"Jitřní září" T. Sydykbekova se dostává do rukou naší mládeže kniha významná a důležitá hned z několika stránek. Za prvé román je obrazem života na sovětském kolchoze za Velké vlastenecké války. Na příběhu předsedy Čargyna, komsomolek Zaryl, Gulnary, Akije, evakuované Ukrajinky Ljubavy, dávno usedlé ruské rodiny a mnoha jiných, kteří žijí na kolchoze "Jitřní zář" na úpatí Ťan-Šanu, ukazuje autor, jak nejen na frontě, ale i v hlubokém zázemí lidé bojovali a jak svou poctivou prací přispěli nemálo k vítězství nad fašistickým nepřítelem. Svým líčením života dnes samostatných Kirgizů, drobného kdysi nárůdku kočovníků, počátkem tohoto věku již téměř vyhynulého, jemuž Říjnová revoluce přinesla svobodu a nezávislost, tvoří kniha doklad příkladné národnostní politiky Sovětského svazu: všichni občané jsou si tu rovni, všichni ve chvílích nebezpečí stejně odhodláni bránit svoji krásnou vlast. A konečně v neposlední řadě spočívá význam této knihy také v tom, že naše mládež v ní poznává kirgizskou literaturu, mladého kirgizského autora, jenž píše jazykem, kterým v roce 1916 mluvila už jen hrstka lidí.
