Karel Malý Pořadí knih

Trestní právo není jen soubor právních předpisů stanovujících, co je trestný čin a jakými tresty má být pachatel postižen. Trestní zákoníky podávají současně také obraz společnosti a její kultury, vypovídají o tom, co je z hlediska zákonodárce předmětem zasluhujícím zvláštní ochranu, a rovněž nám sdělují, jak zákonodárce a společnost chápe právní odpovědnost a jak se vyrovnává s intenzitou trestního postihu. Publikace je věnována rozboru tří zákoníků, které v zemích Koruny české – Království českém, Markrabství moravském a Knížectví slezském – uzákonily právní předpisy o trestu a trestání. Jednalo se o kodifikaci Práva městská Království českého z roku 1579, jejichž platnost byla postupně zavedena i na Moravě a ve Slezsku, Obnovené zřízení zemské, vydané po bělohorském vítězství Ferdinandem II. roku 1627 pro Království české a o rok později i pro Markrabství moravské, a konečně o Hrdelní řád Josefa I. z roku 1707. Autor vychází ze skutečnosti, že trestní právo, jeho podoba a aplikace v právním životě společnosti, bez ohledu na to, zda jde o dobu dávno minulou či současnou, přináší zásadní výpověď o proměnách společenských poměrů, že se v podstatě jedná o koncentrovanou vůli vládnoucích elit, která přesněji než jiné oblasti právního řádu a části právní kultury ukazuje na směřování státní politiky, na postavení jednotlivých společenských skupin a jejich vzájemné vztahy.

Publikace mapující muzea a galerie kraje Vysočina a jejich výrazné sbírkové poklady.

Soubor statí nazvaný Městská práva v Čechách a ve střední Evropě přináší nový pohled na současnou problematiku městského práva v právněhistorické vědě. V centru zájmu stojí zákoník Práva městská Království českého z roku 1579 a postava Pavla Kristiána z Koldína, který se na konečné podobě zákoníku významně podílel. Městské právo (v celé Evropě) upravovalo právní vztahy, jež se podstatně lišily od ostatních právních předpisů, kterými žila feudální společnost, jejíž hospodářské vztahy byly založeny především na držbě půdy a poddaných. Právo platné v městských komunitách upravovalo především vztahy vznikající mezi svobodnými výrobci či podnikateli, a právě proto se stalo vhodnou půdou k recepci římského práva a spolu s právem kanonickým zprostředkovalo středověké společnosti základní rysy a principy antické právní kultury. Jednotlivé příspěvky souboru se věnují například životu Pavla Kristiána z Koldína, recepci Práv městských Království českého ve městech magdeburského práva, osudům kodifikace v 17. a 18. století a konec platnosti práv městských Království českého či římskoprávním zásadám v Koldínově díle. Historická analýza vývoje městského práva přináší nové poznatky o středověké a raně novověké právní kultuře, o národnostním vývoji v českých městech a o proměnách politických i hospodářských.

Publikace přináší moderní kritickou edici Práv městských Království českého Pavla Kristiana z Koldína z roku 1579, kodifikaci městského práva navazující na starší právní vývoj, ale současně představující jeho kvalitativní proměnu a skutečnou změnu českého právního řádu. Čtenáři se tak dostává do ruky zákoník, který představoval svou povahou, po obsahové i jazykové stránce, unikát evropské úrovně a platil vedle zemských zřízení za jeden z nejdůležitějších předpisů práva platného v Čechách, na Moravě a ve Slezsku až do osvícenských reforem v druhé polovině 18. století, resp. u některých pasáží až do přijetí Všeobecného občanského zákoníku rakouského roku 1811. Edice je opatřena rozsáhlým úvodním slovem a dále komentáři strukturovanými podle jednotlivých právních odvětví, které umožňují pochopit jeho obsah i úlohu v proměnách české právní kultury 16.–18. století.

Soubor příkladů z elektrotechniky v rozsahu přednášené látky ve 2. ročníku Fakulty dopravní, v rámci předmětu Základy elektrotechniky.

Skriptum je určeno pro studenty 2. ročníku Fakuklty dopravní.

Vloni uplynulo 200 let od vydání Všeobecného občanského zákoníku z roku 1811, který je spolu s francouzským Code civil nejstarší kodifikací v evropském právním prostoru. Stal se předpokladem vzniku občanské společnosti, sjednotil právní úpravu v jednotlivých zemích habsburské monarchie, odstranil obyčejové právo a jeho hodnoty jsou dodnes platné. Cílem této rozsáhlé knihy je důkladné poznání a historických a občanskoprávních souvislostí soukromoprávních institutů upravených Všeobecným občanským zákoníkem. Pod vedením profesora Jana Dvořáka a profesora Karla Malého se sešel pestrý autorský kolektiv právníků a právních historiků. Výsledky jejich bádání budou inspirující i pro zpracování komentářů a učebnic týkajících se nového občanského zákoníku.

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 23. února 2010 a několik dalších doplňkových textů. Je zde také přetištěn kompletní text zákona č. 121/1920 Sb. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky.

Obsáhlé kolektivní dílo, na jehož přípravě se podílela řada domácích i zahraničních odborníků, právních i obecných historiků, zevrubně mapuje vývoj československého práva a československé právní vědy v meziválečném období. Doplňuje tak již vydané svazky Vývoj práva v Československu v letech 1945-1989 (2004) a Vývoj české ústavnosti v letech 1618-1918. 2 svazky