Petr Feldstein Pořadí knih

Nejslavnější hokejisté všech dob v nejpřehlednějším vydání. Víte, který hokejista dokázal na bruslích vyvinout rychlost přes 40 km za hodinu; kdo byl náhodným vynálezcem zahnuté čepele hokejové hole; čemu se v hokejové hantýrce říká semafor nebo motýlí styl a jak se Wayne Gretzky stalnejlepším hokejistou všech dob, i když se v NHL zprvu domnívali, že kvůli drobnější postavě není dostatečně fyzicky vybavený? Dozvíte se, jak byl slavný československý hokejista obviněn z protistátního spiknutí a dostal trest patnáct let; jak jeden z nejslavnějších brankářů měl svou první hokejku vyrobenou z kořene stromu, rád nosil vlastnoručně upletená oblečení a jak jiný skvělý brankář vstřelil jako jediný na světě tři góly. Zjistíte, který český hokejista rád ve volném čase maluje a své obrazy vystavuje v galeriích a kdo byl tak všestranným sportovcem, že reprezentoval svou zemi nejen v ledním hokeji, ale také ve fotbalu a v golfu, stal se mistrem ve vodním lyžování a byl i vyhlášeným designerem golfových hřišť. Neunikne vám ani, co je Pasta88 a komu se přezdívá Kapr, Vévoda nebo Ježek. Přečtěte si vše zajímavé a důležité o největších hvězdách světového hokeje dvacátého a jednadvacátého století.

Proč sedm hráčů Slavie skončilo při derby se Spartou s dvojkou z chování? Proč princezna z Walesu změnila navždy délku maratonu? U které světové krasobruslařky odhalila FBI objednaný fyzický útok na její soupeřku? Jak je možné, že tenistce Hedwig Rosenbaumové stačilo jediné vítězství k zisku dvou olympijských medailí? Kdo tedy vytvořil ženský světový rekord ve skoku vysokém, žena, nebo muž? Jak žižkovský řezník a uzenář Franta Nekolný dobyl Ameriku a stal se národním hrdinou? Proč bylo osudové pro hráče Manchestru United, že jejich letadlo vzlétlo o hodinu později? Která atletka měla krásnější nohy než Marilyn Monroe? Jak je možné, že se příbuzná Victora Huga během jediného večera stala olympijskou vítězkou a hned vzápětí zahrála klavírní koncert v slavné Royal Albert Hall? Jak se Lata Brandisová stala první a dosud jedinou ženou, která vyhrála Velkou pardubickou? Odpovědi na tyto a další neméně zajímavé otázky čekají čtenáře ve čtyřiceti dvou příbězích z historie světového a českého sportu. Svá dramata na těchto stránkách prožívají osobnosti známé i dnes již zapomenuté, nechybí ani perličky z počátků slavných sportovních soutěží. Kniha napsaná sportovním publicistou, autorem řady knih se sportovní tematikou a spoluautorem televizních sportovních pořadů, je zábavným a objevným čtením. A díky své rozmanitosti jasně dokládá, že sport ve všech svých podobách byl, je a bude důležitou součástí lidského společenství.

Nejslavnější fotbalisté všech dob v nejpřehlednějším podání. Víte, že Lionel Messi trpěl jako dítě poruchou růstu, že držitel Zlatého míče nejlepšího fotbalisty roku se stal prezidentem své země a že Petr Čech hrál v devíti letech v televizním seriálu jednu z hlavních rolí? Dozvíte se, kdo je rekordmanem v počtu vlastních gólů, který fotbalista má přezdívku Černý panter, komu je přičítán vynález tzv. padajícího listu nebo co znamená robinzonáda či placírka. Přečtěte si vše zajímavé a důležité o největších hvězdách světového fotbalu dvacátého a jednadvacátého století. Spisovatel Petr Feldstein a ilustrátor Jiří Votruba vás v netradičním Fotbalovníku provedou pozoruhodnými osudy 66 nezapomenutelných osobností nejpopulárnějšího sportu planety.

