Štěpán Zajac Pořadí knih (chronologicky)

Sněžné bratrstvo je konečná verze knihy o nejneuvěřitelnějším příběhu, jaký byl kdy vyprávěn. Kdyby šlo o fikci, vyzněla by nevěrohodně. Příběh však byl a je pravdivý. Všichni, kdo jej přežili, promlouvají poprvé od oné letecké katastrofy, která je zastihla ve věku přibližně dvaceti let v Andách, ve výšce čtyři tisíce metrů nad mořem, při teplotě kolem třiceti stupňů pod nulou, bez teplého šatstva i bez jídla. Pablo Vierci doprovázel výpravu několika přeživších, kteří se po letech – již se svými dětmi – vrátili na místo nehody v Andách. Všech šestnáct, kteří vyvázli živí, vzpomíná na oněch sedmdesát dva dní v horách, na to, jak překonali extrémní situaci a jak vnímali smrt, i na to, co pro ně nehoda znamenala a jak ovlivnila jejich životy. Kniha líčí okamžiky těsně předcházející havárii, popisuje následné přežívání skupiny v lůně velehor i životní osudy členů bratrstva po katastrofě. Autor však čtenářům především přibližuje to, co se skrývá za příběhem, v němž se hluk padajícího letounu mísí s majestátním tichem velehor a vytváří velkolepou mozaiku šestnácti různých způsobů, jak se postavit smrti a přežít.

Detektivní román o skandálu Panama Papers. Neděle 27. listopadu 2017. Novinář Daniel Puentes je nalezen mrtvý ve svém hotelovém pokoji v Madridu. Okolo druhé hodiny ranní soudní lékař určí jako příčinu smrti infarkt a nařídí odvoz těla do márnice. Inspektor se rychle spojí s redakcí deníku, odkud tragickou zprávu sdělí sestře zesnulého. Anabela, která je společnicí významné advokátní kanceláře v Limě, neztrácí čas a okamžitě odlétá do Španělska, aby tělo svého bratra převezla zpět do vlasti. Když Anabela dorazí na místo, Danielova kolegyně jí sdělí své podezření, že jeho smrt možná nebyla přirozená a mohla souviset s jeho novinářskou prací. Daniel se totiž podílel na rozkrytí celosvětového skandálu Panama Papers, který odhalil daňové úniky a tajné podnikání celebrit, byznysmenů, a dokonce i klíčových politiků. S pomocí soukromého detektiva se Anabela pokouší odhalit pravdu, zatímco ji pronásledují vzpomínky na bratra, o kterém si myslela, že ho dobře zná. Ve světě politiky a peněz ale není nikdo bez viny.

Děj autobiografického románu začíná v roce 1974, kdy hlavní hrdina opouští diktaturou sužované Chile a nachází útočiště ve východním Německu. Zde se zamiluje do Margarity, dcery vlivného velvyslance Fidela Castra. Romantický vztah vyvrcholí svatbou na Kubě, kam se zamilovaný pár přestěhuje. Po rozčarování z komunistické části Německa ale začne naivní mladík brzy ztrácet iluze také o kubánské revoluci a začíná zjišťovat, že pověstný „ostrov svobody“ je spíše ostrovem tyranské vlády jednoho muže. Naše léta v olivově zeleném nabízí jedinečný a hluboký pohled na vystřízlivění z fantazií o komunistické revoluci, které výrazně formovaly druhou polovinu 20. století.

Kniha Jezte opravdové jídlo je odborně fundovaná a přitom pro laiky přístupná příručka shrnující východiska realfoodingového hnutí, jež usiluje o návrat přirozeně upravených, opravdových potravin do našeho každodenního jídelníčku. Autorův revoluční a někdy až podvratný pohled na nutriční vědy hází za hlavu řadu mýtů, které obestírají naše zažité představy o zdravém stravování. Jak rozpoznat opravdové jídlo od průmyslově upravených potravin, které se jako zdravé jen tváří? A jsou skutečně všechny zpracované potravinářské výrobky tak špatné? Jakými kritérii se při výběru potravin řídit? Knížka čtenáři nejen poodhalí odpovědi na tyto otázky, ale dá mu také nahlédnout pod pokličku jak potravinářského lobby, tak i marketingu, díky jejichž trikům je náš stůl v moderním, uspěchaném světě plný praktického jídla, o jehož skutečném přínosu pro zdraví však lze přinejmenším pochybovat.

