Ondřej Chrobák Pořadí knih

Po Lubomíru Typltovi, Vladimíru Ambrozovi a Davidu Černém vychází u nakladatelství BiggBoss další umělecká monografie, kterou je tentokrát Fatal Banal Krištofa Kintery. Jak by se dalo očekávat od tohoto umělce tvořícího často nestandardními postupy za nestandardních podmínek, i tato autorská publikace, která má v kontextu jeho díla sehrát roli jisté přehledové monografie, je zcela neortodoxním ohlédnutím za doposud realizovaným dílem. Autorem koncepce primárně obrazové knihy je sám Krištof Kintera, o doprovodný text se postaral teoretik umění Ondřej Chrobák. Pomocí volné obrazové skladby je na více než 760 stranách představeno Kinterovo dílo ve vzájemných více či méně konkrétních asociačních vztazích, a s jistou nadsázkou by se dalo říci, že Kintera společně s grafickým Studiem Breisky sestavili zcela jedinečnou obrazovou báseň.

Bohatě ilustrovaná kniha, která zve malé čtenáře do světa muzeí a galerií. Ilustrátor David Böhm spolu s autory textů Ondřejem Chrobákem, Rostislavem Koryčánkem a Martinem Vaňkem otevřou dětem pohled do historie galerií a poví jim, jak se vystavují umělecká díla, čemu všemu galerie slouží nebo jak vzniká výstava. Čtenáři se mimo jiné dozví, jaké poklady schraňoval na Pražském hradě císař Rudolf II. nebo že i rozestlaná psotel a žralok naložený v lihu se dají považovat za svébytná umělecká díla. Zjistí, jak galerie funguje a kdo všechno v ní pracuje. Po přečtení této knihy se děti na galerii přestanou dívat jako na nudnou a nepřístupnou budovu, ale začnou ji vnímat jako místo, kde se děje plno zajímavých věcí a kde mohou zažít nečekaná setkání a odkrývat poutavé příběhy.

Soubor Manuálu Ondreje Chrobáka vychází u příležitosti autorova životního jubilea jako pocta jeho mnohaleté systematické práci na poli institucionální sebeironizace výtvarného provozu. Ilustrace ke knižnímu vydání textu, jež původně vyšly od září 2008 do léta 2015 na stránkách časopisu Art+Antiques, vytvořili Jiří Franta a David Böhm.

Odsouzení v sedmi českých věznicích a přední současní umělci vytvořili společně během šesti měsíců desítky originálních uměleckých děl. Projekt se soustředí na propojení dvou vzdálených světů, které byly „uměle“ rozděleny. Systematický umělecký dialog ukazuje možnosti, jak tyto dva odlišné světy - svět na svobodě a svět za mřížemi – znovu propojit. Zapojení umělci čerpají z nejrůznějších uměleckých směrů a postupů: malba, socha, graffiti, komiks, často i konceptuální umění, jehož výsledkem může být jakákoliv podoba uměleckého vyjádření a odsouzení se tak mohli do projektu zapojit i bez jakékoliv umělecké dovednosti. Více než třicet autorských dvojic (umělec a odsouzený) vedených předními českými umělci , jako jsou Michal Pěchouček , Pavel Sterec , Tomáš Svoboda , David Böhm, Jaromír 99, Pasta Oner, Markéta Hlinovská , Tereza Sochorová nebo Patricie Fexová, společně komunikovalo prostřednictvím dopisů nebo umělci navštěvovali „své“ odsouzené ve věznicích. Autoři projektu Ondřej Horák a Martina Reková věří, že práce odsouzených a umělců na tomto projektu vede na jedné straně k sebepoznání nebo změně náhledu na některé společenské a životní normy, stejně jako může lámat některá společenská tabu na straně druhé. Projekt vznikl ve spolupráci s Vězeňskou službou České republiky a pod záštitou ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.

Průřez životem a dílem velkého francouzského malíře, okouzleného vyznavače životních krás. I když byl jedním ze zakladatelů skupiny "Fauves", nepatřil po celý svůj život k žádnému z uměleckých hnutí. Autor monografie sleduje jeho umělecký vývoj, směřující v kompozici k plošné a kresebné zkratce, dekorativnímu stylu a svítivé kontrastní barevnosti. V malířově díle, jehož ukázky dokumentují text, jsou nejen krajiny a zátiší, ale i portréty, figurální kompozice a ženské akty vedle zajímavých tzv. lepených papírů

Jednotlivé oddíly netradičně pojaté publikace popisují a komentují variabilní formou momenty, které sehrály klíčovou roli při krystalizaci výstavy „Mikoláš Aleš 1852→2007“. Jsou subjektivní mapou terénu vytyčující neuralgická místa a zároveň jednou z možných odpovědí vztahujících se k důvodům a motivacím retrospektivního ohlédnutí za umělcovou tvorbou.