Vlasta Burian, Johnny Weissmüller, Erich Tylínek, Sonja Henie, Lino Ventura, Dick Francis, Bud Spencer, Jurij Vlasov, Josef Nálepa, Toller Cranston - v pořadí daném rokem jejich narození obsahuje kniha 10 příběhů osobností, které život zasvětily dvěma fenoménům, sportu a umění. V obou se přitom dočkaly, i ve světovém měřítku věhlasu. Dočtete se, že Král komiků Vlasta Burian byl nejen fotbalovým brankářem pražské Sparty, ale že sport vášnivě miloval přinejmenším stejně jako divadlo a film. Že Ericha Tylínka, hokejového gólmana a posléze skvělého fotografa, málem roztrhala rozzuřená šelma ve lví kleci. Že Sonja Henie, fenomenální krasobruslařka a později hollywoodská filmová hvězda byla obdivovatelkou Adolfa Hitlera, nadprůměrně tíhla k mužům a toužila po hmotném bohatství. Že Lino Ventura by se patrně nestal věhlasným hercem kdyby coby mistr Evropy v zápase neutrpěl vážné zranění. Všem těmto osobnostem dopomohl sport k tomu, aby své životní příběhy naplnily víc než vrchovatě hned ve dvou rovinách. Vedle často dřímajícího uměleckého talentu v nich sport rozvinul silnou vůli, ctižádostivost, sebevědomí, víru ve vlastní síly a také schopnost uvědomit si, co všechno je třeba v cestě za úspěchem udělat, ale i obětovat.

Kniha Vítězství Zátopkova stínu se odehrává ve znamení čísla 21. Vychází v jednadvacátém roce 21. století a prostřednictvím jednadvaceti návratů do historie novodobých olympijských her připomíná řadu příběhů, které se při nich odehrály. Například vypráví o prvním českém diskobolovi, který v Paříži na konci 19. století získal stříbrnou medaili, nebo o československých fotbalistech, kteří měli svou olympijskou premiéru v Antverpách. Dále se dozvídáme o sedmi sportovcích, pro jejichž účast na hrách v Los Angeles 1932 musely být uspořádány finanční sbírky, a kteří přivezli čtyři medaile. Kniha také zmiňuje olympionika, který málem neodcestoval do Helsinek 1952 kvůli svému kádrovému škraloupu, a úspěšnou maďarskou gymnastku z Melbourne 1956. Všichni hrdinové těchto vyprávění považovali svou účast na olympijských hrách za vrchol svého snažení a toužili po nejcennějších medailích. Zároveň jsou to příběhy o lidské sounáležitosti, přátelství a vzájemné toleranci. V lichém roce, jako je tento, se novodobé olympijské hry dosud nikdy nekonaly, a kvůli pandemii COVID-19 byly posunuty o dvanáct měsíců. Tato situace je bezprecedentní, ale i symbolická, neboť antická tradice byla obnovena před 125 lety v Aténách.

Legendární týdeník Student zná snad každý, kdo zažil druhou polovinu šedesátých let. Když s jeho vydáváním souhlasil sám prezident Antonín Novotný, netušil, jak moc mu přeroste přes hlavu. Celostátní týdeník se nestal běžným studentským časopisem, jak by se podle názvu mohlo zdát. Postupně měl až šedesátitisícový náklad, širokou čtenářskou obec i tematický záběr. Především však byl odvážnější než jiné časopisy, jak odpovídalo naturelu jeho mladých autorů. Z napínavého příběhu Studenta a jeho tvůrců vznikla kniha Skoro proti všem. Není jen autentickým svědectvím doby a dramatické etapy v historii české žurnalistiky. Pozorný čtenář v ní rozpozná nejednu paralelu s dneškem; i jako určité varování.