Román oceňovaného španělského prozaika vypráví o konfrontaci generací a životních filozofií.Juanovi se podařilo osamostatnit se a vymanit ze života na španělském venkově. Po čase se do rodné obce vrací na pohřeb svého otce. Jeho jedinou touhou je, co nejdříve se vrátit do dynamického Skotska. Sestra Isabel jej však postaví před skutečnost, která změní jeho plány. Je nucen zůstat a starat se o nemocnou matku. Nová situace jej přivede k zamyšlení nad životem z nového úhlu a pomůže mu najít cestu k sobě samému. Román vytříbeným jazykem a neotřelými metaforami ozřejmuje konflikt generace rodičů, jež usilovala o vybudování alespoň skromného majetku, který by předala svým dětem, a generace jejich dětí, jež se potřebuje od těchto hodnot vzdálit a hledat si svoje místo. S plynutím času však dochází ke sblížení obou generací, neboť jejich příslušníci se dokážou na své životy podívat z jiných perspektiv.

Daniel má plán, cosi jako deník o budoucnosti, který si píše do sešitu s černými deskami. Občas ho sice běh života donutí, aby v deníku zalistoval zpátky, pár drobností upravil, z některých předsevzetí slevil, presto však prožívá život, o němž je přesvědčen, že je úspěšný a svým způsobem i šťastný. Najednou se ale přihodí něco, s čím Daniel ve svém deníkovém plánu nepočítal. Portugalsko se ocitá na pokraji hospodářského kolapsu a s ním se rázem hroutí i celý Danielův plán – přijde o práci i střechu nad hlavou, vlastní rodina se mu odcizuje, vzdalují se i jeho nejlepší přátelé z dětství. Navzdory všemu se však Daniel nehodlá vzdát a jeho vůle začít znovu se zdá nepřemožitelná. Když se mu přítel Xavier jen tak mezi řečí zmíní o průměrném indexu štěstí, Daniel se ve fiktivním dialogu s kamarádem Almodôvarem začne zamýšlet nejen nad tím, jakou skutečnou hodnotu má jeho vlastní štěstí, ale i nad hodnotami, které člověk přenechá budoucím generacím. Průměrný index štěstí je obdivuhodný román o nezdolném optimistovi, který bojuje do posledního dechu za svůj důstojný život i za štěstí těch, které miluje. Svým dramatickým, realisticky a místy i humorně zpracovaným příběhem se David Machado řadí po bok nejtalentovanějších vypravěčů své generace.

Meditativní příběh, jehož hlavními hrdiny jsou plynutí času a paměť. Kniha o vztazích mezi rodiči a dětmi, mezi milenci a přáteli, o setkáváních a loučeních, o jednom lidském životě, který může být životem každého z nás. Příběh univerzitního profesora, který žil v průběhu svého života po celé Evropě, aniž kde zapustil kořeny, a který se jednoho léta vrací se svým dvanáctiletým synem na Ibizu, kde prožil své mládí s týmž dychtivým očekáváním věcí příštích jako dnes jeho syn. Chce synovi ukázat hvězdy padající během zázračné noci svatého Vavřince (perseidy). Pozorování hvězdné oblohy, přítomnost syna, od něhož po rozvodu žije odloučen, vůně venkova a moře přinášejí vzpomínky na uplynulá léta, životní úspěchy, ale i nezdary, erotické reminiscence i vzpomínky na ty, kdo už nežijí. Každá padající hvězda je jedním lidským osudem, přítomností něčeho, co už není, podobně jako světlo hvězd je časově posunutým optickým klamem. Julio Llamazares je mistrem v použití přesného, ale působivého metaforického jazyka, jímž dokáže vykreslit poetickou atmosféru jedné magické noci, během níž myslí stárnoucího profesora proběhne celý jeho dosavadní život, dnes už prostý onoho dřívějšího očekávání.

Francie, dvacátá léta minulého století. Letecká poštovní společnost Latécoère, předchůdkyně dnešní Air France, přijímá pouze ty nejodvážnější piloty. Mezi nimi jsou Jean Mermoz, Henri Guillaumet a Antoine de Saint-Exupéry, kteří se stávají průkopníky civilního letectví. Pro ně není žádná vzdálenost příliš dlouhá a žádný horský štít příliš vysoký. Jejich vášní je létání a odpovědnost doručit dopisy včas, napříč kontinenty a oceány. Po přistání se však opět setkávají se skutečností, která je mnohdy těžší než turbulence v oblacích. K otevřenému nebi, pečlivě dokumentovaný román, spojuje dobrodružství a exotiku s prvky historického a životopisného vyprávění. Příběh zachycuje fascinující a dnes polozapomenutá dobrodružství tří nerozlučných přátel, kteří stáli u zrodu civilního letectví. Zároveň je to literární pocta Antoinovi de Saint-Exupérymu, autorovi Malého prince, který navzdory válečným hrůzám dokázal vidět a vnímat život dětskýma očima až do své tragické smrti ve Středozemním moři.

Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.

