J. Goth Pořadí knih (chronologicky)

Autorčiny vzpomínky zejména na svůj život v Praze v době svého mládí, tedy v čase okolo poloviny 19. století. Čtenář se zde dočte i o diskriminaci žen a dívek, o všudypřítomné němčině a potlačované češtině, ale najde zde i řadu postřehů z prostředí okolo Poštovské ulice, dnes Karoliny Světlé, kde tehdy autorka bydlela. A o životě v tehdejší době vůbec.

Román z venkovského prostředí pod Ještědem, který vyšel poprvé r. 1868 rozvíjí drama mladé činorodé ženy, která se vdá na statek, na němž lpí pověra, že rod, který tam sídlí je stižen kletbou, a snaží se obětavou láskou a nápravou mravních rodových zásad tuto kletbu sejmout. Přítomné vydání vychází z textu tohoto románu z r. 1874. Medailón o autorce napsala dr. Hana Hrzalová. 24. vydání, v nakl. Československý spisovatel 2. vydáni a ve Slunovratu druhé.

Třídílný román z valašských hor. Díl l. - Sny o štěstí.

Z Vídně se na statek svého otce vrací Jindra se sestřenkou Amálkou. Doma obě dívky vítá nejen rodina, ale i Vojtěch Lípa, vlastenecký vychovatel Jindřiných mladších bratrů. Jindře je vlastenec Lípa i jeho zápal pro národní věc k smíchu, pozvolna však začíná přejímat jeho názory. Obamladí lidé se do sebe zamilují, osud jim však nepřeje. Statek Jindřina otce vyhoří a dívka, aby zachránila rodinu před bídou, se provdá za bohatého hraběte Ostrovína. Není s ním šťastná, žal a trápení zaviní její předčasnou smrt. Podle posledního přání odvádí Jindřin otec jejího synáčka Lípovi, aby z něho vychoval řádného vlastence.

Enefa Podhajská žije v malé chaloupce na úpatí tajemné hory Ještěd jen se svým bratrem a moudrým dědečkem. Mezi svými vrstevníky je nazývána Kantůrčicí, protože se ve všech ohledech vymyká ostatním vesnickým dívkám.