František Šmahel Životopis
František Šmahel se ve své práci zaměřuje na komplexní analýzu českých dějin, zejména období pozdního středověku a husitské revoluce. Jeho texty vynikají precizním výzkumem a schopností vtáhnout čtenáře do dobových debat a myšlenkových proudů. Šmahel zkoumá politické, sociální a náboženské aspekty, které formovaly českou společnost, a odhaluje jejich hlubší souvislosti. Jeho analýzy jsou klíčové pro pochopení kořenů evropské mentality a revolučních hnutí.
Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr. h. c. mult. je český historik, který se zabývá dějinami pozdního středověku, zvláště počátky české reformace, dějinami humanismu, dějinami Univerzity Karlovy a pozdně středověkou filosofií. Narodil se 17.srpna 1934 v Trhové Kamenici. Po maturitě na Reálném gymnáziu v Chrudimi roku 1953 pracoval František Šmahel jako horník na dole Jan Šverma v Ostravě. V letech 1954-1959 vystudoval Filozofickou fakultu UK a do roku 1963 byl ředitelem Městského muzea v Litvínově. Roku 1963 získal doktorát a roku 1965 titul CSc na FF UK a v letech 1964-1974 pracoval jako vědecký pracovník v Historickém ústavu ČSAV. V letech 1975-1979 pracoval jako řidič tramvaje v Praze, v letech 1980-1989 jako historik v Museu husitského revolučního hnutí v Táboře. Roku 1990 získal titul DrSc a v letech 1990-1998 byl ředitelem Historického ústavu ČSAV (AV ČR). V roce 1991 se habilitoval pro obor starších českých dějin a v letech 1993-1998 byl vedoucím semináře českých středověkých dějin na FF UK a roku 1995 byl jmenován profesorem. V letech 1998-2004 působil jako ředitel Centra medievistických studií, od roku 2004 jako zástupce ředitele.