Nová kniha španělského spisovatele Jesúse Carraska nás zavádí do prostředí fiktivní historie – blíže neurčeného období první poloviny 20. století. Čtenář se ocitne v malebné zahradě venkovského sídla v Extremaduře, kde tráví svá léta na penzi vysloužilý vysoký důstojník Impéria, které nedávno obsadilo Španělsko i značnou část světa. Manželka kdysi krutého a bezohledného Iosifa, Eva Holmanová, postupně procitá z idyly vlastní nadřazenosti poté, co se v její zahradě objeví tajemný a podle všeho pomatený muž jménem Leva. Paní Holmanová, vytržena ze svého poklidu a pohodlí, vetřelce nevyžene, nezastřelí, ani jej neoznámí úřadům, jakkoliv by takové přímočaré řešení bylo logické, a místo toho začne sledovat a rekonstruovat pohnuté osudy neznámého muže. Příběh se začne prolínat vícero paralelními rovinami, v nichž ta Levova je děsivým obrazem zotročeného 20. století, pracovně-likvidačních táborů a ničím neomezeného drancování zdrojů, lidských i přírodních. Téma, jazyk i okolnosti rozkrývání Levova příběhu i Evina rozčarování nad vlastním životem jsou nakonec mnohem důležitější než zápletka, podobně jako tomu bylo v autorově úspěšném debutu Na útěku. V obou případech se čtenář setkává s literárním útvarem velmi neobvyklým a s osobitým stylem autora vyznačujícím se nespoutanou obrazností i smyslem pro detail.

Vyprahlá, opuštěná, sluncem rozžhavená pláň a uprostřed ní malý osamělý chlapec zoufale se snažící uniknout smečce pronásledovatelů i vzpomínkám na vlastní minulost. Jedné noci se jeho kroky zkříží s kroky stařičkého pastevce. Osudové setkání promění neúprosnou štvanici v zápas o holý život a o zachování posledních známek lidství v krajině, kterou ovládlo násilí a zmar. Carraskův hutný, svou jednoduchostí téměř příběh se odehrává v jakémsi bezčasí, v neurčitém, odlidštěném prostoru, jehož předobraz můžeme hledat v drsné oblasti Extremadury, krajiny ležící na pomezí Španělska a Portugalska. Syrové a zároveň zvláštním lyrismem překypující vyprávění je podobenstvím o archetypálním střetu dobra a zla, v němž nakonec lidská důstojnost přece jen zvítězí nad zvůlí a krutostí. – Španělský bestseller, dosud přeloženo do devatenácti jazyků.

Lionel Messi už ve svých 24 letech ovládl klub FC Barcelona a v současnosti vládne celému fotbalovému světu. Na mistrovství světa v Brazílii v roce 2014 dovedl Argentinu sice jen ke stříbrným medailím, ale rozhodně chce víc, chce se neustále zlepšovat a nic ho přitom nezastaví. Argentinský novinář Leonardo Faccio se ponořil do Messiho dramatického života, odkrýval ho detail po detailu, ptal se jeho přátel, spoluhráčů, rodiny…

Kniha Materiální podmínky svobody představuje myšlenku univerzálního základního příjmu, který je ve své podstatě občanským platem vypláceným nepodmíněně každému členu společnosti, což mu má umožnit svobodnější volbu pracovní činnosti, jíž se hodlá věnovat. Ta nemusí mít nutně charakter práce za odměnu, ale např. práce dobrovolnické, kterou lze na rozdíl třeba od „zaměstnání“ burzovních spekulantů, poradenských expertů a koneckonců i většiny politiků považovat za společensky prospěšnou. Autor sleduje vývoj myšlenky základního příjmu od jejího prapůvodu, který spatřuje na konci 18. století v díle Thomase Paina, definuje pojem a rozebírá případ státu Aljaška, kde základní příjem funguje již od r. 1982. Jeho argumentační odůvodnění nachází v úvahách o podmínkách svobody jednotlivce u význačných myslitelů minulosti (Aristotelés, Cicero, Robespierre aj.). Mezi klíčové fenomény, na něž základní příjem reaguje, patří past chudoby a nezaměstnanosti a prekarizace práce, s níž je spojena nutnost její redefinice. Zavedení základního příjmu by mnohým poskytlo šanci na důstojnější život a možnost osobního rozvoje.

Co dělat, když vaše dítě nemůže spát. Kniha, jejíž metody si lze osvědčit za pouhou hodinu a která přináší výsledky v devadesáti šesti procentech případů. Proto se také stala evropským bestsellerem. Zábavným způsobem rodičům vysvětluje pravidla, která musejí dodržovat, aby úspěšně vyřešili problém spánku svých dětí. -- zdroj: www.bux.cz --