Splněné a nesplněné sny Václava Chaloupky. Poprvé pohlédli jeden druhému do očí na počátku roku 1964. Je dnes možné považovat setkání tehdy dvouletého koníka Koroka a patnáctiletého kluka Václava Chaloupky z jihomoravských Těšan za náhodu? Za štěstí, které předurčilo jejich pozdější slávu? Za dar z nebes, bez něhož by úžasný potenciál, který v sobě oba měli, vyšel nazmar? Nebo byla jejich společná, nesnadná, ale tak úspěšná cesta od samého počátku předurčena? Řízena, nebo alespoň inspirována moudrým, prozíravým osudem? Václav Chaloupka žil hlubokým vztahem ke koním mnohem víc než touhou po vlastním úspěchu. I ona však vyplynula z respektu, úcty a lásky k těm krásným, ušlechtilým a vlastně zázračným tvorům a přinesla své plody – Václav Chaloupka jako první v historii zvítězil čtyřikrát v našem nejslavnějším dostihu Velké pardubické steeplechase.

Dědek na kole a další fejetony, kterých v knížce najdete rovných sto, osvěží čtenáře svým laskavým humorem, s nímž nahlíží na události a skutečnosti kolem nás. Každodenní banality popisuje s nadhledem a humorem, který nikoho neuráží, naopak povznáší. Texty doplňují ilustrace Miroslava Bartáka. „A nasadili vám antibibliotika?“ položil mi jednou soused, původním povoláním řidič, už druhou otázku za sebou. Bezprostředně poté, co se mě na ulici zeptal, proč se od tramvaje vleču tak ztěžka. A poté, co jsem mu vysvětlil, že jdu od lékaře, že mám chřipku a patrně také horečku. Přestože jsem měl v důsledku svého prudce zhoršeného zdravotního stavu sníženou vnímací i pozorovací schopnost, pohlédl jsem, bezprostředně po té druhé jeho otázce, na něho zostra. Abych zjistil, zda žertuje, anebo zda se skutečně jedná o nevědomost, byť značně kuriózní, která ovšem hříchu nečiní. V úvahu přicházelo obojí, ale já jsem v jeho případě sázel přece jen spíš na tu druhou možnost. Zkoumání jsem však souseda podrobit musel. Protože při první eventualitě velí společenská konvence hlasitě se zasmát, neřkuli žertéře poklepat po rameni za vydařený vtip. Ve druhé z možných variant je pak třeba zachovat kamennou tvář a dělat, že vše je normální a v pořádku. I když znám hodně lidí, pro něž je takové mírné faux pas důvodem k poučení dotyčného partnera v probíhajícím dialogu, nebo přímo k jeho zesměšnění.

Hod oštěpem je zlatou českou disciplínou. Jsme v ní světovou velmocí a držíme oba světové rekordy. Teď se českému oštěpu konečně dostává důstojné knižní monografie. ? Sportovní i životní příběhy našich nejvýznamnějších oštěpařek a oštěpařů: Dany Zátopkové, Jana Železného, Barbory Špotákové a Jiřího Veselého ? Světová i česká historie hodu oštěpem ? Zajímavosti o výrobě oštěpů a o technice hodu ? Přehledné tabulky oštěpařů a oštěpařských výkonů v rozsahu dosud nepublikovaném ? Medailonky nejvýznamnějších osobností českého i světového oštěpu ? Unikátní fotografické přílohy

Podtitul: 25 příběhů sportovců, kteří odešli za svobodou. Nová kniha významného novináře, redaktora a televizního dramaturga Petra Feldsteina nás seznamuje s osudy 25 českých a slovenských sportovců, kteří – mnohdy za dramatických okolností – opustili v letech 1939–1989 svou vlast a odešli sportovat i žít do zahraničí. Vedle příběhů známých jmen, jako Martiny Navrátilové, Vladimíra Zábrodského, Milana Drobného, Aleny Vrzáňové, Václava Nedomanského a dalších, v ní najdete také příběhy méně známé, ale možná ještě poutavější. Podobně jako kniha A život šel dál, je i tato, volně na ni navazující, vybavena velkým množstvím dokumentárních fotografií.