Nikola Hoření

Po Střední průmyslové škole grafické studovala krátce na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v ateliéru Grafický design II. Po roce studia odešla na VŠUP v Praze do ateliéru Tvorby písma a typografie, nyní studuje v ateliéru Ilustrace a grafiky. Ráda kreslí a zkouší různé neobvyklé techniky. Její oblíbenou technikou je kresba tuší nebo barevnými mastnými pastely. Líbí se jí divoká městská příroda starých parků, a když už jí moc chybí ta „Velká“ Příroda, zajede si někam do ticha velehor.

Nikola vyrostla v ulici přímo pod Petřínským vrchem. Každé ráno tudy chodila do školy. Ráno je Petřín nejhezčí, běhá tam spousta veverek, a občas se dá zahlédnout i zajíc nebo králík. Petřín má skrznaskrz prochozený se psem, jehož tu kolikrát musela dlouhé hodiny nahánět, když chytil nějakou zajímavou stopu. Její bígl Boris je ostatně letitý nápadník bíglice Máši, jehož na stejný kopec chodí venčit také (nakladatelka) Iva Pecháčková. A před osmi lety obě zapálené majitelky dokonce vážně uvažovaly o tom dát Borise a Mášu dohromady – uznejte, že s těmito jmény se takovému nutkání ubránit nedalo – a pořídit jim štěňátka. Tehdy ale ještě obě psí paní nevěděly, co která dělá, a až nad hotovými ilustracemi do téhle knížky se letos v létě poznaly. Nevyzpytatelné petřínské cesty matky Přírody…