských deštných lesích však tato kniha nabývá opět na aktuálnosti.

Lékař jí kdysi říkal, že musí brát léky a vést bezpečný a předvídatelný život, aby svou nemoc dokázala zvládat. Lajla Rolstadová se však rozhodne pro pravý opak – žít nezávisle na cizí pomoci i na lécích. Odlétá do Kanady a následující měsíce tráví uprostřed divočiny nebo na cestách, mezi lidmi dobrovolně žijícími na okraji společnosti v odlehlých oblastech, či se samorosty a podivíny, s nimiž se náhodně potkává - ať už jsou to pěstitelé marihuany, lovci, kovbojové, hippies, dobrodruzi či léčitelé. Navazuje hluboká přátelství, prožívá nesmělou lásku, ale především poznává sebe samu, své touhy i obavy, a učí se žít v souladu s přírodou. Kerouac v sukních po šedesáti letech? Autobiografický román Vlčí ostrov dokumentuje spisovatelčin život na kanadském ostrově, několikaměsíční cestování autem Amerikou a téměř meditativní přezimování v chatě kanadských přátel. Autorka líčí tato období překvapivě prostým a upřímným stylem a nenechává čtenáře na pochybách, že všechno, co čtou, je ničím nezkreslená pravda.

Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor. Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor. Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť.